Další Silicon Valley? Může to být Brno


12:30 • 24. ledna 2016

Tagy: Startup, investice, Ekonomika, Inovace, podnikání, Financování, firmy

Počet malých výzkumných firem roste na jižní Moravě několikrát rychleji než kdekoliv jinde v tuzemsku. Co může Brno nabídnout a čím táhne investory jižní Morava ? V rozhovoru pro Roklen24 to uvádí generální ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Jiří Hudeček. První část rozhovoru naleznete zde.

R24: V současné době to vypadá, že podobných podporovatelských snah, fondů či akcelerátorů je možná i více než životaschopných projektů. V čem je JIC unikátní, proč jste úspěšní?

JIC vznikl jako vůbec první česká agentura vytvářející regionální infrastrukturu pro inovační podnikání. A to díky vzácné shodě krajské i městské reprezentace, která v otázce společné inovační politiky panovala a doteď panuje. V roce 2001 přišli zdejší politici s vůbec první regionální inovační strategií v českém prostředí. A po patnácti letech už sklízí plody. Firmy spolupracující s JIC vytvořily už přes 700 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Jen v našem tříměsíčním akcelerátoru JIC STARCUBE vzniklo přes 30 firem, do kterých bylo zainvestováno více než 122 milionů korun.

Podařilo se nám také do českého prostředí přinést inovační vouchery, projekt, který propojuje firmy s výzkumníky prostřednictvím peněžních voucherů. Zjistili jsme, že každá koruna vložená Brnem do tohoto projektu se vrátí na spolupracích, které to nastartuje, v horizontu pěti let pětkrát. A mohl bych pokračovat dál. Řekl bych, že jsme výjimeční v komplexnosti inovační infrastruktury, kterou poskytujeme. A také to, že nás stabilně podporují Brno i Jihomoravský kraj. Za třináct let našeho fungování se na komunální úrovni vystřídaly u moci různé strany, cíl podporovat vznik znalostně intenzivních firem s vysoce kvalifikovanými místy ale zůstal. Takové firmy nevyrostou v Brně a okolí přes noc, proto je opravdu potřeba dlouhodobost, kterou se tu daří držet.

R24: Co byste poradil člověku, který má podnikatelský nápad a neví, jak ho zrealizovat?

Ať si ho nenechává pro sebe a poradí se s co nejvíce relevantními lidmi. Setkávám se s tím, že lidé mají tendence držet si nápad pro sebe, protože mají pocit, že jim ho někdo ukradne. Opak je pravdou. Bez ověření nápadu nemá smysl se cpát na trh.

R24: S jakými nejčastějšími problémy se u začínajících firem setkáváte?

Zásadní je ověřit si trh, aby člověk věděl, jestli nepálí zbytečně čas a peníze do neprodejného řešení. Častým nedostatkem také je, že začínající podnikatelé neumějí světu srozumitelně předat, co mu přinášejí. Jednoduchá formulace problému, který řeší, a své přidané hodnoty vyžaduje značné úsilí, ale bez toho jim nebudou naslouchat potenciální investoři, partneři ani zákazníci.

Občas jsou také svou myšlenkou příliš fascinovaní a věří, že nemají nikde na světě konkurenci, protože ji nevygooglili – to je ale zdání. Konkurence není to, že někdo vyrábí stejný produkt nebo nabízí identickou službu. Konkurencí může být cokoliv, co řeší zákazníkům obdobný problém, byť třeba trochu jinak. Taková konkurence se vždycky najde, je potřeba s ní počítat a hledat způsoby, jak ji předstihnout. Řada začínajících podnikatelů takto hořce vystřízliví. 

Další chybou bývá snaha honit příliš mnoho zajíců najednou. Mladí podnikatelé mají zajímavý nápad, z různých stran slyší různá doporučení, ale nejsou schopni se koncentrovat na konkrétní řešení pro konkrétní cílovou skupinu. Ambiciózně se toho snaží rozjíždět víc, ale polovičatě.

R24: Co se týče již rozjetých firem, jaké chyby nejčastěji dělají?

Často neusilují o to být dostatečně světovými. Spousta velkých a dlouho fungujících zdejších firem mluví jen česky a tím se ochuzují o příležitosti jak k expanzi, tak i spolupráci se zahraničními partnery. A pak také firmy nedostatečně rychle reagují na změny, které s sebou postupující doba přináší.

Úspěšné firmy by měly mít neustále v hledáčku vývoj trhu, zákaznických potřeb i technologií. Snažíme se jim s tím pomáhat. Analyzujeme jejich inovační příležitosti a propojujeme je se zkušenými podnikateli, kteří řešili v minulosti podobné výzvy. Chybou totiž bývá také neochota nenechat si poradit. Přitom zkušení byznysmeni ochotni předat své zkušenosti dál tady jsou.

