Není tomu dávno, kdy Velká Británie musela zakázat výkup mědi za hotovost, jelikož vysoké ceny kovu hnaly nahoru i počet krádeží. Doslova každý kousek mědi chtěl někdo prodat do Číny – hlad čínského draka se zdál být neutěšitelný. Ale v pololetí roku 2015 byl britský export mědi do Číny na polovině roku 2012.
Zpomalení čínské ekonomiky a globální propad komodit se nevyhnul v žádném případě ani měděnému trhu. The Economist ale připomíná, že to nejsou jen například obchodníci s kovovým šrotem, ale samozřejmě i těžaři a obchodníci se surovou mědí.
Jeden příklad za všechny
Akcie anglicko-švýcarské společnosti Glencore dokázaly v pondělí 28. září ztratit třetinu hodnoty, navzdory navýšení vlastního kapitálu o 2,5 mld. dolarů jen pár týdnů dříve. I přes následné zotavení se dnes akcie obchoduje na bezmála šestině upisovací ceny z roku 2011, přesněji ztratily 82 % hodnoty, a objevují se spekulace, že se společnost vrátí do čistě soukromých rukou.
V Číně se to trochu přepočítalo
Nedávno vydané investiční doporučení společnosti Investec poukazuje na to, že firmy jako zmíněný Glencore při nízkých cenách doplatí na levný dluh, který akumulovaly během boomu čínského importu. Zbylé zisky musí firmy vynaložit na obsluhu svých dluhů.
A s tím, že čínský trh stojí za 45 % spotřeby výstupů Glencore, cena akcie letos padá plavmo dolů. Navíc ani nepomáhá plán čínské ekonomiky přeorientovat se z „investičně“ na „spotřebně zaměřenou“. Investoři prodávají pod rouškou nejistoty, o kolik slabší bude stavební kámen úspěchu posledních let – investice do infrastruktury.
Nová hliníková města
Urbanizace a rozpínání elektrické infrastruktury do čínského vnitrozemí budou hlavní otázky ovlivňující budoucnost. Dalším hřebíčkem do měděné rakve je pak ale přechod z měděných na hliníkové vodiče pro nadzemní vedení vysokého napětí – navzdory horším vodivým vlastnostem je hliník ale stále levnější než měď. Krize v Číně již dosáhla takových rozměrů, že nadité, nejen stranické, peněženky investorů začínají počítat každý jüan.
Měď, která se používá nejvíce při dokončení domů, tj. kabeláž, klimatizace a další spotřebiče, již není tolik třeba, s tím jak počet dokončených domů od začátku roku propadl o 15 % oproti loňskému roku. Nemluvě o propadu výstavby zcela nových objektů.
Kdy přijdou světlé zítřky?
Při náhlém propadu poptávaného množství je na nabídce, aby svým přizpůsobením pomohla trhu do rovnováhy. Glencore například v září oznámil, že zavře doly v Kongu a Zambii a tím sníží nabídku o 400 000 tun v příštích 18 měsících, poznamenává The Economist. To čítá zhruba 2 % světového výstupu.
Přemrštěné nabídce nepomohlo dokončení výstavby několika měděných dolů, které zahájily provoz v posledních dvou letech. Vzhledem k tomu, že výstavba dolu trvá několik let, několik těžařů nevhodně načasovalo otevření do trendového obratu, což „jižní“ trend jen umocnilo. Akcie těžařských firem by proto měly dle analytiků Wood Mackenzie zůstat u ledu do roku 2017.
Kde je dno?
Během několika let očekávají analytici, že se propad cen zastaví z „přírodních“ důvodů – kvalita rudy klesá. Nedostatek vody zdražuje těžbu, která se také nuceně přesouvá do nalezišť arsenikem znečištěných ložisek a jejich vyčištění je nákladné. Nadto se environmentalisté a pracovníci snaží vynutit lepší podmínky a to zejména platové. To všechno zdražuje těžbu ropy, což v konečném důsledku stabilizuje trh s převisem nabídky.
The Economist také připomíná, že například Indie a další rozvíjející země zastoupí výpadek čínské poptávky po mědi, a i ostatních drahých kovech. Do té doby ale musí silnou recesi někteří hráči jednoduše ustát.
