Zaměřeno na Itálii: Referendum a banky – záchrana, či katastrofa?

Závěr týdne, konkrétně neděle 4. prosince, bude patřit dalšímu evropskému referendu. O změně vlastní ústavy bude hlasovat Itálie. Případné selhání, jehož podoba je ztotožňována s odmítnutím reforem, je považováno za ránu, která by zasáhla nejen italskou ekonomiku, ale především tamní bankovní sektor.

Co je špatného s italskými bankami?

Italské banky na sebe strhly pozornost ne zrovna lichotivým způsobem. Investoři si již před měsíci „všimli“ extrémně narůstajícího objemu nesplacených půjček dosahujícího dle odhadů zhruba 400 miliard eur, přičemž minimálně polovina z toho je považována za již nedobytnou.

Pokud by byly banky nuceny všechny tyto úvěry odepsat, světlo světa by spatřila italská finanční krize, která by s sebou stáhla další evropské subjekty, například ty německé, jejichž expozice je v případě Itálie nemalá.

Jak vše vzniklo?

V roce 2008, kdy naplno propukla poslední finanční krize, došlo na záchranu ze strany vlády (tzv. bailout), a to v případě amerických, britských, španělských a irských bank. Itálie v tu dobo nečelila okamžité potřebě rekapitalizace svých bank, tudíž jednoduše zvolila cestu čekání na ekonomickou obnovu. Ta však nikdy nepřišla, alespoň ne v tak intenzivní podobě, ve kterou se tehdy doufalo.

Big Short vol. 2? „Jste v h****u“, říká Steve Eisman

Kdo to zaplatí?

Italský premiér Matteo Renzi v prvním případě zvažoval pomoc ze strany státu. V tomto případě by se však jednalo o další vlnu bail-outu, která by přišla navzdory silné kritice tohoto kroku napříč celým světem i historií psané pro krizovém roce 2008.

Vláda se nakonec rozhodla, že podpoří snahu o rekapitalizaci problémových bank prostřednictvím založení speciálního fondu s názvem Atlante. Jeho hlavní činnost měla spočívat v pomoci s emisemi nových akcií, stejně tak měl za primárně soukromé peníze (od „zdravých“ bank, pojišťoven a dalších investorů) odkupovat nesplacené pohledávky.

Díky tomu se (prozatím) eliminoval přímý finanční vstup státu, obdobně byli před ztrátami zachráněni i akcionáři a držitelé rizikových dluhových instrumentů italských bank.

V souvislosti s možnou záchranou se spekuluje i o tzv. bail-inu, který zahrnuje pomoc ze strany samotných klientů bank, a to například formou jednorázového procentního poplatku pro vybrané účty (viz Kypr v roce 2013). V tomto směru se hovoří především o vůbec nejstarší bance Monte dei Paschi di Siena, která si položila za cíl do konce roku navýšit svůj kapitál o 5 miliard euro. Podle agentury Bloomberg existuje pravděpodobnost, že pokud by toho banka nedosáhla (například ani prostřednictvím dnes povolené výměny dluhu za akcie), do hry by vstoupil právě zmiňovaný bail-in.

Jak zachránit nejstarší banku světa? První „škrty“ na scéně

Co říkají finanční trhy?

Fakt, že stav italských bank není úplně v pořádku, potvrzuje především tamní bankovní index, který má za sebou v posledních 6 měsících více jak 26% propad, v posledních 12 pak dokonce o -53 %. Je tedy patrné, že investoři na brzkou obnovu bankovního sektoru příliš nespoléhají.

Bankéřské tamtamy duní: Fúze „Uni“ a „SocGen“ na spadnutí?

Celkově patří mezi nejohroženější banky 8 subjektů. Vyjma Monte dei Paschi di Seina jde o Popolare di Vicenza, Veneto Banca, Carige, Banca Etruria, CariChieti, Banca delle Marche a CariFerrara.

Souvislost s referendem?

Pokud italský lid neschválí navrhované reformy, dost možná to skončí odchodem premiéra Renziho. Tím pádem v Itálii propukne období politické nestability, které by se v okamžiku projevilo v odlivu investorů mimo tamní akciový trh. A právě to by poškodilo především banky, které na fundamenty tohoto typu reagují nejcitlivěji.

Z dlouhodobého hlediska je možné poukázat na další možnou hrozbu, kterou jsou parlamentní volby chystané na rok 2018. Neúspěch referenda by mohl podpořit především euroskeptické strany (např. Hnutí pěti hvězd), které by díky politické nestabilitě získaly na svou stranu nové voliče. Jejich boom by ve výsledku mohl skončit dalším evropským „exitem“, který by, jak jsme (dosud) viděli v případě Spojeného království, poškodil opět především banky.

Zahýbe italské referendum trhy?

Newsletter