Zatímco otázky vztahů mezi bohatstvím, (ne)rovností a (ne)spokojeností patří mezi nejoblíbenější alternativní témata v ekonomii, vztahu těchto záležitostí ke změně klimatu a obecně vlivu na naší planetu se zatím takové pozornosti nedostalo. A i když však může být ekonomie štěstí zajímavější, ekonomie životního prostředí zase pokládá fundamentální otázky, na kterých bez přehánění závisí budoucnost lidstva. Na co bychom se tedy měli ptát? To prozrazuje článek serveru The Guardian.
Znečištění
Na kapitalismus je často nahlíženo jako na nepřítele životního prostředí. A skutečně se zdá, že třída velmi bohatých lidí, kterou tento ekonomický systém pomohl vytvořit, se zdá být pro naší planetu doslova pohromou. Jak ukazuje následující graf, pokud si světové obyvatelstvo rozdělíme na decily podle výše příjmu, zjistíme, že zatímco 10 % nejbohatších je zodpovědných za 49 % vznikajících emisí oxidu uhličitého, 50 % nejchudších naopak způsobuje pouze 10 % těchto emisí. Jak uvádí The Guardian, obecně také platí, že čím je země bohatší a nerovnější, tím více emisí relativně k počtu obyvatel má na svědomí.
Obaly jako nepřítel planety? Recyklace pohledem ekonomie
Produkce odpadu
Podle dat použitých serverem The Guardian také víceméně platí, že čím nerovnější země, tím více produkuje odpadu. Na následujícím grafu je možné vidět, jak si jednotlivé země stojí, pokud na vertikální osu naneseme roční množství produkovaného odpadu na hlavu a na horizontální osu index nerovnosti (poměr příjmu nejbohatšího decilu k příjmu nejchudšího decilu – čím vyšší, tím vyšší nerovnost v zemi panuje). Korelace sice není dokonalá, avšak jistá tendence k vyšší produkci odpadu u relativně nerovnějších zemí je nezpochybnitelná.
Spotřeba vody
Stejný vztah lze sledovat mezi spotřebou vody a nerovností. Zdá se, že čím vyšší je v dané zemi nerovnost (opět sledovaná poměrem příjmu nejbohatšího decilu k příjmu nejchudšího decilu), tím vyšší je také spotřeba vody na osobu.
Plýtvání vodou: Větší problém, než si myslíte
Spotřeba masa
Následující graf sleduje na horizontální ose znovu index nerovnosti a na vertikální spotřebu masa na osobu. I zde to vypadá, že existuje pozitivní vztah; čím vyšší je v zemi nerovnost, tím více masa se zde spotřebovává.
Shrnuto a podtrženo, tato data naznačují, že na intuitivním pocitu, který je patrný u mnoha lidí, a sice, že vyspělá kapitalistická společnost má v mnoha ohledech na životní prostředí negativní dopad, skutečně něco je. Kapitalismus umožnil v minulosti zbohatnout zejména západním zemím, avšak na druhé straně zde také prohloubil nerovnost. Dalším průvodním jevem byl pak růst jednak spotřeby a poté i produkce odpadu. V současné době se zdá, že stejným směrem se dynamicky vyvíjí i vyspělý svět, kde se také začíná rozvíjet konzumní společnost podobná té, kterou známe právě z bohatého Západu. A jak naznačují předchozí grafy, to může být velkou hrozbou pro globální životní prostředí.
Ekologická katastrofa: Odpad z pet lahví váží téměř jako lidstvo
