Velbloud dromedárem: Bohatí bohatnou a chudí… také!


10:15 • 26. června 2017

Tagy: bohatství, chudoba, miliardáři, Svět, Ekonomika, globalizace

Světové rozdělení bohatství se v posledních desetiletích značně proměnilo. Ti nejbohatší sice nadále bohatnou, posun k lepšímu nastal i u těch nejchudších. Počet obyvatel naší planety, kteří žijí v extrémní chudobě, se v posledních desetiletích výrazně snížil.

Nespravedlnost světem vládne stále – to, že (podle organizace Oxfam) osm mužů vlastní tolik, co 3,6 miliardy lidí, kteří tvoří tu chudší polovinu lidstva, zřejmě není zdaleka optimální. Jde nicméně o jev, který nás provází již po staletí. Nerovnost příjmů se obvykle snižuje jen v obdobích krizí – například za druhé světové války či v důsledku finanční krize.

Proč jsou jedni bohatí a druzí chudí? Republikáni vs. demokraté

Ale například právě v USA se nejbohatší jedno procento zbytku obyvatel stále více vzdaluje. Rozdíly se přitom prohlubují navíc i v rámci skupinky boháčů: podle výpočtů inequality.org rostl příjem skupiny nejbohatších 0,1 % v uplynulých letech mnohem rychleji než u nejbohatšího procenta lidí.

Všechno je špatně! Opravdu? Tohle změní váš pohled na svět

To nejsou zrovna nejlepší tendence. Nicméně pohled na vývoj rozložení bohatství v posledních desetiletích přináší i dobré zprávy. Například dnes je, globálně vzato, svět mnohem spravedlivější, než třeba ještě v roce 1970. Tehdy totiž, po dvou staletích industrializace Západ zbohatl, ale Jih – Asie, Afrika a Jižní Amerika – zůstal chudý. Globální rozdělení bohatství podle údajů německého ekonoma Jörga Batena, jak reportuje server Spiegel Online, tak vypadalo jako velbloud se dvěma hrby. Planeta byla rozdělená na dvě hlavní části – bohatý „první“ svět (pravý tmavý „hrb“ na obrázku níže) a chudý „třetí“ svět (levý „hrb“):

Tento svět však již neexistuje. Řada rozvojových zemí, zejména Indie a Čína, totiž mezitím následovaly Západ na cestě růstu. Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, což jsou v současné době podle Světové banky ti, kteří musí vystačit s méně než 1,9 dolaru (tj. cca 45 Kč) na den, klesl z 37 % v roce 1990 na 10 % v roce 2015.

Největší část lidstva tak dnes žije mezi chudobou a bohatstvím – tvoří tak velký „hrb“ na křivce příjmů za rok 2010. Svět velblouda se proměnil ve „svět dromedára“. Batenův graf přitom započítává i inflaci – ekonom ve výpočtech zohlednil fakt, že dolar byl v roce 2010 slabší, než v roce 1970.

Velký podíl na tomto vývoji v uplynulých desetiletích má podle serveru globalizace. Rozvojové země odstranily obchodní překážky, průmyslové země investují daleko za svými hranicemi. Z toho nicméně profitovali zejména vzdělanější a již tak bohatí lidé v chudších zemích. „Větší nerovnost však neznamená nutně větší chudobu,“ uvedla jednou podle Spiegel Online ekonomka Nina Pavcnik.

V současném světě tak dominují dvě hlavní a na první pohled protichůdné tendence: Zatímco se nerovnost bohatství v rámci řady jednotlivých zemí zvyšuje, v globálním měřítku klesá. Bohatí bohatnou, ale chudí také.

Průzkum ECB: Chudoba a nerovnost v Evropě roste

Základní příjem? Letos ho testují hned v sedmi zemích

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.