Jak přechytračit Západ? Putin sází na vlivné a schopné prominenty


10:14 • 6. září 2017

Tagy: Rusko, Ekonomika, firmy, Putin, Gazprom, sankce

Mezi Západem a Ruskem opět tuhnou ledy. Kvůli nové „studené válce“ se Rusko dostalo do značné hospodářské izolace. Co s tím? Rusko zjevně vsadilo na svéráznou strategii – velké firmy si najímají prominentní západní aktéry, jako je třeba bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, kteří je mají před finanční zkázou zachránit.

Případ Schröder

V sousedním Německu před nedávnem vyvolalo značné pozdvižení, když vyšlo najevo, že se Gerhard Schröder, někdejší předseda sociálnědemokratické SPD a v letech 1998-2005 německý kancléř, stane členem dozorčí rady ruského ropného koncernu Rosněfť. Schröder je známý svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a již v minulosti byl kritizován za to, že se krátce po odchodu z kancléřského úřadu stal předsedou dozorčí rady konsorcia plynovodu Nord Stream.

„Já bych to neudělal,“ dušoval se sociálnědemokratický kandidát na kancléře Martin Schulz, když se dozvěděl o plánech svého soukmenovce. „Pro mě platí, že i poté, co skončím jako spolkový kancléř, nepřijmu žádnou práci v soukromé sféře,“ cituje politika německý server Welt.de. Jenže jak server podotýká, tato slova dokládají, že se tento volební lídr zatím o Rusko a tamní poměry zřejmě příliš nezajímal. Jinak by totiž věděl, že Schröder do žádného soukromého sektoru nejde.

Pokud do funkce skutečně nastoupí, jak bylo oznámeno, nebude totiž dohlížet na soukromou firmu. Rosněfť spočívá z velké části ve státních rukou a důležité slovo má zde tedy vždy Kreml. A Gerhard Schröder a jeho starý přítel Vladimir Putin tak budou i v budoucnu spolu profesně spjati. Za zmínku stojí jistě i fakt, že se šéf Rosněfťu, Igor Sečin, pravidelně objevuje v žebříčku nejvlivnějších ruských politiků. Podle posledních údajů moskevského deníku „Gazeta Nezavisimaja“ je dokonce na třetím místě hned za prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem.

Konexe k nezaplacení

Německého politika Schulze sice asi nelze podezřívat z toho, že v jeho výroku byl záměr nechat si přeci jen otevřené dveře do Ruska. Jisté však je, že do této země míří stále více západních osobností.

Důvod je zřejmý. V době, kdy je Moskva politicky a především ekonomicky silně izolovaná, angažovat renomované aktéry ze Západu se jí zřejmě vyplácí. Jejich konexe jsou totiž k nezaplacení. Často stačí dobré slovo nebo výmluvný projev a západoevropští či američtí investoři jsou hned mnohem ochotnější. V době, kdy se řada ruských firem usilovně snaží přilákat zahraniční investory, jdou zahraniční prominenti, jako je Gerhard Schröder, doslova na dračku.

Investice v Rusku? Vzácný úkaz. Po nápravě volá i Putin

Co za to?

A co z toho mají oni? Zkuste hádat. Díky odměnám za své služby by se podle serveru dali označit za ty největší vítěze studené války mezi Ruskem a Západem. Schröder si prý má v Rosněfťu ročně vydělat 350 tisíc dolarů (7,8 mil. Kč).

Putin potřebuje peníze, chce vysát velké firmy. Kdo na tom vydělá?

Ale na druhou stranu, snadná práce to asi nebude. Když zůstaneme u Schrödera – tento bývalý německý kancléř si ve svých 73 letech nenašel zrovna odpočinkový post. Úkol, který před Rosněfťem stojí, už totiž asi nemůže být větší. Schröder bude mít za úkol firmu a jejího šéfa Igora Sečina v očích Západu jaksi rehabilitovat.

Ruský Darth Vader

Energetický gigant čelí kvůli svým vazbám na Kreml sankcím EU. Od roku 2014 Rosněfť nesmí ze zahraničí dovážet žádnou speciální techniku a služby pro těžbu ropy a je vyloučen z poskytování dlouhodobých úvěrů. Navíc je postižen trvale nízkými cenami ropy. Čerstvý kapitál ze zahraničí by se tak hodil víc než kdy jindy.

