Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabila směrem k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje pod 1,0900 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Lze zachránit americkou ekonomiku?

Výsledková sezóna v USA sice ještě neskončila, ovšem již teď je možné říci, že ve velké většině případů jsme opět pozorovali pokles zisků amerických korporací. Vzhledem k předchozím čtvrtletím, jejichž průběh byl z hlediska firemních výsledků jako přes kopírák, se tak hovoří o recesi, ne však o takové, jakou ji znáte z ekonomických pouček. Aktuálně je řeč o recesi zisků amerických podniků.

I přesto, že zhoršující se firemních výsledky dosud nevústily v ekonomickou recesi definovanou poklesem hospodářského produktu po dobu dvou či více po sobě jdoucích čtvrtletí, historie ukazuje, že tento scénář nelze vyřadit mimo „hru“.

Recese je tu. Ne ta, kterou čekáte

Varování přišlo již během minulého roku, kdy výstražný prst vztyčil Jonathan Glionna, hlavní stratég oddělení obchodování s americkými akciemi ve společnosti Barclays. V rámci své tehdejší studie Glionna poukázal na historickou spojitost ziskových marží a ekonomických recesí. Od roku 1973 bylo ve Spojených státech pozorováno celkem 7 období poklesu marží o 0,6 procentních bodů, po kterých během příštích 12 měsíců následovala recese. Jedinou výjimkou v tomto směru byl rok 1985 (viz graf č.1).

Mezi hlavní fundamenty poklesu zisků, potažmo marží, patří podle ekonoma Michaela Feroliho z JP Morgan silný dolar, propad cen ropy a rostoucí mzdy.  Společnosti jsou pod tlakem vyšších mezd, které není možné kompenzovat, jelikož silná americká měna osekává jejich zahraniční příjmy. Ve výčtu negativ pak ještě více „vyniká“ energetický sektor, čítající nepřiměřeně velkou část indexu S&P 500, který je zatížen levnou ropou. Ve výsledku tak firmy v USA čelí propadu zisků (viz graf č.2) i marží (viz graf č.3), který se podle předpovědi JP Morgan pravděpodobně jen tak nezastaví.

S negativními vyhlídkami vzniká otázka, zda jde americkou ekonomiku ještě zachránit. Na to se zaměřil Dubravko Lakos-Bujas, hlavní stratég oddělení amerických akcií u JP Morgan. Jako základna mu sloužila sebraná data od roku 1900. Ukázalo se, že ve sledovaném období bylo pozorováno (stejně jako je tomu dnes) 27 propadů zisků na akcii amerických společností během dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, přičemž v 81 % případů následovala ekonomická recese. Zbylých 19 % pak bylo „zachráněno“ určitou vnější událostí, jako je například fiskální či monetární stimul, případně exogenní šok.

Lakos-Bujas v rámci těchto poptávkových impulsů jmenuje například období 30. let minulého století a reformní program New Deal, za kterým stál prezident Roosevelt. Dále pak 40. léta, kdy na americkou ekonomiku, potažmo její firmy, zapůsobila druhá světová válka, stejně jako postupné „nafukování“ bilance Federálního rezervního systému. V 60. až 70. letech měla dopad válka ve Vietnamu, zákon o snížení daní (tzv. Tax Reduction Act) a ropná krize. S 80. a 90. léty je pak spojována dohoda z hotelu Plaza o oslabení amerického dolaru a další expanzivní politika centrální banky (jednotlivá období zobrazuje soubor grafů, viz graf č.4).

Recese v USA? Přirozená, nebo vyvolaná teroristy

Vezmeme-li v potaz všechny tyto události, nabízí se možnost „léčby“ recese prostřednictvím fiskálního stimulu. V tomto případě existuje silný skepticismus. Podle Ramana Srivastava, CIO a ředitele dluhopisového oddělení ze společnosti Standish Mellon Asset Management, nic takového však čekat nemůžeme.

„Spojené státy se nachází ve volebním roce, tudíž nic jako oznámení jakéhokoliv fiskálního balíčku nepřijde,“ přepisuje Srivastavova slova server Business Insider. „K tomu, aby vláda něco podobného ohlásila, by bylo potřeba nějaké opravdu dramatické ekonomické události.“

Jako další se tedy nabízí zásah ze strany Fedu. I přesto, že centrální banka probírala možnosti zavedení záporných sazeb, stále je hlavním cílem pozvolná úroková normalizace. Nečeká se ani další zavedení obdobného zásahu, jako byl několikaletý program kvantitativního uvolňování. Jako poslední pak existuje možnost vnějšího šoku, například v podobě války, ovšem s tímto scénářem Srivastava rozhodně nepočítá.

Pravdou je, že hodnocení aktuální ekonomické situace na základě historických dat a scénářů je nutné brát s určitým nadhledem. To, že situace americké ekonomiky nemusí být natolik špatná, dokazují například rostoucí spotřebitelské výdaje či dobrá kondice trhu práce. Na druhou stranu je ale patrné, že nervozita ohledně možné recese je každým dnem silnější, což potvrzuje většina světových finančních médií.

Ekonomové: Pravděpodobnost recese v USA se mírně zvýšila

Bank of America: Praděpodobnost recese USA roste

Newsletter