R24: Podporujete firmy nejen z oblasti kolem Brna. Mohl byste říci, kde spatřujete největší potenciál Jihomoravského kraje?

Máme silnou tradici v elektrotechnice, strojírenství a veletržním průmyslu. Brno a okolí se profiluje zejména v IT, v pokročilých výrobních a strojírenských technologiích, technologiích pro letecký průmysl a life sciences v oblasti přesných přístrojů. Co se elektronové mikroskopie týče, jsme mezi světovou špičkou. Téměř třetina světové produkce elektronových mikroskopů pochází právě z Brna. Město je navíc unikátním centrem v oboru počítačové bezpečnosti a vývoje softwaru. Třicet procent počítačů na celém světě je chráněno softwarem pocházejícím z Brna a regionu, ať už od AVG nebo AVAST. Koncentruje se zde výzkum v biologických a lékařských vědách.

Jižní Morava má také to štěstí, že i podpora na samosprávné úrovni je stabilní napříč politickým spektrem. Nejdéle v Česku fungující cílená strategie podpory inovační scény nese výsledky. Jižní Morava má před ostatními českými kraji náskok v dynamice svého vývoje. Nedávno jsem se díval na aktuální čísla, ze kterých vyplynulo, že počet malých výzkumných firem roste na jižní Moravě několikrát rychleji než kdekoliv jinde v tuzemsku. Za posledních deset let jich v Praze přibylo o necelou polovinu víc, zatímco na jižní Moravě se jejich počet téměř ztrojnásobil.

A k tomu všemu se tu navíc dobře žije. Brno je metropole s plnohodnotným spektrem služeb, ale zároveň město, ve kterém je to z centra pár minut tramvají do lesa. Ožívá to tu po gastronomické stránce, čehož si všimli také v New York Times, kde Brno vybrali jako top destinaci k návštěvě. V žebříčku Numbeo předběhlo, co se kvality života týče nejen Prahu, ale i Paříž, Brusel i Londýn.

R24: Co říkáte na některé názory, že projekty, které podporují vznik podnikání, vlastně zvýhodňují podnikání jednoho na úkor druhého a negativně ovlivňují přirozenou soutěž mezi podniky, kdy by měl uspět jen ten skutečně smysluplný? Nevznikají díky podobným podporám zbytečné projekty, a nedochází tak v důsledku k mrhání finančních prostředků?

Rozumím jim. Na druhou stranu existují tzv. tržní selhání, která prostě volná ruka trhu nikdy nenarovná. A ta můžou mít dopad i na projekty, které jsou životaschopné, ale bez počáteční pomoci by zůstaly jen na papíře. Typicky to jsou hardwarové projekty, které potřebují vyrábět a zdokonalovat hmatatelné prototypy. Facebook, Twitter nebo Instagram tohle nikdy řešit nemusel. Přitom broušení prototypu stojí nemalé prostředky. V pre-seed fázi podnikání však není snadné získat peníze, pro komerční kapitálové fondy je to příliš rizikové. Právě tady mají akcelerátory, které jim poskytnou zázemí a třeba i peníze, své místo. Potřebné je samozřejmě pořádné prověření toho, kdo jsou lidé, kteří za těmi projekty stojí, zda mají skutečně tak jedinečné know-how, jak si myslí, jestli je prodejné na trhu. Instituce, jako jsme my, by to měly být schopné odhalit a urychlit bloudění ve slepých uličkách právě u těch nápadů, které za to stojí, a které jsou schopné přinést světu reálnou novou hodnotu.

Jiří Hudeček vystudoval obchodní akademii v Rakousku a Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení studia nastoupil do společnosti GE Capital Bank, kde působil jako analytik obchodního oddělení. Následně pokračoval jako obchodní manažer pro oblast mezinárodní logistiky a dopravy u společnosti LKW Walter ve Vídni. V roce 2003 uspěl se svým konceptem na vytvoření JIC, kde už třináctý rok působí na pozici ředitele.

Napsat autorovi RSS

Zástupkyně šéfredaktora Roklen24 dokončující magisterské studium na Národohospodářské fakultě VŠE. V rámci své práce se účastnila desítek odborných byznysových českých i zahraničních konferencí jako např. FinTechového Finovate v Londýně, vídeňských Pioneers či cest do Bruselu. V rámci studia pak strávila semestr na Ozyegin University v Istanbulu, také se účastnila Letních akademií Mises Institutu.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.