Konec levných peněz. Smrt bitcoinu, tentokrát kvůli vyšším sazbám?


10:13 • 9. listopadu 2017

Tagy: Bitcoin, Kryptoměna, centrální banka, sazby, měnová politika, FinTech

Další hard fork bitcoinu (SegWit2x ) byl odvolán, jeho cena se přehoupla přes historickou úroveň 7800 dolarů, mánie kolem nejznámější kryptoměny tak pokračuje dál. Mnozí, ať už investoři či analytici, věří, že i přesto je prostor pro růst stále otevřen. To potvrzuje i profesor ekonomie z Long Island Univerzity, Panos Mourdoukoutas, dle kterého se bublina bude nafukovat dál, dokud ji nepropíchnou centrální banky. Opravdu? Zeptali jsme se českých expertů.

Mourdoukoutas je přesvědčen, že s evidentním nástupem změny dosavadního trendu měnové politiky světových centrálních bank z extrémně uvolněné na postupně se utahující přijde i krach bitcoinu – podobný tomu, kterého jsme byli svědky v roce 2001 při splasknutí tzv. dot com bubliny technologických akcií. Proč?

„Vyšší úrokové sazby mohou dostat cenu bitcoinu pod tlak v mnoha ohledech,“ píše ve svém komentáři pro server Forbes Mourdoukoutas. „Tím prvním je, že vyšší sazby navyšují tzv. náklady obětované příležitosti, tedy peněz, které investoři použili na nákup bitoinu. Obzvláště se to týká těch, kteří kryptoměny nakoupili přes páku, za vypůjčené peníze, a které s propadem ceny postihne margin call. Tím druhým je fakt, že vyšší sazby obnoví kredibilitu centrálních bank a národních měn, které kontrolují. To z alternativních měn, jako je bitcoin, udělá pro veřejnost mnohem méně atraktivní záležitost,“ vysvětlil profesor.

Podle Mourdoukoutasa sice není možné přesně načasovat dobu, kdy bublina praskne, z hlediska historického vývoje je však možné ono splasknutí spojit se několikerým zvýšením sazeb Fedu, které se budou navíc zvyšovat po období nízkých úrovní – ostatně přesně tak, jako tomu bylo v roce 1999/2000.

„Dobrou zprávou pro bitcoinové investory může být, že tam Fed ještě není,“ tvrdí Mourdoukoutas. „Pokud je tu tedy nějaká bublina, není ještě na vrcholu, resp. těsně před splasknutím. To obvykle přijde v době mezi prvním a čtvrtým zvýšením sazeb, kdy euforie investorů mezitím ještě více vzroste. Přesně tak tomu bylo i v dot com éře. Tehdy bylo největších zisků dosaženo v době od října 1999 do března 2000, kdy se individuální investoři vrhali po každé akcii s názvem ‚dotcom‛ či ‚networking‛,“ připomněl profesor.

A jaká je situace teď? Fed v návaznosti na poslední finanční krizi snížil své sazby do pásma 0-0,25 % v prosinci 2008. První zvýšení přišlo v roce 2015, a to do pásma 0,25-0,5 %, druhé pak v roce 2016 do 0,5-0,75 %. Letos jsme byli svědky celkem dvou kol tzv. úrokových hiků o velikosti 25 bb, tudíž se nacházíme v rozmezí 1,0-1,25 %. Pravdou ale je, že v plánu je stále ještě jeden posun, a to dle agentury Bloomberg s více než 92% pravděpodobností, v prosinci do pásma 1,25-1,5 %.

Bitcoin, sazby a krize

Vzhledem k tomu, že Mourdoukoutasův pohled na trh bitcoinů není jediný varující před onou zlověstnou bublinou, která investory nakonec připraví o peníze, zeptali jsme se předních českých odborníků, zda by návrat k „normálu“ měnové politiky mohl být spouštěčem velkého bitcoinového krachu.

„Růst sazeb centrálních bank může vést k prasknutí bubliny na trzích s akciemi, dluhopisy a hlavně nemovitostmi. Tyto všechny a mnohé další nízké sazby nafoukly skrze rekordní tvorbu úvěrů a s nimi i nových peněz,“ vysvětlil ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal. „V krizi lidé chudnou. No a chudí lidé si kupují méně bitcoinů. Možná je to v bitcoinové komunitě nepříliš populární názor, ale já se skutečně domnívám, že v krizi nás bitcoin nezachrání, naopak se ho lidé budou zbavovat. Když to přeženu, tak nebudou utíkat od koruny nebo dolaru ke zlatu či bitcoinu, ale k chlebu, protože budou mít hlad. Takže ano. Za předpokladu, že vyšší sazby povedou k poklesu příjmů, pak bude bitcoin padat,“ je přesvědčen Stroukal.

Podle Martina Šípa z bitcoinového startupu SatoshiLabs je jakákoliv debata o opravdovém zvýšení sazeb bezpředmětná a centrální banky, včetně Fedu a ECB, mohou v tomto směru jen blafovat.

„Stav finančního sektoru se od krize 2008 příliš nezlepšil, neboť vůbec nedošlo k jeho pročištění z důvodu záchrany bank a dalších zbankrotovaných institucí se strany států. Vše se stalo na úkor národních dluhů, které od té doby ještě více narostly a rostou i nadále,“ míní Šíp. „Z tohoto důvodu je jakékoli zvedání úrokových sazeb zcela mimo hru. Státy si prostě nemohou dovolit zvýšit úrokové sazby, neboť si nemohou dovolit ani obsluhu národních dluhů za současných historicky nejnižších sazeb. Centrální banky, ať už z USA či eurozóny, v této beznadějné situaci mohou už jen blafovat a hrát hru na záměr zvýšení úrokových sazeb co nejdéle,“ dodal.