Schröder se navíc bude muset snažit zmírňovat Sečinovy provokace. Předseda představenstva, Putinův přítel a od roku 2004 rozhodující osoba v Rosněfťu je totiž označován často jako „Darth Vader“. Hrál například ne nevýznamnou roli při zničení firmy Jukos, jejíž někdejší šéf Michail Chodorkowsi skončil ve vězení a jejíž důležité části Rosněfť ve finále uhrál pro sebe.

Chodorkovskij: Putin a spol. jsou „neskuteční idioti“

Pocty a posty pro Matthiase Warniga

Již dlouhou dobu je nejžádanějším západním lobbistou rovněž Němec. Matthias Warnig, bývalý důležitý funkcionář na ministerstvu státní bezpečnosti DDR, má k Rusku již odnepaměti velmi blízko a s Putinem se dlouhou dobu velmi dobře zná.

A jeho blízké vazbě na ruského prezidenta pomohlo i řízení osudu. Když Putinova manželka Ljudmila při dopravní nehodě utrpěla zranění a byla v ohrožení života, pustil se Warnig do záchranné akce. Zraněná byla operována v Německu a náklady zaplatila Dresdner Bank, pro kterou Warnig pracoval. A takové přátelské služby šéf Kremlu nezapomíná – v říjnu 2012 propůjčil Warnigovi ruský čestný řád.

Dnes Warnig řídí nejen společnost provozující plynovod z Ruska do Evropy Nord Stream, ve které vede výbor akcionářů jistý Gerhard Schröder. Tento 62letý manažer zároveň sedí v dozorčích radách pro cizince až nápadně mnoha ruských firem. Například je již dlouho zástupcem předsedy správní rady Rosněfťu, ve které ostatně sedí i šéf BP Robert Dudley, bývalý šéf BP Brasil Guillermo Quintero nebo bývalý finanční ředitel Exxonu Donald Humphrey. K této vybrané společnosti patří i Ivan Glasenberg, šéf švýcarského a nyní s Rosněfťem ekonomicky úzce spjatého obchodníka s komoditami, společnosti Glencore, jakož i Faisal Alsuvaidi, vedoucí vědeckého výzkumného institutu Qatar Foundation.

Gates a Bezos nejbohatší? Ruský bohatýr je hravě strčí do kapsy

Warnig je v popředí ještě mnoha dalších státních koncernů. Od roku 2011 je například jako jediný cizinec ve správní radě ropné společnosti Transněft. Tato největší firma svého druhu na světě v Rusku vlastní hlavní ropovody v délce 68 tisíc km a přepraví 83 % v Rusku vytěžené ropy. Warnig byl do roku 2015 dokonce šéfem její správní rady.

Stačilo? Nikoli. Spolu s Shahmarem Movsumovem, šéfem ázerbajdžánského státního ropného fondu, a Iv Tibo De Silgi, bývalým šéfem francouzské stavební společnosti Vinci, zasedá Warnig také v dozorčí radě ruské státní a zároveň druhé největší bance VTB.

Ze správní rady banky Rossyia Warnig sice v roce 2015 odešel, nadále však sedí ještě ve správní radě Rusalu, největšího světového producenta hliníku. Sem ho Putin dosadil, aby kontroloval šéfa Rusalu, miliardáře a jednoho z nejbohatších lidí na světě, Olega Děripasku.

Členem správní rady Rusalu je kromě toho ještě Rakušan Siegfried Wolf, bývalý manažer výrobce dílů pro automobily, společnosti Magna International, dále čínská politička (Rusal je kotován na hongkongské burze) a Philip Lader, dříve vysoce postavený americký diplomat a bývalý poradce Morgan Stanley. Navíc zde zasedá i americký manažer Daniel Wolfe a již zmiňovaný Ivan Glasenberg.

