Overweight and underpaid: Víme, kolik stojí obezita na trhu práce


17:34 • 26. října 2017

Tagy: trh práce, Obezita, Mzdy, mzda

Zatímco před pár stoletími lidé spíše řešili, zda mají co jíst (v některých regionech je tento problém bohužel stále aktuální), mnoho z nich teď přemýšlí, jak se naopak donutit nejíst. Obezita se za posledních pár desetiletí stala civilizační chorobou vyspělého světa, která se stále rychleji rozpíná. A to neplatí jen o zemi hamburgerů a hranolek, ale v i řadě států Evropy, mezi kterými dominuje Velká Británie. 

A když nutriční specialisté a další odborníci vyvíjejí stále nové zaručené diety a cvičební programy, zdá se, že všechny rady a triky jsou v boji s hlavním spojencem obezity – vlažnou vůlí a sebedisciplínou – příliš slabými soupeři. Eastern Kentucky University se snažila lidi alespoň nějak motivovat, a to infografikou (čerpá z amerických dat), která ukazuje, kolik vás obezita může stát na trhu práce. 

Ekonomie obezity: Kdo má na svědomí, že svět tloustne?

Jak vyplývá z dat, lidé s vyšší váhou jsou na trhu práce často diskriminováni. Ti, kteří trpí nadváhou (hodnota BMI (body mass index) mezi 25 až 29) reportují 12krát častěji diskriminaci v souvislosti s prací či jejím hledáním. U obézních lidí (BMI nad 30) je to pak 37krát více, u extrémně obézních (BMI nad 40) je to dokonce 100krát častěji. Celkem 60 % lidí, kteří přiznali, že se setkali s diskriminací v souvislosti s váhou, uvedlo, že alespoň jednou to bylo právě na trhu práce (například kvůli váze nedostali místo).

Obézní žena vydělává v USA v průměru o 9 tisíc dolarů ročně méně než její kolegyně s normální váhou, u velmi obézních žen je to pak o 19 tisíc dolarů ročně. Hodinová mzda obézního muže je v průměru o 2 dolary nižší než u jeho normálních kolegů, u obézních žen je to pak dokonce o 4 dolary méně.

Jak však naznačují data, nemusí jít přímo i diskriminaci. Obézní pracovníci mají totiž často vyšší nároky na zdravotní péči a častěji chybějí v práci, avšak navzdory tomu vykazují nižší produktivitu, a tedy i výkon pro firmu. Tyto dodatečné náklady na obézního pracovníka jsou v prostředí USA 1 až 6 tisíc dolarů ročně, přičemž celkově tak obezita samotná vytváří náklady ve výši 73 miliard dolarů ročně.

Může behaviorální ekonomie pomoci v boji s obezitou?

Celých 10 % z korporátních výdajů na zdravotní péči vzniká kvůli obezitě. Obézní člověk má vyšší náklady na zdravotní péči o téměř 5 tisíc dolarů ročně než pracovník s normální váhou. Obezita je pak zodpovědná za více 9 % celosvětových nákladů spojených s absencí v práci.

Kolik stojí být obézní? Ženy si pěkně připlatí

Možná si tak raději ten bůček k večeři ještě rozmyslete….

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.