Krize s italskou příchutí. Další horké léto v eurozóně?


09:33 • 27. července 2016

Tagy: Itálie, Krize, Banky, Evropská unie, úvěry

Nebylo by to pravé léto, kdyby zůstalo v eurozóně bez krize? Poté, co Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, se ke slovu hlásí italské banky. Jsou jen nafouknutou bublinou, nebo vážných problémem?

Italské banky byly kdysi základem moderního bankovního systému. Teď, zejména v kontextu nedobytných pohledávek a neutěšeného stavu ekonomiky, jsou tyto základy na hraně rozpadu. Premiér Matteo Renzi ve snaze problém jakkoli utlumit našlapuje po tenkém ledě, který praská: kličkuje mezi pravidly EU a nespokojeností doma.

Čísla hovoří za vše a jsou poměrně chmurná. Italská ekonomika se podle Mezinárodního měnového fondu velmi nepravděpodobně vrátí k předkrizovým úrovním. Největším varovným prstem je zhruba 360 miliard eur v podobě nesplácených úvěrů. 200 miliard eur z nich jsou považovány za nedobytné, stále však jsou v rozvahách bank.

Co ukáží v pátek testy italských bank?

V záplavě dění na finančních trzích, které obklopovalo britské referendum o členství v EU, zůstaly italské banky jako sektor mezi největšími poraženými. Intesa Sanpaolo, Mediobanca a Unicredit ztratily během několika dní po hlasování kolem třetiny své hodnoty. Zátěžové testy z pátku 29. července pravděpodobně investory neuklidní. Očekává se, že testy odhalí spoustu důvodů k obavám a jen přidají do výzev k „systémovým reformám bankovního sektoru“ země.

Co se nebonitních úvěrů týká, složitost italského právního procesu znamená jediné: bude trvat roky, než se podaří získat zpět něco od dlužníků, kteří nesplácí. Například zabavování domů z hypoték může trvat v zemi déle než deset let. Bankovní sektor se tak zasekl v začarovaném kruhu se stále klesajícím hospodářstvím. Banky nemohou půjčovat, aby „popohnaly“ ekonomiku, ekonomika se zhoršuje a šance, že banky dostanou zpět něco ze svých špatných úvěrů, se zmenšuje ještě více.

Premiér Renzi by rád využil starou dobrou výpomoc daňových poplatníků. Tentokrát v objemu přibližně 45 miliard dolarů. Pravděpodobně je však pozdě. Pravidla EU zavedená od úvěrové krize totiž znamenají, že taková výpomoc může přijít pouze tehdy, pokud jsou na háčku první investoři. S rostoucí hrozbou populistické a euroskeptické strany Hnutí pěti hvězd a s blížícím se říjnovým referendem o klíčových ústavních reformách potřebuje Renzi lid na své straně.

V případě, že bankovní systém nemůže hospodářskému oživení pomoci – naopak je sám problémem – a s 37% mírou nezaměstnanosti mezi mladými lidmi čeká zemi, ale také EU, další horké léto.

Napsat autorovi RSS

Vojtěch Černohorský je student navazujícího magisterského oboru Ekonomická analýza na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o finanční trhy a ekonomii. V Roklen24 působí na pozici junior editora.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.