Češi a sny o německých platech. Konec levné práce, nebo levného života?


15:19 • 25. října 2017

Tagy: ČR, Ekonomika, práce, Mzdy

Předvolební Česko roku 2017 zažilo unikátní věc. Téměř univerzální shodu všech politiků v jednom ekonomickém tématu – že je potřeba Čechům zvyšovat platy. Ve státním i soukromém sektoru. V propagaci tohoto požadavku politiky předháněli jindy neviditelní odboráři, právě oni přišli s heslem „Konec levné práce“, píše ve svém článku pro server hlidacipes.org viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Zajímavé není ani tak to, že nejvíce všichni bojují za vyšší mzdy, když je jejich růst díky vývoji hospodářství a nedostatku pracovní síly tak jako tak nejrychlejší za více než dekádu (přičemž v čase jejich reálného poklesu za ně naopak neorodoval nikdo).

Pikantnější je, jak krásně tato hesla v kostce odrážejí jednu dlouhodobou frustraci Čechů: že se máme hůř než Němci, máme nižší platy než oni a jsme „chudí příbuzní“ vykořisťovaní z ciziny. Kdo by se opovážil proti takovému spravedlivému hněvu postavit?

A to zas prrr…

Samozřejmě, Čech to necítí tak, že by stejnou mzdu jako Němci měli mít Ukrajinci, Rumuni či Bulhaři nebo někdy třeba Indové, s nimiž na globálním trhu všichni fakticky soutěžíme. To zas prr, tak spravedliví nejsme. To jen my makáme jako Němci a chceme jejich mzdy, tečka.

Že se za značku Made in Czech Republic nikde na světě neplatí stejná cena jako za Made in Germany, je zjevně jen podružný detail. Stejně jako to, že na akcích s podnikateli mi většina z přítomných říká, že prodat výrobek za německou cenu zatím prostě nedokážou.

Ale i když od této „nepodstatné“ ekonomické reality odhlédnu, zůstává jedna zcela přehlížená věc. Relativně nižší mzdy, které zajišťovaly a zajišťují jistou konkurenceschopnost české produkce ve světě, znamenají též nižší cenovou hladinu a nižší celkové životní náklady.

Jestliže je Česko z hlediska vytvořeného produktu na hlavu na úrovni 88 % EU, cenová hladina spotřeby je na 65 %. A mzdy vůči Německu na 40 %. U Slovenska je to u produktu 77 %, u cenové hladiny 68 % a u mezd zhruba jako u nás.

Tedy to často – zejména nekritickými obdivovateli eura – do nebes vynášené Slovensko je proti Česku paradoxně trochu chudší a přitom trochu dražší země. To koneckonců vidíme na vlastní oči při návštěvách Slovenska, ale nakonec i tady doma – z neutuchajícího příchodu Slováků do Česka.

Ale ony nižší životní náklady, zejména ve všech službách, jaksi odboráři i politici ve svých úvahách pomíjejí.

Fakt relativně nízkých nákladů na bydlení a všeho od zdravotních služeb přes restaurace, kadeřníky a opraváře až po poslední automechaniky dělají právě z Česka, Polska a Slovenska dle časopisu The Economist tři z pěti zemí s nejvyšší reálnou kupní silou v Evropě. Další dvě jsou Švýcarsko a Malta.

Ve svatém boji za spravedlivou, tedy německou mzdu odboráři se svým typicky omezeným rozhledem zapomínají dodat, že s růstem mezd se budou nutně měnit i relativní ceny všeho, co spotřebováváme.

Menší část příjmu padne za pračku, mobil či pivo, ale relativně stále větší část za bydlení, návštěvu restaurace či prosté ostříhání hlavy.

Odboráři vzbuzují populistický dojem, že lze mít německé mzdy a zároveň cenovou hladinu dnešního Česka (či Slovenska), což je prostě ekonomická lež.

Věčně nespokojení

Češi by to poznali, až by za nájem platili běžně 30 tisíc měsíčně, za normální hlavní chod v tuctové restauraci 400 korun, za nejprostší pánské ostříhání tisícovku a za sezónní výměnu pneumatik tisícovek třeba šest. A při nerovnovážném nárůstu mezd by to vše pak doprovázela i vyšší nezaměstnanost.

Odboráři taktéž taktně nedodávají, že lidé se nakonec stejně srovnávají hlavně v dané zemi a mezi sebou. Cestou k německým mzdám, která krok za krokem tak jako tak probíhá, nezmizí prostý fakt, že někteří budou mít mzdu vyšší a jiní nižší, přičemž těch s podprůměrnou mzdou bude i s „německými mzdami“ většina.

Čili relativní míra nespokojenosti s vlastním osudem a relativní pocit osobní chudoby se nejspíš nezmění. Ale říkejte to vždy spolehlivě nespokojenému Čechovi.

Článek vyšel na serveru HlídacíPes.org dne 25. 10. 2017

RSS

Autor je viceguvernér České národní banky



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.