Daně? Nic jako dokonalá podoba neexistuje

Jednoduší a předvídatelnější daně, větší důraz na zdanění negativních externalit a menší rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ, to jsou tři hlavní závěry, na kterých se shodli diskutující na iEkonomie.cz. Naopak nejmenší shoda panuje nad počtem sazeb DPH.

Široké téma daňového systému vedlo diskutující k různým postřehům i otázkám. Zásadní ekonomický pohled na strukturu daní je, že nic jako dokonalá podoba neexistuje. Jak upozorňuje Jaroslav Borovička, nastavení daňového systému je o hledání kompromisu. Řečeno jednoduše, daně mají v ekonomice převážně přerozdělovat bohatství v rámci společnosti a navíc to udělat tak, aby tím ekonomika utrpěla co nejméně.

Tyto dva záměry se však v mnoha případech částečně vylučují. Aby toho nebylo málo, tak během přerozdělování je nutné najít správnou (spravedlivou) míru. Žel, ekonomie vlastně neví, co to znamená a co je spravedlivé přerozdělení. Navíc, i kdyby ekonomové vymysleli dokonalý daňový systém, za jeho implementaci nesou zodpovědnost politici a ti jsou často motivováni k jinému než dokonalému řešení.

Dobrá zpráva je, že existují i otázky, na kterých se ekonomové jednoznačně shodnou. Víme, že daně slouží jako podnět ke změně chování. Teoreticky jsou tedy daně nástroj, jak přinutit zaměstnance, spotřebitele nebo výrobce k chování, ke kterému by se sami nerozhodli. Negativní dopad takového podnětu poskytl výzkum Kláry Kalíškové, která ukazuje, že daňová sleva na nepracující manželku (či manžela) může vést k nepříznivému efektu, když se matka vrací na trh práce. V době, kdy je žena na mateřské dovolené, má její manžel slevu na dani. V momentě, kdy se však žena rozhodne, že se chce vrátit do práce, její muž o daňovou slevu přijde. To motivuje domácnosti k odložení návratu žen do pracovní pozice. V delším období pak ženy ztrácí lidský kapitál a návrat do práce se značně komplikuje.

Na jiný negativní efekt změny chování kvůli daňovému systému upozornil Petr Sedláček. Daňové zvýhodnění pro začínající malé podnikatele může odradit firmu od dalšího růstu. Například, pokud je daňové zvýhodnění podmíněné počtem zaměstnanců pod 50, přijetí padesátého zaměstnance přináší výrazný růst nákladů. Z toho důvodu chtějí firmy raději zůstat menší a vyhnout se tak vyššímu zdanění. Naopak pozitivní využití daňového systému zmínil Filip Matějka. Takzvaná Pigouova daň představuje způsob, jak využít změny chování lidí ke společenskému prospěchu. Pokud zdaníme negativní externalitu (jako například provoz továrny, která zhoršuje ovzduší), pak lze očekávat, že co do intenzity se produkce negativní externality sníží. Navíc lidé zasaženi negativní externalitou jsou z vybraných daní alespoň částečně kompenzováni.

V rámci diskuze se ukázalo, že počet sazeb DPH je pravděpodobně nejkontroverznější téma mezi ekonomy. Logiku toho, jak by se měla měnit sazba daně z přidané hodnoty z pohledu chladného ekonomického pohledu, nastínil Marek Kapička, který zdůraznil pozitivní stránku distorzního efektu. Pokud zavedeme vyšší sazbu na volnočasové aktivity tím, že zdaníme více například sportovní vybavení nebo televizi, pro lidi bude dražší si užívat volného času. To by z pohledu ekonomické teorie mělo vést k větší nabídce práce.

Realita je však odlišná a nižší zdanění často pozorujeme na nejpotřebnějším zboží, jako jsou například potraviny. Politici při zavádění často argumentují, že tím pomáhají sociálně nejslabším domácnostem. Z pohledu ekonomie lze ale podobné přerozdělení mezi vysokopříjmovou skupinou a sociálně slabou skupinou domácností dosáhnout efektivně, a to cestou daní z příjmů. To nabízí krásný příklad, jak je daňová soustava zásadně ovlivněna (sociální) politikou a není v rukou ekonomie.

Celkově diskuze ukázala, že přestože ekonomie nezná dokonalé daňové schéma, o fungování a především o vlivu daní na změnu chování toho ekonomové vědí mnohé. Z toho pohledu je nesmírně důležité, aby politici při zavádění zákonů, a především různých (daňových) výjimek, byli ochotni naslouchat. V opačném případě se i dobře míněný zákon může ukázat velmi kontraproduktivní.

Nové zdanění bank? Chyby, riziko, zdražování

Platforma iEkonomie.cz funguje pod vedením člena profesorského sboru CERGE-EI Filipa Matějky, který získal doktorát na Princetonské univerzitě, kde jeden z jeho vedoucích byl i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Sims. Mezi dalšími odborníky jsou neméně renomovaní čeští ekonomové z nejlepších univerzit na světě jako například Jakub Kastl, který v současné chvíli přednáší na Princetonské univerzitě nebo Jaroslav Borovička působící na Newyorské univerzitě a mnozí další.

Newsletter