Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabila směrem k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje pod 1,0900 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Případ centrálních bankéřů

Zveřejněný výzkum od Swiss National Bank (SNB) potvrdil, že zvýšená komunikace centrálních bankéřů je spíše na škodu. Proč? Protože častější komunikace se automaticky nerovná lepší srozumitelnost, a tedy informovanější veřejnost. Výsledky odborného paperu zveřejnil server Bloomberg. Kdo má podle dvojice švýcarských ekonomů ne zrovna výstavní rétoriku?

Náhlý obrat měnové politiky švýcarské centrální banky v roce 2015 se zapíše do dějin jako událost, která značně rozvířila (nejen) tamní trhy. I přesto dva z ekonomů SNB stále raději podporují skoupější komunikaci. Thomas Lustenberg a Enzo Rossi tvrdí, že zvýšená komunikace v minulých letech nikterak nepomohla jak investorům, tak ani akademikům s jejich makroekonomickými predikcemi, resp. jejich úspěšností.

Kurzový závazek ČNB pod lupou: Odvrátil deflaci?

Zejména během finanční krize po roce 2008 bylo obecným konsensem, že dávat investorům lepší informace o měnové politice, a hlavně úrokových sazbách, pomůže rychlejšímu zotavení z recese. Z dat 73 zemí, která dvojice švýcarských ekonomů použila, ale vyplývá, že od větší transparentnosti a komunikace ze strany centrálních bankéřů by toho veřejnost neměla moc očekávat. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v odborném paperu pro SNB.

Počet veřejných projevů centrálních bankéřů vzrostl mezi roky 1998 až 2014 šestinásobně. Rossi a Lustenberg však jednoznačně vyvrátili, že by zvýšený počet projevů měl pozitivní vliv na přesnost makroekonomických predikcí. Výsledky se sice lišily podle zemí, celkově ale vyplynulo, že zveřejňování hlasování konkrétních bankéřů při rozhodování o podobě měnové politiky mělo negativní vliv na přesnost predikcí, a to především v případě úrokových sazeb.

Argentinská centrální banka: Máme rádi bitcoin

Podle metodologie výzkumu bylo 20 bank v optimálním pásmu komunikace, 23 z nich pak nebylo dostatečně transparentní. Třicet bank, včetně Evropské centrální banky, bylo naopak otevřených až příliš moc. Podle autorů studie tak strategie některých bankéřů, napříkklad Bank of England a ECB, poškozuje původní záměr banky.

„Centrální banka, která hovoří velkou změtí hlasů, v důsledku nemá hlas žádný,“ stojí ve studii. Právě dvě zmíněné banky, by měly zvážit, zda se studií inspirovat. Bank of England i ECB čekají v příštích týdnech klíčová rozhodnutí. Evropská banka bude rozhodovat o dalším směru monetární politiky 26.října, přičemž se hovoří především o možnosti úpravy programu kvantitativního uvolňování. V případě Bank of England je pak ve hře manipulace s úroky.

Newsletter