Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Konec „starého“ trhu práce? Nastupuje On-Demand Economy

V posledních několika let se rozmohlo nové chování na trhu práce. Už dávno neplatí, že by byl člověk při rozhodování omezen jen možností práce na plný či zkrácený úvazek. Především s rozvojem technologie roste možnost pracovat i v režimu On-Demand Economy, neboli v ekonomice na poptávku. Zjednodušeně lze říci, že do této skupiny řadíme práci, pokud dostává zaměstnanec zaplaceno za splnění jednotlivého úkolu.

Žádná formální a široce přijatá definice toho, co nazýváme ekonomikou na poptávku zatím neexistuje. K alespoň přibližné představě postačí však i několik zásadních charakteristik. Největší výhoda ekonomiky na poptávku je míra flexibility. V porovnání se zavedeným způsobem práce není člověk vázán pracovní dobou a pracuje pouze tehdy, kdy se mu to hodí. Flexibilita přináší i zásadní nevýhodu, a to v nárůstu nejistoty a zodpovědnosti, kterou musí člověk v rámci nést. Dalším důležitým faktorem, a to především směrem k dynamickému rozvoji, je podpora aplikací. Bývá pravidlem, že každý zprostředkovatel digitálního trhu práce umožňuje střetnutí nabídky a poptávky práce. Digitalizace trhu práce přináší navíc možnost jednoduššího šíření informací, a tedy i narovnává asymetrii informací mezi potenciálním zaměstnancem a firmou poptávající řešení konkrétního úkolu. Za třetí poznávací znak lze považovat, že ve většině případů je produktem směny služba a nikoliv prodaný či nakoupený statek.

Sdílená ekonomika je v Česku teprve na začátku, rychle ale roste

Jednoznačně nejznámější příkladem je služba Uber. Řidič, který je partnerem ve společnosti Uber, není žádným pravidlem vázán k tomu, aby se věnoval práci každý den určitý počet hodin. Naopak poslední data ze Spojených států ukazují, že si pracovní dny a týdny volí řidiči mimořádně flexibilně. Pouze 17 procent řidičů odpracovalo ve dvou následujících týdnech přibližně stejný počet hodin (v rozmezí 10 %). Naopak přes polovinu řidičů jezdilo následující týden o polovinu více nebo méně než předcházející týden. Je těžko představitelné, že by podobná flexibilita byla možná v běžném zaměstnání. Kromě společnosti Uber stojí za zmínku i několik dalších platforem, například InnoCentive nebo UPwork propojují firmy se zaměstnanci. Podobné projekty bychom našli i v českém prostředí.

Kovanda: Nový zdroj příjmu? Zapojte se do sdílené ekonomiky

Ekonomiku na poptávku lze připodobnit k fungování šedé ekonomiky, například tzv. melouchy se v mnoha prvních shodují. Rozdíly jsou především dva. První je v možnosti širšího záběru a to především geografickým. Není problém se z Prahy nebo z Brna zajímat o zadaný úkol firmou z Hongkongu. To významně přesahuje možnosti melouchů. Druhý rozdíl je dynamika růstu. Na příkladu Uberu lze dokumentovat, že růst dosahuje jen těžko uvěřitelné rychlosti. Poslední dostupná data, k začátku letošního roku, ještě stále mluví o exponenciálním růstu aktivních řidičů na území Spojených států. Kdyby podobné tempo vydrželo, tak se do pěti let stane každý Američan řidičem Uberu.

Ekonomika na poptávku přináší nový přístup k trhu práce, nabízí flexibilitu vykoupenou vyšší zodpovědností a nárokem na kvalitu. Zároveň ale přináší i celou řadu otázek. Jak zvládnou politici fakt, že se ekonomika na poptávku blíží šedé ekonomice. Jak důležitá se časem může stát? Umíme si představit, že by dramaticky ubylo zaměstnanců na plný úvazek a většina pracovala na jednotlivých úkolech pro různé firmy? Nebo je možnost využití podobného scénáře natolik omezená specifikací poskytovaných služeb, že se jen těžko bude šířit dál?

Newsletter