Sdílená ekonomika: hudba budoucnosti navzdory překážkám?

Pavel Jančovič
19:20 • 3. března 2016

Tagy: Uber, Sdílená ekonomika

Aplikace Uber, jež nabízí alternativu taxi službě, začala v České republice působit v létě 2014. Platforma Airbnb, přes kterou lidé nabízejí vlastní reality ke krátkodobým pronájmům a konkurují tak klasickým hotelů, se u nás objevila dokonce už v roce 2012. Nejen v Evropě se ale ozývají lidé, kterým tyto služby překážejí a označují je za nelegální.

Některé věci nepotřebujeme mít stále. Nepotřebujeme mít kolo zaparkované stále v garáži. Podobně nepotřebujeme sekačku, s níž zahradu posekáme jednou za týden. Také nepotřebujeme auto, kterým se převážíme během týdne často jen z práce domů. Když jsme na dovolené nebo nemocní, tak ho nepotřebujeme vůbec. Existuje také mnoho lidí, kteří nevlastní kolo, sekačku nebo auto a někdy tyto předměty potřebují.

Uber bojuje s Prahou, její kontroloři se nesvezou

Donedávna jedinou možností, jak získat na chvíli věc, kterou nemáme, bylo si ji půjčit. Případně se nechat odvézt na místo, kam potřebujeme. Internet, který se postupně dostal i do smartphonů, změnil možnosti v mnoha odvětvích. Možnosti takzvané sdílené ekonomiky se rozšířily. I vy můžete dnes pronajmout svůj byt přes Airbnb, nebo vozit lidi ve vašem volném čase přes Uber. Dokonce vznikají platformy na půjčování peněz mezi lidmi jako náhrada bank. Dnes sdílená ekonomika neustále roste po celém světě. Ve Spojených státech mělo koncem roku 2014 podle analýzy poradenské společnosti PwC již 7 % domácností část příjmu díky sdílené ekonomice. Jen samotné Airbnb vzrostlo v České republice o 86 %. Uber má tisíc řidičů, kteří provedli alespoň jednu jízdu v Praze, kde se počet registrovaných taxikářů pohybuje kolem 2 600.

Platformy sdílených ekonomik, které rostou jako z vody, se setkávají s překážkami ve stále více zemích a ohledech. Největší problémy má před sebou (nejen) v Evropě Uber, který se snaží proniknout do odvětví, které je v mnoha státech regulováno. Uber zažívá v Evropě komplikované období. V Bruselu byl označen za nelegální na podzim loňského roku, ve Španělsku je zakázán úplně a v Praze podniká magistrát zátahy na jejich řidiče, vyžaduje od řidičů živnost a vidí problémy v jejich ceníku.

Proto 47 společností, které se podílejí na sdílené ekonomice, vyzvalo lídry Evropské unie, aby služby v zemích Evropské unie nemohly být zakázány. Firmy jako hlavní argument uvádějí levnější náklady na provoz, tím pádem pohodlnější a levnější život občanů. Zákony v mnoha zemích nejsou aktuální a neměnily se od začátku tisíciletí. Proto tyto firmy tlačí na změnu těchto zákonů, aby spolu s Evropskou unií a jednotlivými zeměmi našly řešení. Aby se zákony přizpůsobily novému světu internetu, který otevřel tyto možnosti, a aby řešily tyto problémy.

Uber získal finanční injekci od ruských miliardářů

Tato ekonomická revoluce nekončí, ale je jen na začátku. Závisí jen na zákonodárcích v daných zemích, zda se rozhodnou podporovat nebo brzdit tyto služby a jak se tyto služby nakonec rozvinou v daných zemích. Proto je třeba najít řešení, které najde správný soulad se zákonem a podpoří nesporný technologický a ekonomický progres.

V této souvislosti si lze vzít příklad z Estonska, ve kterém nejen že fungují volby přes internet i elektronizovaná státní správa, ale bude zde povolena i právě služba Uber. A nakonec změna legislativy pomůže v Estonsku i běžným taxikářům, odstraněním byrokratických překážek a digitalizací tohoto odvětví. Tyto kroky sice samozřejmě zvýší konkurenci, ale tím přinesou výhody i uživatelům – sníží cenu produktu. A kdo by nechtěl jezdit levněji?

Sdílená ekonomika tedy podle všeho rychle postupuje. Generace lidí narozených v 90. letech již nepotřebuje vlastnit statky. Dostupnost, rychlost a cena bude mít stále větší váhu a internet bude ve všech domácnostech a téměř všech mobilních zařízeních. Proto bude snazší půjčit svou věc nebo službu a také bude snazší si tuto službu za pár sekund objednat. A záleží hlavně na legislativě, zda tento pokrok podpoří, jako se děje v Estonsku, nebo ne. Proto očekáváme podíl sdílené ekonomiky na HDP ve výši 1% až 7 % do roku 2025, v závislosti na legislativních rozhodnutích.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.