Bez šálku kávy si většina z nás své ráno neumí vůbec představit. A řada z nás pak ani zbytek pracovního dne. Není tedy divu, že káva patří k nejdůležitějším světovým komoditám. Předtím, než se stala životodárnou energií pracujícího světa, hrála svou roli i v dějinách globální ekonomiky. Jakou roli hraje teď, prozrazuje článek na TheMarketMogul.com.
Kávová zrna většinou začínají svou cestu na plantážích v méně rozvinutých ekonomikách, kde také obvykle probíhají první etapy produkce. Zde se káva pěstuje a praží, aby mohla být později distribuována po celém světě. Světová banka odhaduje, že exportní výdělky 95 ze 140 rozvojových zemí pochází alespoň z 50 % z vývozu komodit. A u řady z nich má přitom lví podíl právě káva, která je tak pro rozvojový svět jedním z klíčových trhů.
Dubnové resumé pro komodity: Zlato a ropa drží svou podporu
Podle dat Světové banky tvoří káva například více než polovinu vývozu Ugandy a tři čtvrtiny vývozu Burundi. Jak však ukazuje následující tabulka, zdaleka největším producentem kávy na světě je Brazílie. V roce 2014 se zde vypěstovalo téměř 2,6 miliardy kilogramů. Za ní následuje Vietnam s více než 1,65 miliardy kilogramů, další v pořadí jsou Kolumbie a Indonésie s produkcí kolem 0,8 miliardy kilogramů. Do desítky největších globálních producentů dále patří Etiopie, Indie, Honduras, Uganda, Mexiko a Guatemala.
V Brazílii bylo v roce 2014 v kávovém průmyslu zaměstnáno více než milion lidí. Podle údajů Mezinárodní organizace pro kávu (ICO) žije v rozvojovém světě 25 milionů rodin, jejichž hlavní příjem pochází z pěstování a prodeje kávových zrn.
Od té doby, co se káva začala ve středověku pěstovat v Arábii, kde se zhruba v 15. století stalo její popíjení moderní, globální poptávka po této komoditě takřka nepřetržitě roste. Vedle vyspělého světa, který je na kávě takřka závislý, se zvyšuje spotřeba i v tom rozvojovém. V roce 2014 navíc produkci v Brazílii poškodila silná sucha, což ceny kávy na světových burzách vyhnalo nahoru. V následujícím roce se však začaly vracet zpět k „normálním“ hodnotám.
Káva se připravuje na protiúder, signály jsou stále silnější
Mohlo by se zdát, že je káva silným trumfem rozvojových zemí. Avšak distribuční a marketingový úsek kávového průmyslu mají v rukou zcela jiné země. Tuto část kávového řetězce ovládá několik nadnárodních společností, jako jsou Nestlé, Starbucks, Keurig Green Mountain či Jacobs Douwe Egberts. Pěstitelů a podniků, které kávu zpracovávají, je naopak mnohem více, a tak mají mnohem nižší vyjednávací sílu, co se týče výše výkupních cen.
A tak zatímco tržby z globálního prodeje kávy činí 70 miliard eur ročně, do producentských zemí se vrací pouhých 5 miliard. Trh s kávou je navíc poměrně volatilní a jelikož zemědělci nemají moc možností, jak svůj produkt odlišit od ostatních, jsou tak dáni napospas tržním silám a jednání nadnárodních distributorů.
Podle organizace Oxfam je přitom nejhorší situace v Ugandě. Například z konečné ceny kávy, která se prodá ve Spojeném království, dostávají zemědělci pouze zhruba 2,5 %. Následující graf pro příklad ukazuje, jaké je na britském kontinentě rozložení sil mezi prodejními řetězci. Vedoucím řetězcem je zde Costa, následovaný Starbucks a Caffé Nero.
