Ceny benzínu i nafty na českých čerpacích stanicích už téměř měsíc stagnují. Průměrná cena benzínu podle dat CCS osciluje od první poloviny června v nepatrném rozpětí kolem hodnoty 29,90 koruny za litr, nafta zase okupuje interval plus-minus 28,20 až 28,30 koruny za litr. Zastavil se tak více než tři měsíce trvající růst cen pohonných hmot, který započal s příchodem března. Důvod?
Je zřejmý. Cena ropy na světových trzích přestala růst. Na své letošní maximum vystoupala jak severomořská ropa typu Brent, tak texaská lehká ropa (WTI) během prvních deseti červnových dní. Od té doby cena obou druhů ropy stagnuje nebo klesá.
Varování IEA: Svět bude odkázán na ropu z Blízkého východu
Nabízí se rychlé vysvětlení: brexit. I pokud by však odchod Británie z Evropské unie – a obavy z něj – měl ostrovní ekonomiku neblaze poznamenat, nedojde k němu „přes noc.“ Navíc je otázkou, do jaké míry by případný negativní vývoj britské ekonomiky mohl vůbec nepříznivě ovlivnit globální trh s ropou. Británie je sice šestým největším hospodářstvím světa, podstatnou část ropy si však sama těží, zejména v Severním moři, a to dokonce v rostoucí míře. Například v listopadu 2014 započala těžba v severomořské oblasti zvané Golden Eagle, zhruba 70 kilometrů severovýchodně od skotského Aberdeenu. I díky tomu letos v prvním čtvrtletí britská produkce ropy poprvé od roku 2011 předčila objem tamního dovozu strategické suroviny. Čistý dovoz ropy (rozdíl mezi celkovým objemem dovozu a vývozu) se letos v prvním čtvrtletí v Británii ocitl na méně než třetinové úrovni v porovnání s prvním kvartálem roku 2013. Možný útlum ostrovní poptávky po ropě, daný případnou krizí z brexitu, by tak sám o sobě neměl zásadněji ovlivnit globální ropnou poptávku.
Brexit zatím nevede ani k růstu nervozity na světových trzích. Takzvaný „index strachu finančních trhů“, známý pod zkratkou VIX, sice bezprostředně po referendu vystoupal nad kritickou hranici 20 bodů, rychle však klesl do blízkosti svých letošních minim. Pokud bychom vycházeli čistě z tohoto ukazatele, platí, že trhy jsou nyní klidnější, než byly v celém období od loňského srpna, kdy Čína překvapivě devalvovala jüan, až do letošního března. Jinými slovy, žádná po-brexitová panika se rozhodně nekoná. Naopak. Vysvětlovat aktuální stagnaci cen ropy nejistotou spojenou s brexitem se tedy zdá být liché. Žádná není.
Nejtvrdší v historii: Brexit vymazal za den dva biliony dolarů
Spíše než pověstným britským penzistům, kteří měli odhlasovat brexit, mohou tuzemští motoristé děkovat za letní stabilizaci cen pohonných hmot čínským kormidelníkům. Ano, zase Čína. Země, se kterou se mohou v objemu nákupů ropy na světových trzích poměřovat pouze Spojené státy, navýšila letos svůj dovoz strategické suroviny o 16 procent. Tato enormně silná poptávka – a také výpadky v produkci od Kanady po Nigérii – stála za osmdesátiprocentním zdražením ropy v období od ledna do června letošního roku. Pekingské politbyro využilo dramaticky stlačených ropných cen a jalo se uspíšit doplňování strategických zásob země. Tak vehementně, že se tamní strategické zásoby nyní nachází blízko hranice své maximální kapacity. Předpokládané brzké utlumení čínských strategických nákupů povede zhruba k 15procentnímu poklesu celkového ropného dovozu Číny. To bude mít na světovou poptávku po ropě mnohem tíživější dopad než brexit. Investoři si to, zdá se, uvědomili. Vzhledem k tomu, že bezprostředně nevidí jiný zdroj poptávky, jenž by mohl čínský výpadek nahradit, ropa přestala zdražovat, ba dokonce zlevňuje.
A český motorista se letní sezóně navzdory těší ze stabilních cen u čerpacích stanic.
