Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Co udělá spotřeba Američanů a silný dolar se světem?

Pokud pro přepočítávání finančních hodnot použijeme tržní směnné kurzy, zůstává americká ekonomika s určitým náskokem největší ekonomikou na světě. Pokud navíc vezmeme v úvahu relativně vysoký podíl spotřeby, jímž se americká ekonomika i na poměry hospodářsky vyspělých zemí vyznačuje, je zřejmé, že prognóza vývoje spotřeby v USA má klíčový význam pro prognózu světové ekonomiky. Takže – co říká?

Právě z této perspektivy se společnost Fidelity rozhodla zkoumat význam americké spotřeby v globálním kontextu. Proč by příznivá kombinace několika faktorů – nízká nezaměstnanost, nízké ceny energií, zdravý sektor bydlení, silný dolar a očekávaný růst mezd – celkově mohla vést k tomu, že nás americká spotřeba v roce 2016 může pozitivně překvapit?

Proč je americká spotřeba tak důležitá?

Ačkoliv byl v uplynulých letech středem pozornosti vzestup Číny jakožto hlavního motoru globální ekonomiky, je nepochybné, že jedním z klíčových faktorů globální ekonomiky dlouhodobě zůstává právě americká spotřeba. Při podrobném pohledu na statistické údaje se ukazuje, že z absolutního hlediska zůstává americká spotřeba zdaleka nejdůležitějším komponentem globálního ekonomického růstu.

Ze sebraných dat vyplývá, že měřeno směnnými kurzy připadá na americkou ekonomiku téměř čtvrtina celosvětového HDP, což je stále výrazně více, než je tomu u Číny, jejíž podíl činí 16 % (viz graf č.1). Navíc v rámci samotné americké ekonomiky je soukromá spotřeba zdaleka nejvýznamnější složkou poptávky – v roce 2015 činila 68 % amerického HDP, což je podíl vyšší než v ostatních předních vyspělých ekonomikách – ve Velké Británii činí tento podíl 65 %, v Německu 55 % a v Japonsku 59 %. Jak vyplývá z dostupných dat, významným důsledkem je to, že samotná americká soukromá spotřeba má v současné době vyšší podíl na světovém HDP (16,8 %) než celá čínská ekonomika (15,6 %).

Boom trhu práce

Obvykle platí, že určujícím faktorem soukromé poptávky kdekoliv na světě je stav trhu práce. Ze statistik je zřejmé, že se americký trh práce od doby finanční krize vzpamatoval a výrazně posílil. V soukromém sektoru vzniklo 13,7 milionů pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na polovinu, z 10,0 % v říjnu 2009 na 5,0 % v březnu 2016 (viz graf č.2)

Kromě zlepšení míry nezaměstnanosti vykázal americký trh práce pozitivní čísla také v některých méně známých ale důležitých kritériích. Jedná se zejména o širší míru nezaměstnanosti, tzv. míru ‘U-6’, která zahrnuje jednotlivce bez práce, kteří sice ji aktivně nehledají, ale přitom by o ni měly zájem, a také ty, kteří by dokázali najít pouze práci na částečný úvazek, ale přitom by rádi pracovali na plný úvazek. Před poslední recesí se tento ukazatel pohyboval v rozmezí od tří do pěti procentních bodů nad základní mírou nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu vzbuzovala vysoká a dlouho neklesající míra tohoto indikátoru (v letech 2009 a 2015 dosahovala v průměru 6,5 %) během období oživení obavy. Od září 2015 se však míra U-6 snížila na méně než 5,0 pp, což svědčí o další normalizaci a pokračujícím oživení na trhu práce.

Určité obavy vzbuzuje také přetrvávající dlouhodobá nezaměstnanost. V březnu připadalo z celkového počtu nezaměstnaných 28 % na osoby, které byly nezaměstnané déle než 6 měsíců. Nicméně ačkoliv dlouhodobá míra nezaměstnanosti zůstává stále nad úrovní padesátiletého průměru, který činí 17 %, nynějších 28 % představuje přesto výrazné zlepšení ve srovnání s 45 % na konci roku 2010. Pozitivní vývoj přitom dále pokračuje, mimo jiné došlo od roku 2015 k poklesu o 3,3 procentní body.

Obnova růstu mezd

Výrazným rysem amerického ekonomického oživení byl – ve srovnání s předchozími obdobími – relativně slabý růst reálných mezd. Koncem roku 2008 činil průměrný reálný výdělek v USA 10,38 USD za hodinu, přičemž do konce roku 2015 vzrostl na 10,61 USD, což odpovídá pouze 2,2% nárůstu za osmileté období (viz graf č.3).

Hypotézy, které se snaží vysvětlit nesmírně pomalý růst amerických mezd v době oživení, uvádí celou řadu faktorů. Nyní se však zdá, že se mzdy konečně začínají „zvedat“. Průměrná nominální hodinová mzda se během prvních tří měsíců roku 2016 zvýšila v průměru o 2.3 %, což představuje nejsilnější start roku v pokrizovém období. Přidáme-li k tomu nárůst minimální mzdy, k němuž došlo v řadě států, začíná být tento nárůst patrný v celé řadě regionálních průzkumů i firemních zpráv.

Z ekonomického hlediska stojí za zmínku rovněž to, že současná míra nezaměstnanosti dosahující 5,0 % je podle většiny odhadů hodnotou, která se blíží hypotetické hranici míry nezaměstnanosti, která ještě nevyvolává inflační tlaky (NAIRU) – jedná se o míru nezaměstnanosti na hranici přirozené rovnováhy. Pokud míra nezaměstnanosti dále klesá pod tuto hranici, budou další nově vytvořená pracovní místa s největší pravděpodobností působit inflačně, jelikož se na trhu práce začne projevovat nedostatek pracovních sil.

