Nechali byste si vpravit elektronický čip do těla? Už před rokem si nechal jako první v České republice implantovat čip do těla Jan Hubík, který odhaduje počet celosvětově očipovaných na více než 10 000 osob. A toto číslo samozřejmě poroste, píše Petra Zlámalová na serveru Monty Rich.
Byť v dřívějších dobách tyto myšlenky patřily spíše ke kyberpunku a do sci-fi filmů, v historii žánru fikce a comixu se stávají původně vysněné představy nakonec naší běžnou realitou.
„Čipování lidí je implantování integrovaného obvodu nebo RFID transpondéru obaleného křemičitým sklem do těla člověka.“
V roce 1946 studio 20th Century Fox sázelo na zánik televize, neboť lidé začnou být unavení z toho dívat se každý večer do překližkové krabice – ukázalo se jako velký FAIL.
Po roce 1970 zase Bill Gates a později Steve Jobs předpověděli, že počítač bude v každé rodině – naopak trefa.
V roce 2016 proběhl v Austrálii průzkum společnosti Visa, přičemž o čipování by měla zájem přibližně pětina obyvatel. NBC news naznačila možnost masového čipování v Americe a Evropě do několika dalších let – pak to však vyvrátila. Jaký však bude reálný vývoj?
Zpátky do minulosti
První hlášený experiment s RFID implantátem byl uskutečněn už dokonce v roce 1998 britským vědcem Kevinem Warwickem, kdy byl jeho implantát v rámci testů použit k otevření dveří a zapnutí světel. Implantát nyní odpočívá v Science Museum v Londýně. Následuje ho průkopnický profesor Gasson z Readingu, který si nechal v roce 2009 do levé ruky implantovat skleněnou kapsli s RFID čipem a v roce 2014 byl dokonce zanesen do Guinnessovy knihy rekordů za svoji experimentální práci s implantovanými mikročipy. Koncem roku 2013 už řečník Amal Graafstra přednášel o tomto tématu z osobní zkušenosti na konferenci TEDx.
V roce 2015 společnost Epicenter, jež vyrábí mikročipy, nabídla cca 400 dobrovolníkům kancelářského komplexu možnost implantace RFID. Firma těmto pracovníkům umožňuje vstoupit do budovy nebo použít kopírku bez povinnosti legitimovat se. Do budoucna slibuje možnost platby v kantýně nebo že čip nahradí přihlašovací údaje do počítače. Účastníkům akce v Berlíně pro změnu implantaci nabízela a prováděla slavná firma Kaspersky zabývající se počítačovou bezpečností.
Na Czech IoT Summitu 2016 se už hovořilo o společnosti Sparket, která vyvinula čip resp. senzor, jež lze implantovat do těla krav. Díky tomuto vynálezu je možné dokonce monitorovat zdravotní stav zvířete. Dokáže tak zemědělce upozornit na špatný zdravotní stav zvířete, dokáže identifikovat nemoc i březost. Pokud by technologie nabízela obdobné benefity týkající se zdravotního stavu člověka, věříme, že by část lidí přehodnotila své radikální odmítavé stanovisko.
Blíží se čipová totalita?
Čipování lidí vyvolává jako téměř každá nová technologie celou řadu otázek spojených s bezpečností a ochranou soukromí. Uvedení do praxe vyvolalo nové etické diskuse mezi akademickými skupinami, organizacemi pro lidská práva, vládními institucemi a náboženskými skupinami.
Mezi křesťany a konspiračními teoretiky se totiž neustále objevuje názor, že implantace čipů může být naplněním čísla šelmy ze zjevení sv. Jana, viz „nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Nikde se však zatím nečipuje z donucení, pouze dobrovolně.
Nicméně vzhledem k minimu benefitů nemáme pocit, že by v nejbližší době došlo k masovému rozšíření, přestože Shanti Korporaal ze Sydney má dokonce už čipy v obou rukou. V levé ruce čip RFID (radio-frequency identification) a v pravé NFC (near-field communication – oproti RFID technologii možnost obousměrné komunikace). Aby se začalo čipovat ve velkém, musely by čipy umět mnohem více než teď.
Hlavní funkce jsou aktuálně: implantátem se dá přejetím ruky zaplatit útrata například v kavárně Paralelní Polis (na platebním NFC terminálu přes bitcoiny), otevřít zámek od dveří domu či auta, bezkontaktně odemknout telefon, tablet či se přihlásit do počítače. Čipy mohou být naprogramovány také tak, aby v sobě nesly kontaktní informace. Můžete je využívat kupř. pro sdílení vizitky a krátkých dat (vCard, link). Také jsou schopny komunikovat s aplikacemi v chytrých telefonech (pro správu pak existuje pro Android několik NFC aplikací).