Zajímavý je také fakt, že Warnig i Schröder zakotvili u Rosněfťu, i když pracují prostřednictvím Nord Stream v podstatě pro konkurenční Gazprom. Mimochodem přímo v Gazpromu zůstal v dozorčí radě již jen jeden cizinec – vysoce postavený zástupce z Kazachstánu. Dříve zde seděl jedenáct let Burckhard Bergmann, bývalý předseda představenstva akciové společnosti E.on Ruhrgas, která byla ještě před několika lety největším akcionářem Gazpromu. Bergmann je dnes členem dozorčí rady hlavního konkurenta Gazpromu na domácí půdě – společnosti Novatek. Spolu s ním také dva top manažeři ropné společnosti Total, která má v Novateku svůj podíl.

V dozorčích radách se to cizinci jen hemží

A dozorčí rady ruských firem nelákají cizince jen v energetice. Například v dozorčí radě státních Ruských železnic sedí v současné době jako jediný zahraniční člen Němec Hartmut Mehdorn. Ten má podle smlouvy společnosti radit v otázkách mezinárodní spolupráce a přispívat k tvorbě pozitivní image u jejích partnerů.

A další velké firmy? Například na ruskou největší a státní banku Sberbank vedenou ze všech ruských státních koncernů asi nejvíc prozápadním šéfem, bývalým ruským ministrem hospodářství Hermanem Grefem, dohlíží kromě řady Rusů i Martin Grant Gilman, někdejší ekonom OECD a Mezinárodního měnového fondu, a bývalý finský ministr a viceprezident Nokie Esko Tapani Aho či investiční bankéřka Nadia Wells.

V dozorčí radě druhé největší ropné společnosti Lukoil zase sedí Roger Munnings, bývalý člen International Council společnosti KPMG, nynější šéf rusko-britské obchodní komory a navíc ještě nezávislé dozorčí rady v ruské investiční společnosti AFK Sistema.

Jedním z členů dozorčí rady Lukoilu je i Toby T. Gati, literární vědkyně a bývalá poradkyně Billa Clintona a dnes členka americko-ruské Hospodářské rady. Dále také protřelý švýcarský investiční bankéř Ivan Pictet či Richard Matzke, který dlouho působil v Chevronu, poté ve společnosti PetroChina a jako poradce v americko-ruské obchodní komoře.

Zástupce mají i Češi

Jak vidno, velké ruské firmy se kontaktů se západními prominenty či ruskými manažery s mezinárodními zkušenostmi rozhodně nestraní. A mezi takovými osobnostmi se přitom najde i český zástupce. Ruská největší soukromá banka Alfa Bank si jako šéfa správní rady vybrala českého bankéře, bývalého ředitele GE Capital Bank a člena globálního vedení GE Capital v USA, Petra Šmídu. A spolu s ním působí v bance ještě Jihoafričan Andrew Baxter, bývalý manažer SUN Group, a Oskar Hartmann, původem Němec a úspěšný podnikatel v oblasti e-commerce v Rusku.

Skupina X5, ruská největší maloobchodní společnost a součást skupiny Alfa, si zase vybrala do dozorčí rady německo-amerického občana a manažera Stephana DuCharme a další zkušené manažery z Polska, Velké Británie a Francie.

Proti studené válce

Zvláště firmy v modernějších oblastech, jako jsou například telekomunikace, které byly zčásti zakládány komoditními magnáty, se často ohlíží směrem na západ a vybírají si do managementu nebo alespoň do dozorčí rady osobnosti s patřičným know-how.

Například v kancelářích mobilního operátora Megafon tak sedí řada cizinců, zejména ze severských zemí. Společnost Sistema, které patří druhý velký telekomunikační koncern MTS, si již dávno zajistila služby bývalého šéfa německé společnosti Deutsche Telekom Rona Sommera. Ten již před několika lety podle serveru Welt.de prohlásil, že se mnozí němečtí manažeři a politici ještě nezbavili reflexů z doby studené války. Rád by prý viděl, „kdyby se Rusko stalo pevnou součástí Evropy, namísto toho, aby bylo stále částí triády s Čínou a Indií“. A to je úkol, který se on a jeho západní kolegové zřejmě svým angažmá v Rusku snaží splnit.

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.