Blíží se léto a Řecku zase hrozí bankrot. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos je však překvapivě v klidu. Řecký státní bankrot si přece nikdo nepřeje, řešení se určitě včas najde. Opravdu?
Snahy o dohodu mezi Řeckem a jeho věřiteli z řad zemí eurozóny a o poskytnutí dalších záchranných peněz pro již hluboce zadluženou zemi na jednání euroskupiny, které se konalo minulý týden, opět ztroskotaly. Hlavním problémem byla přetrvávající neochota ministrů financí eurozóny dát řecké vládě to, za co již léta bojuje: slib odpuštění části dluhů.
Již 15.června se sejde euroskupina znovu a mezitím se v zákulisí zběsile vyjednává. Jde totiž opět o vše. Pokud nedojde k dohodě, stojí Řecko před bankrotem. Pokud se zemi nepodaří získat další peníze ze záchranného programu tak hrozí, že v červenci neuhradí splátky dluhů v částce kolem 7,5 miliardy eur.
Lze se vyhnout finanční krizi? Známe pravdu o hospodářském cyklu
Největší překážkou, která brání dohodě, je pokračující spor mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a německou vládou. MMF chce mít jasno ohledně únosnosti řeckých dluhů předtím, než se bude podílet na nových. A německá vláda potřebuje MMF, aby mohla souhlasit s novým záchranným programem.
Odpuštění dluhů? Letos ani náhodou. Nebo?
Berlín se zatím však kategoricky odmítá bavit o odpuštění části dluhů – už vůbec ne před volbami do Spolkového sněmu, které se budou konat letos v září. Řecká vláda zase nechce akceptovat žádnou dohodu, která by znamenala další poskytnutí úvěrů, aniž by dostala pevný závazek ke snížení těch dosavadních.
Ať již situace vypadá jakkoli bezvýchodně, řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos je překvapivě optimistický. „Spolkový ministr financí chce řešení. Nikdo nechce řecký státní bankrot, ze všeho nejméně Wolfgang Schäuble,“ nechal se Tsakalotos slyšet v rozhovoru pro německý magazín Spiegel. „Jsem si jist, že již pracuje na řešení, ať již na setkání euroskupiny 22. května řekl cokoli.“
Pro Řecko je prý závazek ke snížení dosavadního dluhu neodmyslitelný. „Potřebujeme ho, aby investoři znali strukturu řeckého státního dluhu a aby se zvýšila pravděpodobnost, že Řecko bude schopno své dluhy splácet. Pak mohou investovat,“ řekl Tsakalotos novinářům. Na dotaz, zda by bylo příliš pozdě, kdyby se dohoda o dluhovém odlehčení přesunula na příští rok, odvětil: „Absolutně!“
My jsme úkoly splnili, míč je na straně věřitelů
Tsakalotos je přesvědčen, že se všichni budou schopni do 15. června domluvit jak na novém úvěru, tak na odpuštění části starých dluhů. „Aktuální nabídku nemůžeme akceptovat, my jsme naše úkoly splnili,“ řekl Tsakalotos podle serveru Spiegel Online v pondělí. Míč prý je nyní na poli evropských věřitelů a MMF. „Neexistují žádné výmluvy.“ Odlehčení dluhové zátěže Řecka je prý zcela v zájmu Němců: „Vůbec nedokážu pochopit, proč by to nemohlo fungovat i pro věřitele. Chtějí přece dostat své peníze zpět.“
Problémem je také opět výklad poslední dohody euroskupiny z loňského května. Německý ministr financí trvá na tom, že se o odlehčení řeckého dluhového břemena bude mluvit jen tehdy, „když to bude nezbytné,“ a teprve když aktuální záchranný program skončí – tedy příští rok. Tsakalotos však tvrdí, že řecká vláda chce mít jen jasno o snižování dluhové zátěže od roku 2018, což prý jasně z loňské dohody vyplývá.
Řecký ministr financí si navíc podle Spiegelu neodpustil jistou výhrůžku. Jeho vláda nedávno rozhodla o dalším snížení penzí a zvýšení daní, aby tak dosáhla úspor ve výši představující dvě procenta HDP, které po Řecku požadovali zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Bez účasti MMF by však podle něj Atény tento úsporný program neprosadily. „Bylo by zvláštní, po roce 2018 platit cenu za účast MMF, když u toho měnový fond už nebude.“
O co tu jde především
Důležitější než účast MMF je pro Tsakalotose prý však něco jiného – odpuštění části dluhů je nutná, aby Evropská centrální banka přijala řecké dluhopisy do svého programu nákupu dluhopisů. To by umožnilo zemi návrat na finanční trhy ještě v tomto roce, což je podle Tsakalotose pro návrat k hospodářskému růstu klíčové.
Podle něj by si instituce EU měly vytvořit vlastní názor a nevymlouvat se na analýzy jiných. ECB by prý mohla koneckonců Řecko přijmout do svého programu odkupu dluhopisů i bez účasti MMF na úvěrovém programu. „Ale o tom rozhoduje ECB – ta je nezávislá a (…) její cesty jsou nevyzpytatelné,“ dodal.
Italská bankovní horečka klesla, i tak se zdraví pacienta nelepší
Řecko se s hlubokou ekonomickou krizí potýká již sedmý rok. Finance země se díky záchranným opatřením a pod přísným dohledem zlepšily. Úsporná opatření ale vedla k prohloubení chudoby obyvatel a k silným protestům.
Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla již asi o čtvrtinu. V květnu 2010 se země dostala na pokraj státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od EU a MMF celkem 240 miliard eur. Řecku to však k zotavení z krize, na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí, nepomohlo. Předminulý rok Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let dostat až 86 miliard eur.
Fénixové povstali z popela: Neuvěřitelný vzestup Španělska a Portugalska
