Finanční trh země vycházejícího slunce v poslední době prochází velmi slibným vývojem a podle expertů je pravděpodobné, že to tak bude pokračovat i nadále. Nastal čas podívat se při hledání zajímavých investičních příležitostí také do Japonska?
Tokio mimo reflektory
Módní trendy na finančních trzích se pomalu proměňují. Zatímco v době nedávno minulé se těšily největší oblibě americké firmy, nyní se přesouvá pozornost na evropské tituly a na akcie z rychle se rozvíjejících zemí. Do světel reflektorů se však zatím nedostala japonská burza. A to i přesto, že hlavní akciový index Nikkei 225 v uplynulých dvanácti měsících zažil zářný růst o 20 %. Někteří investiční experti jsou teď podle švýcarského serveru Neue Zürcher Zeitung toho názoru, že si tokijská burza, která je mimochodem třetí největší na světě, v současné době určitě zaslouží mnohem větší pozornost.
To, že se akciový trh země vycházejícího slunce zatím nedostal do hledáčku vícero zahraničních investorů, může souviset i s tím, že obchoduje stále hluboko pod svými maximy. Kdo na vrcholu akciové a nemovitostní bubliny na konci roku 1989, kdy Nikkei dosahoval skoro 39 000 bodů, do japonského indexu investoval, počítá dnes, kdy se tento benchmark pohybuje těsně pod 20 000 body, své ztráty stále ještě na téměř polovinu vložených prostředků. A i po zohlednění dividend činí ztráta i po téměř 30 letech skoro 30 %. V takovém světle zase až tak nepřekvapí, že se na tento trh zatím mnoho zahraničních investorů nehrne, i když se jeho hodnota od začátku roku 2009 téměř ztrojnásobila.
Některé dílčí faktory mohou odradit
Mnozí odborníci jsou nicméně toho názoru, že se investoři příliš soustředí především na jednotlivé dílčí faktory, které japonskou ekonomiku na první pohled staví do nepříliš lichotivého světla. Jde přitom jednak o stárnoucí populaci, a s tím spojené očekávané zmenšení počtu pracovních sil, a za další jsou mnozí investoři zklamaní tzv. „abenomikou“. To je pojem, který se vžil jako označení pro řadu ekonomických opatření, která představil v roce 2012 zvolený premiér Šinzó Abe jako odpověď na oslabující ekonomiku a rostoucí veřejný dluh.
Zatímco první dva pilíře tohoto souboru opatření, tedy expanzivní měnová politika a fiskální programy na podporu ekonomického růstu, byly rychle uvedeny v realitu, třetí pilíř se stále nedaří dotáhnout. A právě ten, který spočívá v řadě strukturálních reforem, jako např. deregulace trhu práce, zvýšení konkurence ve zdravotnictví nebo otevření zemědělského sektoru, je tím, co by, v případě úspěšného provedení, investory podle serveru jistě přesvědčilo.
Hlavní je měna
Někteří však mají jasno již dnes jako například Ernst Glanzmann, který spravuje japonský akciový fond u švýcarské investiční společnosti GAM (Global Asset Management). Podle něj šlo v první řadě o to, sprovodit ze světa nadměrné zhodnocení jenu vyvolané světovou finanční krizí. Příliš drahá měna totiž pro mnohé japonské firmy dlouhé roky představovala značný handicap. A korekce se díky extrémně uvolněné měnové politice a řízení úrokové křivky zdařila. Dnes stojí dolar kolem 110 jenů, zatímco ještě v letech 2011 a 2012 se pohyboval kolem 80 USDJPY.
Vzhledem k tomu, jakou má měna důležitost pro ekonomiku, která je tak silně závislá na vývozu, byla Abenomika podle Glanzmanna úspěšná. A i když jsou v případě strukturálních reforem ještě značné rezervy, lze i zde spatřit určité pokroky – tady uvádí konkrétně například snahy o ulehčení zaměstnanosti žen nebo zjednodušení procesu pro přijímání turistů.