Kdyby Babiš zakázal bitcoin, má ho hned každá česká rodina

Co se týče Mourdoukoutasova druhého argumentu o zvýšení kredibility centrálních bank, které by bylo spojené s vyššími sazbami a následným odlivem investorů od kryptoměn zpět k národním měnám, je Šíp rovněž zastáncem nezdaru.

„Centrální banky ve skutečnosti žádnou kredibilitu zejména u investorů do bitcoinu nebo zlata nemají. Navíc možnost, že by se centrální banky začaly chovat zodpovědněji (kdyby to vůbec v centralizovaném bankovnictví bylo možné), by jim kredibilitu, jakou má u mě bitcoin, nemohla vrátit ani náhodou. Bitcoin je založen na decentralizaci, která zajišťuje neměnnost, a tedy předvídatelnost jeho monetární politiky. V centrálním bankovnictví nevíte, co bude za rok,“ konstatoval expert.

Na druhou stranu ale dle Šípa nelze říci, že by vyšší sazby nemohly mít na cenu bitcoinu alespoň krátkodobý vliv. „Jsme ve fázi, kdy bitcoin dlouhodobě roste a je jen otázkou času, která událost vyvolá nějakou větší cenovou korekci. Je ale těžké říci, jak velká ta korekce bude, protože čím dál tím více peněz (zatím) zaparkovaných jinde si uvědomuje strategickou funkci decentralizované měny v dlouhodobém portfoliu. Mnoho jich tak jistě čeká na větší korekci, aby mohly přejít do bitcoinu a dalších kryptoměn,“ poukázal Šíp.

A co ta bublina? Hoax, nebo realita?

Přemýšlíte ve strachu o prodeji bitcoinu? Stát se může všechno, ale o bublině, alespoň podle Stroukala, nemůže být řeč.

„Nelze vyloučit, že se cena zhroutí. Stačí špatné zprávy a ani nemusí být pravdivé. Ale bublinu tam nevidím,“ prohlásil ředitel Liberálního institutu. „Naopak, růst je čím dál pomalejší, neakceleruje. V absolutních hodnotách se to může zdát, ale když se podíváme na procentuální změny, neděje se v porovnání s předchozími lety nic zásadního,“ upozornil Stroukal.

Martin Šíp si už tak jistý není, na druhou stranu je podle něj jasně patrný exponenciální růst kryptoměn směrem k jejich potenciálu.

„Zda jde u bitcoinu o cenovou bublinu, je těžké říci. Kryptoměny jsou jako odvětví dlouhodobě v exponenciálním růstu a bude ještě chvíli trvat, než dosáhnou svého potenciálu. K tomuto typu růstu s velkým budoucím očekáváním velké cenové výkyvy, mánie a paniky patří,“ míní Šíp. „Nicméně, výkyvy od maxima k minimu se snižují a bitcoin, ač tomu mnozí nováčci nebudou věřit, je stále klidnější měnou.“

Šíp ke svému tvrzení připojuje i graf, na kterém jsou vyznačeny bitcoinové bubliny. Podle experta z něj vidíme, že růst bitcoinu proběhl v letech 2010-2011 asi 350x a po něm následoval 15x pád, v letech 2013-2014 už to bylo „jen“ 100x růst a 5x pád. Letos jsme zatím svědky 7x růstu nad dlouhodobý exponenciální trend (v logaritmickém grafu čárkovaná přímka).

„Osobně mám vůči možnému chování ceny bitcoinu velký respekt a neodvážím se predikovat, zda jsme již v přefouknuté fázi bubliny a na obzoru je např. 2x korekce na 4000 USD nebo nás čeká ještě 10x růst na 80000 USD, po kterém přijde 3x krach na 20000 USD. Historie bitcoinu nám říká, že možné je obojí,“ poznamenal.

Když přijdou velcí hráči

Do současného dění kolem bitcoinu nutně vstupuje i očekávaný nástup velkých hráčů, za kterým bude stát například nedávná informace o vzniku historicky prvních futures navázaných na BTC a obchodovaných (pokud to regulátoři odsouhlasí) na americké burze CME.

Co se děje ve světě derivátů? Burza představí futures bitcoinu

Podle Stroukala tento proces pomáhá dělat dobrý obraz bitcoinu, což se pak pozitivně podepisuje na jeho ceně. „Vedle toho je důležité, že se kryptoměn čím dál více chytají velcí profesionální institucionální hráči a není to tedy jen výsadou teenagerů, kteří k prvním bitcoinům přišli kdysi úplnou náhodou. Ne, že bych jim to nepřál, naopak. Bez nich by dnes možná žádný bitcoin neexistoval. Je ale dobré, že se posouvá do mainstreamu a stává se zajímavou alternativou i pro velké žraloky.“

Nástup velkých hráčů je posunem i podle Šípa. Dle jeho názoru jde o signál pro „velké peníze“, že mají bitcoin brát vážně. „Osobně ale myslím, že mnohem důležitější než příval nových peněz bude rozhodnutí mnoha firem začít dlouhodobě investovat do vývoje služeb a infrastruktury, které budou bitcoinový ekosystém a jeho užitečnost rozvíjet. Pro mnohé může být oznámení bitcoinových futures na CME tím posledním potřebným signálem, že dlouhodobá investice je smysluplná,“ uzavřel expert.

Bitcoin a jeho deriváty. Přinesou vznik nové krize?

Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něj byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.