Pokud to vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a kváká to jako kachna, pak to pravděpodobně je kachna. Avšak to neplatí na trzích, píše Vern Gowdie na serveru MarketsAndMoney.com. Trhy nejsou logické, nejsou racionální a nejsou ani efektivní; obchodují na nich totiž lidé. A jak poznamenal Isaac Newton: „Můžu vypočítat pohyb nebeských těles, avšak nikoliv šílenství lidí.“
Následující graf ukazuje vývoj amerického akciového indexu S&P 500 v posledních letech (modrá linie) a vývoj zisků na akcii (earnigs per share, EPS) v tomto indexu (oranžová linie), který je podle Gowdieho důkazem šílenosti lidí. Například v červenci minulého roku byl průměrný EPS zhruba stejný jako dnes – necelých 95 dolarů. Avšak zatímco tehdy dosahoval index S&P 500 hodnot kolem 1685 bodů, dnes se pohybuje lehce pod hranicí 2400 bodů.
Jak akciové trhy (ne)odráží stav ekonomiky
Jak je možné, že navzdory stejným výdělkům je hodnota indexu nyní více než o 40 % vyšší? A jak je možné, že od září 2014, kdy EPS dosáhl maxima, vzrostly trhy o více než 20 %, zatímco zisky poklesly o 10 %? Důvodem může být očekávání růstu zisků (například vlivem slibů amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně radikálního snížení daní). Anebo, jak píše Gowdie, jde o obyčejný případ iracionality trhů, respektive šílenosti investorů. Platit více za méně totiž vůbec není logické.
Za šílené však Gowdie nepovažuje jen trhy a lidi, ale také americkou vládu, která rovněž platí více za méně. Ta od krize v letech 2008 až 2009 prostřednictvím různých intervenčních programů napumpovala do ekonomiky enormních 33 556 miliard dolarů. Za těchto 33,5 bilionu si však „koupila“ pouze 1,9 bilionu dolarů růstu ekonomiky.
Příliš mnoho financí. Kdy finanční sektor škodí růstu?
Dodatečný dolar HDP americké ekonomiky tak americké daňové poplatníky stál skoro 18 dolarů. A to je celkem vysoká cena za zotavení z krize. Jak se americká ekonomika dostala do této šílené situace? Odpověď může naznačit následující graf, který na jedné straně ukazuje klesající trend příjmů a hospodářského růstu, avšak na straně druhé rostoucí trend zadlužení domácností.
Zdá se tedy, že z hlediska hospodářského růstu se již poptávková strana vyčerpala. Americké hospodářství je předlužené a americké akciové trhy jsou nafouklé. Podle Gowdieho je tak jen otázkou času, kdy bublina praskne, a co nevidět tu máme další úvěrovou krizi. Bude americkou vládu stát dalších 33 bilionů dolarů? Anebo víc?
Lze se vyhnout finanční krizi? Známe pravdu o hospodářském cyklu
