Zisky na Kajmanských ostrovech v řádu stovek milionů dolarů, a to bez jediného zaměstnance. Zvláštní? Ne, běžná praxe. Velké evropské banky vykazují nápadně velký podíl svých zisků v zemích, známých jako tzv. daňové ráje. Vyplývá to ze studie mezinárodní humanitární organizace Oxfam.
Oxfam analyzovala data dvaceti největších evropských bank a zjistila, že tyto instituce v roce 2015 vykázaly 26 %, tedy zhruba čtvrtinu svých zisků v tzv. daňových rájích. Na tyto země přitom připadlo jen 12 % výnosů a 7 % zaměstnanců těchto bank.
Dvacítka největších evropských bank údajně v daňových rájích vykázala celkem zisk před zdaněním ve výši cca 25 miliard eur. Nejoblíbenějšími daňovými ráji podle výše zisků jsou podle studie Hong Kong, Lucembursko, Belgie, Irsko a Singapur. Jen v Lucembursku vykázala dvacítka největších evropských bank zisky ve výši 4,9 miliard eur. To je víc, než zisky, které tyto banky přiznaly v Německu, Velké Británii a Švédsku dohromady.
Studie uvádí řadu konkrétních příkladů nápadně vysokých zisků, které evropské banky v daňových rájích vykazují. Britská Barclays Bank, v roce 2015 pátá největší banka v Evropě, například v Lucembursku vykázala zisk ve výši 557 mil. eur, ze kterého zaplatila pouhý milion eur na daních. To odpovídá daňové sazbě 0,2 %.
Z velké části zisků vykázaných v daňových rájích však banky nemusely odvést daně vůbec žádné. V roce 2015 tomu tak bylo u zisků v hodnotě 383 milionů eur. Například francouzská BNP Paribas podle vlastních údajů dosáhla zisk ve výši 134 milionů eur na Kajmanských ostrovech, aniž by z nich musela odvést jediné euro na daních. Zajímavé přitom je, že tato banka na ostrovech nezaměstnává ani jednoho zaměstnance. Ani to však není ojedinělý případ. Podle studie uvedené banky vykázaly zisky ve výši 628 milionů eur v zemích, kde nemají ani jednoho zaměstnance.
V zemích, kde tyto banky působí, naopak řada těchto bank vykazuje ztráty. Například německá Deutsche Bank, která za rok 2015 vykázala ztrátu, zaznamenala v daňových rájích pozoruhodný zisk ve výši 1,9 miliard eur.
A to vše se děje legálně. Oxfam upozorňuje na to, že tyto praktiky přispívají k prohloubení nerovnosti světového bohatství. Peníze, které firmy na daních ušetří, totiž ukrajují z rozpočtů zemí, ve kterých jejich zisky skutečně vznikají, a kde se potom nedostává prostředků na investice či sociální zabezpečení. Například v Indonésii. Zde evropské banky vykazují podobnou úroveň ekonomické aktivity jako v bohatém Monaku, přiznávají zde však desetkrát nižší zisky než v miniaturním evropském knížectví. Banky tak připravují o značné příjmy zemi, v níž žije 28 milionů lidí v extrémní chudobě.
Studie Oxfam se zaměřila na právě banky, protože je to jediný sektor, který má v rámci nové regulace zaměřené na zvýšení transparentnosti v důsledku finanční krize od roku 2015 povinnost zveřejňovat údaje o ziscích a daních za jednotlivé země, ve kterých působí. Je patrné, že zavedení nových pravidel EU, které mělo přesunům zisků bank do daňových rájů zabránit, se jaksi míjí účinkem. Oxfam proto vyzval evropské vlády ke zpřísnění své legislativy proti daňovým únikům a rozšíření regulace i na ostatní sektory. „Tato pravidla je nyní třeba rozšířit, aby se zajistilo, že všechny firmy předloží finanční výkazy za každou zemi, ve které působí,“ uvedla Manon Aubry, daňová expertka organizace.
Německý server Spiegel Online však upozorňuje, že postup Evropské komise, který by přinutil velké mezinárodní firmy zveřejňovat svá daňová přiznání v jednotlivých zemích, naráží na odpor některých států EU. Kromě daňových rájů jako Irsko, Kypr, Lucemburska a Estonska mezi ně patří i Německo.
Žebříček: Které země vydělají na čtvrté průmyslové revoluci?
