Zatímco některé postoje Trumpa jsou v souladu s tradicí Republikánské strany hlásící se ke kapitalismu „laissez-faire“, nepříliš zasahující vládě a konzervativní sociální politice, jinde se značně rozchází a výrazně sklouzává k populismu, zejména v oblasti obchodu a imigrace, kde se jeho postoj obecně považuje za ekonomický krok zpět.
Trump se svým opovrhováním zvyklostmi, populistickými postoji a útočným tónem, který na veřejnosti často používá, odlišuje a přitahuje nevolící „utiskovanou střední třídu” americké společnosti. Je to skupina lidí, jejichž životní úroveň se v průběhu zotavování po hospodářské krizi zlepšila jen velmi málo.
Klíčovými hledisky Trumpovy prezidentské politické platformy z našeho pohledu jsou:
Obchod a protekcionismus
Trump je proti větší liberalizaci obchodu a staví se nepřátelsky ke stávajícím obchodním dohodám (jako je TTIP a TPP), na druhou stranu podporuje cla a obchodní omezení a nesouhlasí s použitím zhodnocení měny jako politického nástroje. Poslední jmenovaný bod je jasně mířen na Čínu, o níž přislíbil, že ji hned, jakmile se dostane do funkce, označí za „měnového manipulátora“. Tím by si USA otevřely dveře k odvetným opatřením vůči Číně, přičemž Trump navrhuje uvalit na všechno zboží dovážené z Číny vysoké clo ve výši 45 %.
Možné dopady v oblasti investic: Clintonová je sice také proti obchodní dohodě TPP, ale větší riziko sklouznutí k protekcionismu představuje bezpochyby Trump. Hrozící přísná cla na čínské zboží představují riziko pro všechna americká odvětví, která jsou závislá na dovozu z Číny. Obchodní cla namířená proti Číně by ale na druhou stranu mohla prospět domácí výrobě, která je čínskou konkurencí poškozována, jako je americké ocelářství.
Infrastruktura
Vzhledem k tomu, že v USA jsou investice do infrastruktury nedostatečné (jak dokazují relativně špatné pozice v této oblasti v globálních průzkumech), učinil Trump z této otázky klíčový pilíř své politické platformy. Ve své knize „Crippled America“ (Zmrzačená Amerika), který byla vydána na konci roku 2015, hovoří o „plánované rekonstrukci v řádu bilionů“. Nedávno uvedl, že by na infrastrukturu přidělil dvojnásobné výdaje než jeho soupeřka. Vzhledem k tomu, že Clintonová představila pětiletý plán za 275 miliard USD, jednalo by se o ohromnou částku 550 miliard USD za stejné období.
Možné dopady v oblasti investic: Trumpovo zaměření se na infrastrukturu by mohlo podpořit domácí stavební společnosti. Výdaje do infrastruktury, které plánuje, jsou mnohem odvážnější než plány Clintonové, ale stejně jako v případě jeho ambiciózní daňové politiky panují obavy ohledně financování. Zatímco Clintonová chce výdaje do infrastruktury financovat ze zvýšení daní v určitých oblastech, u Trumpa by financování z vládní pokladny, vedle velkolepých hlášek o soukromém financování, bylo pravděpodobně prostřednictvím zvýšení emisí státních dluhopisů, vzhledem k tomu, že přislíbil daně snížit. Problém je, že by postupně mohlo dojít ke značnému zvýšení vládního deficitu a dluhu, což by mohlo vyvolat větší tlak na výnosy státních dluhopisů USA.
Přísnější dohled nad přistěhovalectvím
Kampaň se v první řadě soustředí na radikálně přísnější dohled nad přistěhovalectvím. Součástí je i kontroverzní hláška o nuceném vystěhování milionů nelegálních přistěhovalců žijících v USA a o vybudování zdi na hranicích s Mexikem.
Možné dopady v oblasti investic: Trumpovými návrhy ohledně přistěhovalectví jsou nejvíce ohrožena odvětví s velkým množstvím levné pracovní síly. Nejlepším příkladem je zemědělství (zemědělství, rybolov a lesnictví), kde se odhaduje, že 26 % všech pracovníků není registrováno3. A v kategoriích pěstování ovoce, ořechů, zeleniny a rostlinné výroby může být bez registrace více než 50 % všech pracovníků. Omezení práce nelegálních přistěhovalců by těmto odvětvím přineslo vyšší náklady na práci a vyšší ceny.
Je třeba poznamenat, že Trump důrazně prosazuje zásadu „upřednostňování amerických pracovníků“, dokonce navrhl, že by se pokusil omezit pracovní víza H1-B, která se vydávají kvalifikovaným pracovníkům z cizích zemí – to by mohlo ovlivnit řadu odvětví duševního vlastnictví, jako je IT.
Příště: Hillary Clintonová – klíčové postoje a jejich dopad na odvětví
