Ačkoliv hypotéza efektivních trhů, která byla po dlouhou dobu paradigmatem finanční teorie, nahlíží na obchodníky na burze takřka jako na superpočítače, některé výzkumy naznačují, že spíše než robotům se podobají alfa samcům, kterými den co den zmítají hormony. Tyto hormony pak dokáží velké věci – včetně destabilizace finančních trhů.
Již před deseti lety se výzkumníci z Cambridgeské univerzity John Coates a Joe Herbert rozhodli podívat hlouběji pod roušku racionality obchodníků s akciemi, aby zjistili, čím jsou vlastně poháněna jejich rozhodnutí. K tomuto účelu si vybrali londýnskou burzu. Výsledky jejich výzkumu přitom naznačují, že logický úsudek zdaleka není jedinou věcí, která hraje roli.
Coates a Herbert zjistili, že chování obchodníků na burze je do značné míry poháněno hormony. Když se jim daří vytvářet zisky, roste v jejich těle koncentrace testosteronu. Tento mužský pohlavní hormon je obecně spojován s dominancí, libidem a agresivitou. Na finančních trzích se pak jeho zvýšená koncentrace projevuje tím, že jsou obchodníci ochotnější uzavírat rizikovější obchody. Zajímavé věci se však dějí i tehdy, když se obchodníkům nedaří. V těch momentech jim zase v krvi roste hladina kortizolu, který je známý také jako stresový hormon. Řečeno laicky, obchodníci začínají panikařit, jednat zběsile a bez rozmyslu, což často vede k chybným rozhodnutím a dalším ztrátám.
Psychologie peněz: Droga, tlumič bolesti i substitut lásky – Roklen24.cz https://t.co/irputwt5Bi prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/ugqJUUdvnI
— Roklen24.cz (@roklen24) 14. srpna 2017
Podle autorů výzkumu vede jak zvýšená hladina testosteronu, tak zvýšená hladina kortizolu v krvi k rizikovému chování, které má vliv na celkovou stabilitu finančních trhů. Carlos Cueva došel k podobnému závěru v rámci svého paperu publikovaném ve Scietifics Reports v roce 2014. Cueva se svým týmem výzkumníků vytvořil simulaci burzy v experimentální laboratoři, kde mezi sebou obchodovalo 142 dobrovolníků. Nejprve výzkumníci účastníkům změřili jejich přirozené hladiny hormonů testosteronu a kortizolu, přičemž během obchodování jim je uměle zvyšovali – jedna skupina mladíků například dostala dávku testosteronu a druhá placebo (stejně tak probíhaly i experimenty s kortizolem).
Výsledky laboratorní studie ukázaly, že k rizikovějšímu chování vedou oba hormony. Zatímco kortizol podle autorů obecně zvyšuje preference k rizikovějším aktivům, u testosteronu se zdá, že podporuje optimistická očekávání ohledně vývoje cen v budoucnu. Podle Cuevy jsou tato – na první pohled spíše úsměvná – zjištění zásadní jak pro finanční teorii, tak pro finanční praxi; stresové a konkureční prostředí finančního světa totiž způsobuje, že obchodníci na burzách skutečně mají zvýšené hladiny kortizolu a testosteronu. Citované studie jsou přitom vědeckými důkazy o tom, že tento stav přispívá k nestabilitě finančních trhů.
Behaviorální finance: Hladový trader je nebezpečný trader