Trh realit v dobré kondici

Ačkoliv oživení na trhu s byty má poměrně pomalý rozjezd, stalo se jedním z klíčových pilířů oživení americké ekonomiky od roku 2012. Case-Shillerův národní index cen bytů a domů v tomto období vzrostl asi o 30 %. Tento vývoj má na americkou ekonomiku přímý pozitivní vliv, jelikož dochází k oživení stavební činnosti, ale působí na ni pozitivně také nepřímo, jelikož pozitivní efekt bohatství a zvýšené čerpání hypoték, které je obvykle spojeno s vyššími cenami domů, ke zvyšování soukromé spotřeby přispívají rovněž.

Výhled pro americký trh s byty a domy zůstává příznivý díky zlepšujícím se podmínkám na trhu práce a díky výhodným finančním podmínkám a slušné dostupnosti bydlení. Z hlediska financování platí, že americké hypoteční sazby obvykle úzce korelují s výnosy desetiletých pokladničních poukázek, které od prosince 2015, kdy americký Federální rezervní systém zvýšil sazby, dále klesaly.

Díky nízkým hypotečním sazbám zůstává pořízení bydlení v USA nadále poměrně dobře dostupné (viz graf č.4), což znamená, že v tomto odvětví existuje další prostor pro oživení a následnou podporu spotřeby.

Pohonné hmoty za hubičku

Zatímco pád světových cen ropy měl na americkou ekonomiku a na finanční trhy smíšený dopad, vliv na americký spotřebitelský sektor byl kvůli velkému poklesu cen benzínu a dalších nákladů na paliva jednoznačně pozitivní (viz graf č.5). Podle Americké energetické agentury činila průměrná americká maloobchodní cena benzínu v březnu 2016 1,79 USD za galon, což bylo o 27 % méně než ve stejném období roku 2015 a o 50 % méně než ve stejném období roku 2014.

Tyto ceny mají rovněž vliv na pokles cen dalších paliv, a EIA tak odhaduje, že celkové náklady na energie jako podíl na HDP v roce 2015 výrazně klesly o celé dva procentní body na 6,0 %, což odpovídá přibližně 350 mld USD. Abychom vývoj viděli v souvislostech, tento pokles výdajů na energie byl řádově srovnatelný s částkou 376 mld USD, což je suma, kterou podle amerického systému národních účtů vynaložili dohromady všichni američtí spotřebitelé v roce 2015 na nákup oděvů a obuvi.

Sílící dolar

Výrazným rysem americké ekonomiky v uplynulých pár letech je dlouhé období silného dolaru (viz graf č.6).

Měřeno vývojem cen nákupu a prodeje deviz americký dolar od roku 2013 posílil o výrazných 25 %. Pro americké spotřebitele se jedná o jednoznačně pozitivní vývoj, který pro ně zlevnil ceny dováženého zboží a služeb. K tomu je třeba přidat fakt, že Spojené státy jsou obrovským dovozcem, zejména pak významným dovozcem spotřebního zboží (s velkým náskokem největším na světě), což je také hlavní příčina strukturálního amerického obchodního deficitu. V roce 2015 dosáhl celkový americký dovoz zboží hodnoty 2 273 mld. USD, z čehož 26,3 % (598 mld. USD) připadalo na dovoz spotřebního zboží. Pokud navíc do kategorie spotřebního zboží zařadíme také osobní automobily, tak podíl spotřebního zboží na celkovém dovozu zboží do USA přesáhl v roce 2015 jednu třetinu (33.6 %).

Americký dolar v poslední době část svých zisků ztratil, jelikož od začátku roku se očekávání ohledně vývoje americké měny poněkud zhoršila. Kupní síla amerického dolaru bude však pravděpodobně podpořena rozdíly v úrokových sazbách, jelikož v mnoha jiných částech světa dochází k dalšímu poklesu úrokových sazeb a některé země mají už dnes záporné úrokové sazby.

Co investice?

Překvapivě pozitivní vývoj americké spotřeby by měl mít pozitivní vliv na americký hospodářský růst a měl by se pozitivně promítnout do cen amerických cenných papírů, což platí zejména pro cenné papíry amerických společností podnikajících ve spotřebitelském sektoru.

Pozitivní prognóza pro jakékoliv odvětví však nemusí odpovídat investičním příležitostem, zejména v situaci, kdy tato oblast již nějakou dobu vykazuje nadprůměrně dobré výsledky (viz graf č.7). Klíčový význam má proto schopnost výběru a velmi důležitý je důkladný průzkum široké škály základních faktorů včetně potenciální citlivosti na širší makroekonomické faktory, jako je spotřebitelská prognóza.

Bez rizik to ovšem nejde

Ačkoliv celkově se růst americké spotřeby zdá být v současné době silný, existují zde určitá rizika, která bychom neměli přehlížet.

Zaprvé je to zejména trh práce, kde je sice povzbudivé, že dochází k poklesu hlavní míry nezaměstnanosti i nezaměstnanosti U-6, ale již méně povzbudivý je celkový nízký podíl pracujících osob, který činí 63,0 % (je nižší než 30letý průměr, který činí 65,7 %). Zadruhé je možné, že slábnoucí dolar z posledních měsíců se může proměnit v dlouhodobější trend, což by snížilo zisky kupní síly s ohledem na dovážené zboží, které se podařilo vytvořit v průběhu posledních let. A zatřetí, pokud začnou mzdy v USA výrazně růst, existuje možnost, že Federální rezervní systém v důsledku toho zaujme ostražitější přístup a zvýší úrokové sazby, což by zhoršilo podmínky jak pro úvěrovou expanzi, tak pro další růst spotřeby.

 

Newsletter