Podle Jana Hubíka je v České republice očipovaných pouze 30 osob. Nicméně dne 15. června 2017 proběhne v Paralelní Polis další implantační akce pro cca 15 lidí, tudíž se celkový počet očipovaných zvýší na 45. Zatím shledáváme přínos primárně pro nadšence z řad biohackingu a experimentátorů, kteří chtějí prostě vyzkoušet něco nového a Jan Hubík k tomu dodává: „Tak obecně platí, že lidé začnou věci používat až tehdy, kdy se jim to vyplatí. Díky bitcoinu a dalším kryptoměnám je momentálně zajímavé placení pomoci implantátu, které už přes rok testujeme v Paralelní Polis. Do budoucna může implantát sloužit jako nosič naší digitální identity nebo třeba monitorovat tělesné funkce. Obě využití ale vyžadují odlišné druhy implantátů. Čipové implantáty jsou obecně omezené absencí vhodného zdroje energie. Proto momentálně mohou dělat jen to, na co nepotřebují trvalé napájení – jedná se tedy o tzv. pasivní čipy.“ Mýty jako jakýkoliv typ sledování vč. satelitního jsou tedy vyvráceny. Ani nebudete budit rozruch při letištních kontrolách.
Kde a za kolik vás očipují?
V Paralelní Polis (založeno skupinou Ztohoven) se sny stávají skutečností. Jedním z cílů kavárny a tohoto meetpointu je naučit veřejnost, jak používat Tor, bitcoiny a další bezpečné a na státu nezávislé technologie. Na toto téma se tu pořádá i mnoho přednášek a workshopů. V Polisu se běžně používají bezkontaktní NFC karty a svým čipem tu můžete zaplatit kupř. kávu. Čipují tu pak profesionálové z piercingového studia Hell.cz. Jan Hubík dodává: „Standardní individuální cena je 100 dolarů + doprava + implantace, což může být celkem klidně 4000 Kč. My v Paralelní Polis to ve spolupráci s Hell.cz děláme nekomerčně a navíc dostáváme od dodavatele slevu za hromadné objednávky, takže jsme se dostali na cenu 1 500 Kč se vším všudy.“ Na dodávky se specializuje web DangerousThings.com, který nabízí i další součástky a nástroje pro takzvaný „biohacking“. Web podle oficiálních údajů jen v loňském roce dodal do světa několik tisíc kusů.
Jak se s čipem žije v reálném životě?
Jan Hubík na otázku, zda zaznamenal za rok užívání i nějaká negativa, uvádí: „Na nic závažného jsem nenarazil, čip má vlastnosti, se kterými jsem počítal. Nijak mě neomezuje. Jediná nevýhoda, se kterou jsem ale počítal, je krátký čtecí dosah. V některých místech se mi tedy nepodařilo nahradit čipovou kartu implantátem.“
Technické detaily
Technické podrobnosti: Samotný čip je 12 × 2 milimetry velká skleněná kapsle, která se do těla vpravuje pomocí strach nahánějící jehly. Kapacita 880 bytes memory (v současné době zaplníte tak třetinu), možnost až 100 tisíc přepsání, doba životnosti se odhaduje na 8–10 let. Nabíjení probíhá skrze elektromagnetické pole čtečky při každém kontaktu. Podkožní implantát zpravidla obsahuje jedinečné identifikační číslo, které může být spojeno s informacemi obsaženými v externí databázi – kontakt, léky, anamnéza, alergie atd.
Nejvýhodnější místo pro umístění: mezi palcem a ukazováčkem obvykle na druhé ruce, než primárně namáháme. V tomto místě je dostatek tkáně pro ochranu implantátu a zároveň je tam málo nervů a cév. Jehla se pod kůži zasune zhruba do hloubky 2 cm, pak se pár milimetrů vysune, aby se vytvořila „kapsa“, do níž se čip následně usadí.
Co vás čeká: 2 týdny hojení (je potřeba 2–4 týdny nechat čip v klidu), 30–60 dní svědění. Nečeká vás naopak žádné šití a díky neporéznímu pouzdru je možné i snadné vyjmutí.
Rizika: infekce, migrace čipu pod kůží, změna tkáně a odmítnutí čipu, nefunkční čip, nechtěné uzamčení dat proti zápisu. Nicméně do těla si v případě potřeby necháváme implantovat i třeba kardiostimulátor, což je mnohem větší zásah do tělesné integrity. Nevýhodou je krom invazivního zákroku i tvar antény, kterou tvoří cylindrická cívka a omezení na určitou technologii.
Výhody: krom už výše zmíněných ho nelze ztratit, je stále po ruce, kompatibilita s NTAG216.
