Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Seidler (ING): Exit ČNB přišel pozdě. Teď pomáhá překoupená koruna

Kurzový závazek přesluhoval a měl být ukončen dříve. Ztrátu z přecenění rezerv bude ČNB splácet ze svých budoucích zisků a o to déle nebude moci přispívat do státního rozpočtu, což je běžná praxe centrálních bank, řekl v rozhovoru pro Roklen24 hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. Proč je podle něj politika nulových sazeb již nežádoucí? A jaký vývoj kurzu koruny čeká příštím roce?

Na sociálních sítích občas polemizujete s některými rozhodnutími ČNB včetně dílčích kroků v rámci intervenčního režimu. Jak s mírným odstupem kurzový závazek hodnotíte?

Polemizoval jsem zejména s prodlužováním závazku v roce 2016, kdy bylo již zřejmé, že žádná „deflační hrozba“ tuzemské ekonomice nehrozí, a tudíž již nepotřebuje natolik uvolněnou měnovou politiku. Inflace pod cílem ČNB byla tažena zejména nabídkovými vlivy (nižší ceny ropy a potravin), na což mohla centrální banka snadno uplatnit svůj institut výjimek. I nadále se tak domnívám, že kurzový závazek přesluhoval a měl být ukončen dříve. Obecně určitě nezpochybňuji, že slabší měna malé exportní ekonomice, jako je ČR, pomáhala, na druhou stranu je ale potřeba vnímat i náklady, které kurzový závazek přinesl. Například výrazné navýšení devizových rezerv znamená, že ČNB bude posilováním měny vznikat vysoká ztráta z přecenění rezerv. To na jednu stranu není pro ČNB problém, protože tyto ztráty časem zaplatí, nicméně, o co déle bude ztráty splácet ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci přispívat svými zisky do státního rozpočtu, což je běžná praxe centrálních bank v řadě zemí. Politika kurzového závazku tak zcela jistě měla své přínosy, ale také náklady.

V médiích poslední dobou rezonuje i vývoj na hypotečním trhu a růst cen nemovitostí. Jak se díváte na nové regulační pravomoci, které chce ČNB získat prostřednictvím novely zákona o ČNB?

Řada studií potvrzuje, že velké množství ekonomických krizí bylo spuštěno nadměrnou úvěrovou aktivitou a předlužením domácností či firem. Nový balík regulatorních pravidel známý pod zkratkou CRD IV/CRR tak před několika lety regulátorům přinesl nové nástroje, pomocí kterých mohou úvěrovou aktivitu brzdit, pokud začíná být příliš nadměrná. Z tohoto pohledu tak lze snahu regulátorů mírnit úvěrové cykly chápat.

 

Na druhou stranu se množství regulací po finanční krizi zcela vymklo kontrole, často jdou pravidla proti sobě a jejich smysluplnost je v některých případech velmi sporná. Z toho důvodu se nedomnívám, že by se měly další regulace nad rámec již současných pravidel zavádět do lokální legislativy. Pokud se ukázalo, že pravidla stanovená v rámci jednotných evropských pravidel nejsou dostatečně funkční, měla by se upravit, a neměla by se zbytečně stanovovat další nová ad-hoc regulace. Přílišná snaha o jednotnou makroobezřetnostní regulaci může zároveň vést k tomu, že rozložení rizik bude ve finančním sektoru velmi podobné, čímž se jeho odolnost v konečném důsledku sníží.

Dle posledních dat se zdá, že zpřísňující se opatření ČNB pro oblast residenčního trhu fungují tak či tak, ačkoli mají jen formu doporučení, protože finanční instituce nechtějí být ve sporu s dohledovou autoritou. Nové úvěry na bydlení tak v posledních měsících poměrně citelně zpomalují. Mohou být zatím i jiné efekty, ale doporučení ČNB patrně mají svou významnou roli.

Do jaké míry se podle Vás na současném růstu cen nemovitostí podepsala uvolněná politika ČNB? Dokáže česká centrální banka efektivně skloubit měnovou politiku s finanční stabilitou?

Prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb se zcela jistě podepsalo na růstu cen nemovitostí, nejen v ČR, ale i v řadě jiných okolních zemích. Obecně se domnívám, že měnová politika by měla na růst cen nemovitostí reagovat více, protože makroobezřetnostní nástroje využívané z pohledu finanční stability nedokážou zcela omezit všechna rizika plynoucí z příliš uvolněné měnové politiky. Úrokové sazby je tak potřeba nastavovat více komplexně, zejména v situaci, kdy inflace nedostatečně zohledňuje růst cen nemovitostí. Debata na toto téma se začíná opět otevírat, protože i mnohým centrálním bankéřům je jasné, že učebnicový argument, že ceny nemovitostí do inflace nepatří, jelikož jde o investici, je v mnoha ohledech nesprávný. Je to sice cesta na dlouhou trať, některé dílčí kroky se však již dějí, což lze ilustrovat například rostoucí vahou cen nemovitostí ve výpočtu české inflace nebo alternativním cenovým indexem počítaným ČNB, který také zohledňuje vývoj cen nemovitostí.

ČNB se podle mého názoru snaží obě politiky kombinovat stále více, nicméně ani mezinárodně zatím není zcela jasné, jak to správně dělat. Vzhledem ke složitosti problému řada institucí aplikuje praxi, že každá politika si bude využívat vlastní cíle a vlastní nástroje. Jak je však uvedeno výše, to není optimální řešení.

Na příštím zasedání ČNB, které proběhne již tento čtvrtek 2. listopadu, se očekává letos již druhé zvýšení referenčních úrokových sazeb. Dospěla dle Vás situace k trvalejšímu opuštění „nulových“ úrokových sazeb?

Ekonomika je ve velmi příznivé situaci, která v některých ohledech již překonává vrchol konjunktury let 2007/2008. V takové situaci je prostředí nulových sazeb skutečně nežádoucí, protože dochází k přehřívání ekonomiky. ČNB by tak měla současnou situaci využít k tomu, aby utekla od nulové hranice sazeb a měla tak připravenou rezervu v okamžiku, až se současný příznivý vývoj začne obracet a měnovou politiku bude potřeba opět uvolňovat. Překoupenost koruny ČNB v tomto ohledu pomáhá, protože může zvyšovat své sazby více nezávisle od politiky ECB.

 

Průzkum ČNB mezi analytiky nepoukazuje na příliš silné očekávané posilování koruny v horizontu jednoho roku. Jaký odhadujete vývoj domácí měny v letošním a příštím roce?

Koruna od začátku října posílila o více než procento díky velmi jestřábím komentářům přicházejícím z řad představitelů ČNB. Další vývoj koruny se tak bude odvíjet od zvyšování sazeb ČNB. V tuto chvíli očekáváme, že ČNB by měla ve čtvrtek své sazby opět zvýšit, a v postupném zvyšování bude pokračovat i příští rok. Prozatím tak počítáme s tím, že základní sazba ČNB by se mohla na konci příštího roku pohybovat na úrovni 1,25 %. Kurz koruny v tomto případě by již měl být mírně pod hranici 25 Kč za euro, ačkoli nejistota stále pramení z uzavírání pozic zahraničními investory.

Newsletter