Rok se nám pomalu chýlí ke konci a je načase rekapitulovat, zhodnotit, co jsme udělali špatně a dát si do nového roku předsevzetí. Jaké asi budou? Spousta lidí si dá předsevzetí, které se smrtelnou vážností bude chtít držet celý rok. Minimálně v lednu budou fitka plná „sportovců“, spotřeba cigaret kvůli novým „nekuřákům“ klesne a … může si dát předsevzetí i Česká národní banka?
Lidé si většinou dávají taková předsevzetí, aby zarazili nějaký svůj nešvar. Má česká monetární autorita nějaký? Co boj s deflačními tlaky ve jménu inflační doktríny? Je to nešvar? Možná kdyby si bankovní rada dala na chvíli pauzu s intervenováním, tak by jí zbyl čas i na to fitko. Bůh ví, třeba by i přepsala učebnice bankovnictví!
Argument odkládání spotřeby je cliché… Máme problém s experty!
Strážci monetární politiky po celém světě aktivně válčí s deflačními tlaky. Daří se jim to? Jak vidíme z grafů v příloze, moc ne. Není tedy na čase si říci, že pokud v ekonomice nebude panovat inflace 2 %, tak to není chyba? Není už argument o odkládání spotřeby trochu cliché? O deflaci toho bylo spoustu napsáno a centrální bankéři samozřejmě válčí s tou „zlou deflací“, která nás může zničit. Nicméně tady narážíme na určité zaslepení, které popsal Taleb ve své knize Černá labuť jako „problém s experty“.
Tento jev zaslepuje jak příjemce rozhodnutí, tak jejich tvůrce. Měli bychom přeci věřit, že to co nám experti tvrdí, je pravda. Vždyť ti pánové napsali už tolik odborných textů a umí se přeci tak fundovaně vyjadřovat. Spousta lidí pak podlehne tomuto klamu. Experti jsou navíc sami zaslepení svými schopnostmi a nepřipouští si jiné alternativy, a co je důležité dodat – čtou práce dalších expertů. Tituly před a za jmény je často natolik zaslepily, že zapomínají na elementární věci. Jsme tedy zacyklení v problému s experty a inflační doktrína je dle jejich názoru „prostě v kurzu“. Argumentů proti je spousta. Chtěl bych zmínit jen jediný – FinTech – slovo, které by si měli všichni zapamatovat, protože změní svět.
FinTech – kladivo na centrální bankéře
FinTech je zkrácenina dvou slov – finance a technologie. Vyjadřuje spojení těchto dvou světů do jednoho, respektive fúzi financí s technologickým sektorem – internet, mobilní a sociální technologie a spoustu dalších věcí. Všechny tyto věci mají jedno společné – inovují finanční systém. Díky těmto inovacím je svět čím dál tím rychlejší, trhy čím dál tím propojenější a ceny čím dál tím nižší. Investice do FinTech odvětví za poslední roky rapidně rostou, jak můžete vidět na grafech. Největší investiční aktivita je samozřejmě v USA v oblasti půjček.
Atraktivní řešení peněžních půjček (P2P aplikace) lidem spoří nemalé peníze, které by nechali na poplatcích u velkých bank. A máme tady další stovky jiných aplikací, které vznikají. Nelze opominout přínos cenově-srovnávacích aplikací. Spotřebitel si jednoduše porovná dostupné nabídky požadovaného zboží a výrobce je tak nucen, aby nabídl, co nejlepší kvalitu za nejnižší cenu. Světe div se – ceny klesají a centrální bankéři se diví! Následně vyhlašují boj „zlé deflaci“. Není tohle, ale původní myšlenka stvořitele ekonomie Smitha? Nevede k tomuto stavu právě to, že lidé sledují svůj vlastní zájem, což vede k celkovému blahu společnosti? Přestávají snad lidé nakupovat, když uspoří díky FinTech inovacím?
Mileniálové stárnou a ceny padají
Lze s jistotou říct, že nemalým přínosem bude také to, že velké banky pod tíhou konkurence FinTech společností, budou v konečném důsledku nuceny k větším inovacím a nižším cenám služeb. Dle výzkumu společnosti Accenture by 71 % z generace mileniálů šlo raději k zubaři, než aby poslouchalo, co zase říká velká banka. 73 % se rozhodně více nadchne pro novou nabídku FinTech společnosti než tradiční banky. Polovina z nich si myslí, že firmy jako Google či Amazon zcela přetvoří podobu bankovnictví. Třetina z nich je přesvědčena, že tradiční banku nebudou nikdy potřebovat.
Ve jménu inflace, proti pokroku!
Celosvětová vzdělanost roste a lidé neustále hledají cesty, jak si usnadnit život. Lidský kapitál hraje čím dál tím významnější roli a endogenní teorie růstu profesora Stanfordské univerzity Paula M. Romera začíná nabývat na významu. Ve svém článku Increasing Return and Long-Run Growth Romer uvádí, že vědomosti jsou inputem produkce a zavádí pojem „rostoucí mezní produkt z vědomostí“, který způsobuje rostoucí výnosy z rozsahu v ekonomice. Investice do lidského kapitálu, respektive vzdělání s sebou přináší inovace, které např. v podobě FinTechu způsobují pokles cen a také zmiňované rostoucí výnosy z rozsahu. Samozřejmě máme spoustu dalších ne-FinTech inovací, z nichž za zmínku stojí třeba těžba ropy z břidlice, která způsobila rapidní pokles základní světové komodity. Opět se ptám, jsou tyto deflační tlaky špatné? Pokud s nimi chtějí centrální bankéři bojovat, tak musí bojovat se vzděláním a pokrokem. Není, ale pozdě? Neděje se to?
Jako konkrétní příklad si vezmeme Českou národní banku. Bankovní rada se rozhodla deflaci vyhlásit válku v listopadu 2013 a začala intervenovat na devizovém trhu. Deflační tlaky neustoupily. Proč? Namísto drzého „proto“ lze odpovídat jen hesly – vzdělání, inovace, FinTech, ropa…
Zakrnění exportérů
Co ale ještě daný krok způsobil? Oslabil výrazně kurz. To je velmi důležité. Čeští exportéři se stali konkurenceschopnější. Výhra? Domácím vývozcům určitě srdce zaplesalo radostí (pokud nebyli reexportéři), ale jaký tento krok bude mít důsledky? Exportéři se stali konkurenceschopnější – ne -vlastní pílí, investicemi do vzdělání, inovacemi, ale tím, že bankovní rada ČNB zatoužila, aby ji znala celá republika. Vývozci se teď nemusí tolik snažit v konkurenčním boji, „zakrní“ a zanedlouho se jim to vrátí i s úroky.
Předsevzetí na závěr
Věříme tomu, že ze začátku bankovní radu vedl dobrý úmysl. Její členové byli opravdu přesvědčení jako spousta jiných odborníků, že dokáží tou správnou metodou ovlivnit hospodářství. Připomněli jsme si, že to nefunguje. Stačilo. Je konec roku, čas na předsevzetí. Přeformulujme inflační doktrínu, nebojujme s tímto druhem deflace, bojovali bychom jen proti vzdělání a inovacím. Upusťme od intervencí a možná nakonec zbude čas i na to fitko…
