Nebylo by to pravé léto, kdyby zůstalo v eurozóně bez krize? Poté, co Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, se ke slovu hlásí italské banky. Jsou jen nafouknutou bublinou, nebo vážných problémem?
Italské banky byly kdysi základem moderního bankovního systému. Teď, zejména v kontextu nedobytných pohledávek a neutěšeného stavu ekonomiky, jsou tyto základy na hraně rozpadu. Premiér Matteo Renzi ve snaze problém jakkoli utlumit našlapuje po tenkém ledě, který praská: kličkuje mezi pravidly EU a nespokojeností doma.
Iluze EU po brexitu a s Balkánem: Skokový růst úrovně v Česku? – Roklen24.cz https://t.co/CQuCrKmePi @roklen24 pic.twitter.com/xzbhj8BBbJ
— Roklen24.cz (@roklen24) 24. července 2016
Čísla hovoří za vše a jsou poměrně chmurná. Italská ekonomika se podle Mezinárodního měnového fondu velmi nepravděpodobně vrátí k předkrizovým úrovním. Největším varovným prstem je zhruba 360 miliard eur v podobě nesplácených úvěrů. 200 miliard eur z nich jsou považovány za nedobytné, stále však jsou v rozvahách bank.
Co ukáží v pátek testy italských bank?
V záplavě dění na finančních trzích, které obklopovalo britské referendum o členství v EU, zůstaly italské banky jako sektor mezi největšími poraženými. Intesa Sanpaolo, Mediobanca a Unicredit ztratily během několika dní po hlasování kolem třetiny své hodnoty. Zátěžové testy z pátku 29. července pravděpodobně investory neuklidní. Očekává se, že testy odhalí spoustu důvodů k obavám a jen přidají do výzev k „systémovým reformám bankovního sektoru“ země.
Co se nebonitních úvěrů týká, složitost italského právního procesu znamená jediné: bude trvat roky, než se podaří získat zpět něco od dlužníků, kteří nesplácí. Například zabavování domů z hypoték může trvat v zemi déle než deset let. Bankovní sektor se tak zasekl v začarovaném kruhu se stále klesajícím hospodářstvím. Banky nemohou půjčovat, aby „popohnaly“ ekonomiku, ekonomika se zhoršuje a šance, že banky dostanou zpět něco ze svých špatných úvěrů, se zmenšuje ještě více.
Nesplácené #úvěry – důvod, proč dává #brexit smysl? – Roklen24.cz https://t.co/JAFITDR8wk prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/gNMz4VEheD
— Roklen24.cz (@roklen24) 26. července 2016
Premiér Renzi by rád využil starou dobrou výpomoc daňových poplatníků. Tentokrát v objemu přibližně 45 miliard dolarů. Pravděpodobně je však pozdě. Pravidla EU zavedená od úvěrové krize totiž znamenají, že taková výpomoc může přijít pouze tehdy, pokud jsou na háčku první investoři. S rostoucí hrozbou populistické a euroskeptické strany Hnutí pěti hvězd a s blížícím se říjnovým referendem o klíčových ústavních reformách potřebuje Renzi lid na své straně.
V případě, že bankovní systém nemůže hospodářskému oživení pomoci – naopak je sám problémem – a s 37% mírou nezaměstnanosti mezi mladými lidmi čeká zemi, ale také EU, další horké léto.
Populismus je falešnou medicínou. Na nemoc, která je vážná – Roklen24.cz https://t.co/ee0MQKS632 @roklen24 pic.twitter.com/UqE8uw2AnL
— Roklen24.cz (@roklen24) 22. července 2016
