Jedné z nejsledovanějších referenčních úrokových sazeb světa, britské mezibankovní sazbě LIBOR, již zřejmě odzvonilo. Britský regulátor finančního trhu chce sazbu, která se používá již téměř 50 let a která je spojena s několika z těch největších skandálů v bankovním sektoru všech dob, do čtyř let zrušit.
Britský klíčový indikátor úrokových sazeb se do konce roku 2021 zruší. Proč? Důvodem je prý nedostatek významných dat pro další udržitelnost tohoto benchmarku, kterým se řídí úvěry v hodnotě 350 bilionů dolarů, uvedl podle agentury Bloomberg Andrew Bailey, generální ředitel britského úřadu pro kontrolu finančních trhů (Financial Conduct Authority, FCA), který je dle mnohých také jedním z možných kandidátů na příštího guvernéra britské centrální banky.
Co je LIBOR?
LIBOR je zkratka pro London InterBank Offered Rate. Je to referenční sazba, podle které se v ekonomice řídí všechny možné úvěry s variabilním úrokem – například hypotéky či běžné komerční úvěry. LIBOR odpovídá průměrné úrokové sazbě, kterou banky požadují při úvěrových obchodech mezi sebou. Pro výpočet jeho výše denně oznamuje 18 nejdůležitějších bank na trhu odhad sazeb, které by musely platit za úvěry od svých konkurentů.
Takto vypočítaná sazba byla především během finanční krize jedním z rozhodujících barometrů paniky. Čím vyšší sazby, které banka ohlásila, tím větší nedůvěra vůči ní.
V čem je problém?
LIBOR je již dlouho terčem kritiky řady regulátorů a centrálních bank. Hlavním problémem je malý počet bank, z jejichž údajů se referenční sazba vypočítává. Její důvěryhodnost navíc podkopaly manipulace, ke kterým docházelo ze strany obchodníků některých bank v souvislosti s finanční krizí.
Již koncem roku 2008 upozorňoval někdejší guvernér Bank of England Mervyn King v britském parlamentu, že LIBOR „není sazba, za kterou si vůbec někdo půjčuje“.
Spoléhat se na názory bankovních insiderů, kteří měli denně stanovovat odhady založené na mezibankovních úvěrech, přičemž na některých trzích třeba nedošlo ani ke dvaceti transakcím ročně, bylo neakceptovatelné, míní Bailey. Podle něj není trh, který podporuje LIBOR, ani dnes „dostatečně aktivní“, aby spolehlivě určoval sazbu, a je proto třeba hledat jiné alternativy. Za celý rok 2016 dle ředitele FCA připadlo na jednu měnu a jedno úvěrové období jen 15 transakcí. „Absence aktivních trhů, na kterých jsou benchmarky LIBOR založeny, vážně zpochybňuje jejich udržitelnost,“ uvedl dále Bailey.
Samotná FCA již strávila mnoho času přesvědčováním bank, aby jí dále oznamovaly mezibankovní sazby, což je však kvůli nedostatečné likviditě nemožné a otevírá to prostor pro manipulaci. Navrhovaná změna však podle Baileyho rozhodně neomlouvá podvodné manipulace, ke kterým došlo v minulosti.
„Problém, se kterým se dnes potýkáme, není odpuštěním či zlehčením toho, co se stalo,“ řekl Bailey. „Podle některých toto dokazuje, že to, co se v minulosti událo, je jaksi pochopitelné, protože systém byl vadný. To však bohužel v žádném případě není oprávněný argument,“ uvedl šéf FCA.
Manipulace
Právě manipulace se sazbami výrazným způsobem poškodily důvěryhodnost LIBORu. V několika největších skandálech v bankovním sektoru všech dob již byly uvaleny pokuty ve výši 9 miliard dolarů a několik bankéřů soud za manipulace se sazbami dokonce poslal do vězení.
V létě 2012 britská banka Barclays jako první přiznala, že její obchodníci pravidelně manipulovali s referenčními sazbami. Ti na začátku světové finanční krize nahlašovali záměrně nižší sazby LIBOR, aby rozptýlili pochyby o životaschopnosti své banky. Objevily se také záznamy rozhovorů, ze kterých vyplývá, že banku ke zkreslování sazeb zřejmě dokonce nabádaly hlasy z Bank of England (viz článek Obří finanční skandál otřásá i britskou centrální bankou). Vyšetřování v této kauze stále pokračuje.
Manipulace se kromě Barclays dopouštěly i UBS, RBS, Deutsche Bank, JPMorgan či Citigroup.
