Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

„Helicopter money“

V médiích občas probleskne zpráva, že někdo jako možnost obrany před zápornou inflací a stagnací ekonomiky navrhuje použít tzv. helicopter money. Název „helicopter money“ přitom odkazuje na články Miltona Friedmana z let 1948 a 1969, ve kterých se snažil na ilustrativním příkladu ukázat, že pokud centrální banka bude shazovat z helikoptéry na obyvatelstvo nově natištěné peníze, povede to ke zvýšení inflace. V roce 2003 potom tehdejší šéf amerického FEDu Ben Bernanke v popularizačním článku argumentoval, že „helicopter money“ je jednou z možností jak vymanit Japonsko z dlouhotrvajícího období záporné inflace, což mu v amerických mediích vyneslo přezdívku „helicopter Ben“.

Ve skutečnosti nikdo nenavrhuje, aby centrální banka opravdu najala vrtulníky a shazovala z nich natištěné peníze. Jde o možnost měnového financování státního rozpočtu. Nové peníze by se opravdu natiskly, daly by se k dispozici vládě a ta by buď zavedla nějaký výdajový program, anebo by snížila daně. Abychom nenechali nikoho na pochybách, mluvíme skutečně o přímém financování vlády tiskem peněz. Tedy oné věci, která se po hyperinflačních periodách, jež se prohnaly Evropou po první světové válce a období relativně vysoké inflace v 60. and 70. letech, stala v evropské měnové politice prakticky tabu. Každý si jistě dovede představit, jak se k něčemu takovému staví například Němci.

Měnové financování ale nikdy ze světa úplně nezmizelo. Jednak se stále se tu a tam praktikuje v některých rozvojových zemích a jednak se po celou dobu probíralo v teorii měnové politiky jako jasná možnost řešení deflační situace. Jenom to jaksi až do nedávné doby neproniklo do médií. Pro zajímavost jsou pod článkem přidány odkazy na nejznámější příspěvky z nedávné doby.

„Vrtulníkové“ peníze pouze jako teorie? Omyl, už jsou v oběhu

Příznivci i odpůrci se více méně shodnou v tom, že „helicopter money“ opravdu bude fungovat. Tedy pokud centrální banka peníze natiskne a vláda je použije, povede to určitě ke zvýšení poptávky, což možná zvýší na nějakou dobu produkci a zcela určitě dříve nebo později ceny. A je vcelku jedno, jestli jste příznivcem Friedmana nebo Keynese, případně věříte, že obyvatelstvo tvoří plně racionální očekávání, anebo se rozhoduje podle síly deště a směru větru.

Proč „helicopter money“ musí z hlediska inflace vždy fungovat, vyplývá ze dvou zásadních vlastností dnešních peněz. První z nich je jejich neumořitelnost a druhá je jejich vnímání jako něčeho cenného. Neumořitelnost znamená, že centrální banka vám za peníze dá zase jenom peníze. Jinými slovy ČNB vám nikdy nevymění peníze za něco jiného, co má hodnotu samo o sobě, ale zase jen za peníze, které už stejně máte. Když se tedy peněz chcete trvale zbavit, jediná možnost je vyrazit na nákup a je jedno, co budete nakupovat. Pocit, že peníze jsou cenné samy o sobě a neztrácejí hodnotu, je pak samou podstatou jejich použití jako formy úspor. A těžko zpochybnit, že peníze jsou jako forma úspor používány.

Představme si, že centrální banka a vláda provedou koordinovanou akci a jednoho dne vám na účtu přibude (nebo poštovní poukázkou přijde domů) 10 000 Kč. Současně k vám nějakým způsobem dorazí informace, a je jedno jestli čtete Hospodářské noviny nebo Blesk, že se děje něco speciálního, že se tisknou peníze a že porostou ceny. I pokud nevíte o měnové politice zhola nic a o centrální bance jste v životě neslyšeli, vezmete nově získané peníze a půjdete nakupovat. Čím více toho potom o měnové politice víte, tím rychleji to uděláte a tím více použijete i peníze, které jste měli už předtím. Stejnou informaci, samozřejmě budou mít i ti co prodávají a byli by neskutečně hloupí, kdyby okamžitě nezačali zvyšovat ceny. Vliv na poptávku a inflaci je okamžitý.

Proč to tedy někdo opravdu nezkusí a zkoušejí se všemožné formy kvantitativního uvolňování, záporné úrokové sazby nebo posuny kurzu? Jednoduše, staletá historická zkušenost právě s měnovým financováním není právě šťastná a pochopitelně panují obavy, že pokud tuto možnost politické reprezentaci opět nabídnete, nebude se jí chtít hned tak zase vzdát. Co na začátku vypadá jen jako jednorázové řešení kritické situace, může se po pár letech snadno změnit v normální nástroj.

Hlavní ekonom ECB: „Vrtulníkové“ peníze jsou stále ve hře

Současně historické zkušenosti ukazují, že v případě tisku peněz úplně nefungují jednoduché lineární vztahy, které ekonomie jinak ráda používá. V okamžiku, kdy se nově natištěné peníze opravdu dostanou k obyvatelstvu, začne mít velký vliv nejen to, kolik nových peněz se k lidem opravdu dostalo, ale více a více také to, jestli si obyvatelstvo myslí, že tisk bude pokračovat. Pokud by všichni uvěřili, že jde opravdu jen o jednorázovou akci, potom by například 5 % zvýšení existující zásoby peněz nakonec vedlo právě k 5% zvýšení cen. Ovšem historie ukazuje, že se velmi snadno můžete dostat to situace, kdy díky očekávání dalšího tisku inflace roste a souběžně kurz oslabuje dramaticky rychleji, než by odpovídalo samotnému tištění peněz. Například, natisknete „jen“ 5 % exitující zásoby peněz, a kurz oslabí a ceny vzrostou o 50 %. Něco podobného už bylo ve světě pozorováno a popsáno mnohokrát a vždy to začíná tím, že si dotisknete jen trošku a končí to katastrofou. Naposledy jsme měli příležitost něco podobného sledovat v Zimbabwe během roku 2008 a v Evropě v Bulharsku v roce 1997.

„Helicopter money“ je tedy určitě možnost jak řešit riziko záporné inflace, určitě by to fungovalo a zastánci argumentují, že by bylo mnohem efektivnější než záporné úrokové sazby nebo cokoliv jiného. Nicméně politické riziko a možnost vyvolání nestabilní inflační situace patrně zabrání tomu, abychom se dočkali praktického použití v některé z rozvinutých zemí. Z hlediska studia měnové politiky je to samozřejmě škoda, protože by bylo velmi zajímavé sledovat, jak by to celé proběhlo.

V následujících článcích lze nalézt spoustu odkazů na dřívější práce. Debata o „helicopter money“ byla v posledních 20 letech mnohem živější, než by si někdo mohl myslet:

Netechnický článek Adaira Turnera z IMF Jacques Polak Annual Research Conference

Technický článek Willema Buitera

Technický článek Jordiho Galiho

Newsletter