Japonsko na dobré cestě
Výrazné zlepšení je patrné i při pohledu na celková ekonomická data. V letošním roce se očekává nárůst HDP o 1 %, další rok se čeká ještě o něco více. Pokud jde o inflaci, leží 2% cíl Bank of Japan sice ještě hodně daleko, ale experti počítají s tím, že se tento ukazatel bude v obou následujících letech vyvíjet pozitivním směrem, i když asi nepřekročí 0,5 %. Podle Glanzmanna leží tyto hodnoty v mezích, jaké zná ze svého rodného Švýcarska. Japonsko se tak nachází na dobré cestě k překonání dvě desetiletí trvající období ekonomické stagnace spojené s deflací.
Firmám prospěla dieta
Pro investory je podle Glanzmanna nicméně ještě důležitější to, v jakém stavu jsou japonské firmy. A i tady je podle jeho názoru patrný značně pozitivní vývoj. V období drahého jenu byly totiž japonské společnosti nuceny k zeštíhlovacím opatřením. Neprofitující oblasti byly v mnoha případech osekány a byla zavedena přísná kontrola nákladů. Výroba začala být přesouvána v rostoucí míře do zahraničí. Dnes se většina firem cítí komfortně s kurzem v rozmezí 100 – 130 USDJPY.
I pro odborníky ze společnosti SYZ Asset Management je zcela mimo diskuzi, že japonské firmy zvýšily svou ziskovost. Lepší finanční kondice se podle nich projevuje zejména tím, že mnohé společnosti v rostoucí míře znovu investují jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Analytici z UBS například očekávají, že investice zvyšující produktivitu, budou také pokračovat. A to nejen vzhledem k úbytku pracovních sil.
Známá investiční pravidla platí. Stačí trocha statistiky
Rostou zisky i dividendy
Všechny tyto skutečnosti by se mohly projevit ve značném růstu zisků japonských firem. Vzhledem k absenci mimořádných vlivů počítá Glanzmann pro další roky s menšími přírůstky než v letošním roce, kdy mají zisky růst v průměru o 17 – 20 %. V následujících třech letech by to mělo být v průměru o 9 %, což je nad japonským dlouhodobým průměrem a zároveň nad hodnotami, které se ve stejné době očekávají v Evropě či USA.
Pozitivním jevem je pro mnoho pozorovatelů, jako je např. Peter Frech ze společnosti Quantex, že se japonské firmy chovají mnohem lépe ke svým akcionářům. To se odráží především v rostoucích dividendách a zpětných odkupech akcií, což je pro investory zpravidla mnohem zajímavější, než kdyby firmy seděly na obrovských hromadách peněz nebo tyto prostředky utrácely za nesmyslné akvizice, jak tomu bylo dříve často zvykem. Podle znalců japonského akciového trhu se však stále najde pár společností, které jednají podle zažitého vzoru. Proto je prý lepší investovat selektivně a nekupovat jednoduše celý index, píše server.
Milionářem přes noc? Aneb jak to dopadá s fantastickými nabídkami
Výhodný nákup
Přitom všem je možné v současné době nakoupit japonské akcie za relativně výhodnou cenu. Zatímco za americké akcie dnes zaplatíte skoro 21násobek jejich ročního zisku, činí poměrový ukazatel P/E u evropských akcií 18 a u japonských dokonce jen 16.
Riziko?
Dobrou otázkou přitom je, zda roste riziko, že japonská centrální banka jednoho dne opět utáhne uzdu měnové politiky a stáhne se z trhu jakožto nákupčí domácích akcií. Glanzmanna tato možnost ponechává v klidu. I kdyby Bank of Japan začala osekávat svá aktiva a způsobila tím dočasně pokles cen akcií, je zde dostatek investorů, kteří by po nich skočili.
Fed úřadoval. Dolar byl naposledy tak levný před dvěma a půl roky
A i kdyby jen dále oslaboval z důvodu, že se japonská centrální banka bude své extrémně uvolněné měnové politiky držet déle než její kolegyně, nepovažuje expert za nutné, aby se proti tomu dlouhodobě orientovaní investoři zajišťovali.
Centrální banky opouští nekonvenční politiku. Ne na dlouho
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