Podvody byly vedle zastírání podlomeného finančního zdraví bank motivované také, jak jinak, než honbou za ziskem. Například bývalého zaměstnance UBS a Citigroup, Toma Hayese, podle serveru ihned soud před dvěma lety poslal na 14 let do vězení proto, že v letech 2006 až 2010 spolupracoval s deseti obchodníky z různých velkých bank, kteří byli za úplatu ochotni manipulovat s výší sazeb LIBOR. Hayes pak investoval do finančních instrumentů, které byly na výši úrokové sazby citlivé.
Jak dlouho ještě?
Ukončení používání referenční sazby LIBOR podle Baileyho slov FCA v posledních několika měsících řešila s bankami včetně toho, kolik času by bylo na přechod potřeba. Bude to prý sice krušné, ale většina odhaduje, že by to mohlo trvat čtyři až pět let. FCA proto požádala banky, aby jí dále oznamovaly mezibankovní sazby až do konce roku 2021.
Bailey také uvedl, že bude stanoven pevný harmonogram, který usnadní bankám a finančním společnostem přechod na nové řešení.
Co bude dál?
Hledání nového ukazatele může podle agentury Bloomberg způsobit napětí na swapových trzích, pokles úrokových sazeb a v neposlední řadě také růst nákladů na právníky s tím, jak bude třeba upravit všechny příslušné úvěrové smlouvy.
„Toto rozhodnutí FCA vyvolá nejistotu, která dopadne na všechny swapové sazby založené na LIBOR,“ uvedl podle agentury Peter Chatwell, šéf oddělení European Rates Strategy londýnské Mizuho International. „Trh bude potřebovat informace o tom, čím by mohl být (LIBOR) nahrazen, což v krátkodobém horizontu povede ke zvýšení volatility a možnému snížení likvidity,“ dodal.
Co nahradí LIBOR?
Bailey uvedl, že si dovede představit situaci, kdy namísto jedné referenční sazby bude benchmarků více, přičemž některé budou zahrnovat úvěrové riziko, jiné ne. „Libor se snaží dělat mnoho věcí (zároveň): snaží se být měřítkem bankovního rizika a snaží se být i náhražkou rizikových trhů úrokových sazeb, kde by bylo opravdu lepší použít bezrizikovou sazbu,“ uvedl Bailey v rozhovoru s Bloomberg News.
Guvernér Bank of England Mark Carney již v květnu zmínil, že pracovní skupina odborníků na swapové trhy navrhla nahradit LIBOR v kontraktech téměř bezrizikovou referenční sazbou pro alternativní deriváty Sterling Overnight Index Average, tzv. Sonia. Ta byla vytvořena v roce 1997 a odráží overnight sazby u bank a stavebních společností v librách na nezajištěném trhu.
Podle Financial Times se britské úřady přiklání k reformované verzi Sonia, která bude pod dohledem Bank of England, jež bude shromažďovat informace o nezajištěných overnight úvěrových transakcích mezi bankami, i těmi uzavřenými brokery, v hodnotě nad 25 milionů liber. Po vyřazení krajních hodnot se vytvoří tzv. upravený průměr, který bude zveřejňován následující den v 9:00.
Podobný proces se používá k výpočtu benchmarků v Evropě (Eonia) a Japonsku (Tonar), založených na nezajištěných úvěrech.
V USA již o LIBOR nestojí
Od používání referenční sazby LIBOR se začali odklánět i v USA. Americká vládní komise založená v roce 2014 zahrnující zástupce Fedu a 15 velkých bank s názvem Alternative Reference Rates Committee v červnu doporučila nahradit LIBOR zcela novou a širokou reposazbou, která by měla být založena na řadě skutečných transakcí mezi bankami, hedgeovými fondy, fondy peněžního trhu a dalšími finančními skupinami. Sazba by od příštího roku měla být denně zveřejňována newyorským Fedem ve spolupráci s Úřadem pro finanční výzkum. Komise v současné době pracuje na vypracování detailnějších plánů k přechodu finančních trhů od sazby LIBOR na novou reposazbu.
A Evropa…
Také Evropská centrální banka hledá lepší alternativy ke své referenční sazbě EURIBOR, která je vypočítávána podobným způsobem jako LIBOR a slouží jako referenční sazba pro finanční kontrakty v eurech. ECB uznává nedostatky současného mechanismu, nicméně chce, aby hledání alternativního řešení vycházelo primárně od samotných finančních institucí. O změně je naopak již rozhodnuto ve Švýcarsku, které nahradí svou klíčovou swapovou sazbu TOIS novým benchmarkem 29.prosince.
Exšéf Fedu Greenspan: Bublina na akciích není, první padnou dluhopisy
