Řecko: Požadavky věřitelů jsou absurdní. Předčasné volby?

,
AKTUALIZOVÁNO 22:08 20:44 • 5. června 2015

Tagy: Řecko, Grexit, Evropská unie, dluhopis, finanční krize

Řeckého premiéra Alexise Tsiprase „nepříjemně překvapil“ plán řešení řecké dluhové krize od mezinárodních věřitelů, který mimo jiné předpokládá prudké zvýšení daně z přidané hodnoty. Předseda vlády dnes vystoupil v aténském parlamentu, aby poslance seznámil s nejnovějším vývojem vyjednávání, a vyjádřil přesvědčení, že věřitelé „absurdní“ plán zase stáhnou. 

Tsipras poslední návrh řešení obdržel na středečním setkání mimo jiné s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Zdůraznil, že chce dohodu, která přinese konec úsporných opatření a zajistí oddlužení země. Zároveň chce konečně utnout debaty o možném odchodu Řecka z eurozóny. 

„Návrhy předložené věřiteli jsou nerealistické,“ řekl Tsipras. „Řecká vláda nemůže souhlasit s absurdními návrhy“. Podle něj je ale země blíže k dohodě než kdy předtím, protože návrh Atén není „lhostejný“ vůči potřebám věřitelů. Avšak těm požadavkům, které premiér označil za „vyděračské“, se země nepodrobí. Není prý „jediného řeckého poslance, který by hlasoval pro zvýšení ceny elektrického proudu o deset procent“. 

Podle Tsiprase zůstává strategickým cílem jeho vlády restrukturalizace mohutného řeckého dluhu a přerozdělování příjmů země ve prospěch většiny obyvatelstva. Atény se také dál zasazují o zvrácení deregulace pracovněprávních vztahů. Vláda rovněž požaduje zajištění mohutných investic, které umožní „šokové“ oživení ekonomiky. 

„Nastal čas, aby všichni jak v Řecku, tak v Evropě dokázali, že hledají řešení, nikoli že usilují o ponížení jednoho národa. Jinak dosáhnou zcela opačného účinku,“ prohlásil také řecký premiér. 

Vůdce největší opoziční strany, pravicové Nové demokracie, a bývalý premiér Antonis Samaras obvinil Tsiprasovu vládu z toho, že za měsíce svého působení nedokázala vyjednat zhola nic. Země je podle něj vystavena přísnějším podmínkám věřitelů, než jakým čelila předchozí vláda. Samaras také oponoval Tsiprasovu tvrzení, že se jeho vyjednavačům podařilo vymoci na věřitelích nižší cílovou úroveň primárních přebytků v příštích letech, než původně požadovali. Zdůraznil, že nejde o výsledek vyjednávacího umění, ale zhoršených ekonomických ukazatelů země. Co Řecko získává na nižších přebytcích, prostě ztrácí na nepříznivém vývoji hospodářství, upozornil Samaras.

Podle expremiéra není nyní ani na pořadu dne uspořádání předčasných parlamentních voleb, protože by byly pro zemi s nedostatkem finančních prostředků příliš velkým soustem. Pokud by se konaly, mohly by se stát i formou jakéhosi referenda pro nebo proti setrvání v eurozóně a vůbec v Evropské unii. 

Nejužší vedení vládní strany SYRIZA dnes naopak „provokativní“ plán přísných hospodářských opatření mezinárodních věřitelů výměnou za uvolnění nových finančních úvěrů odmítlo. Vyjádřilo se krátce před vystoupením šéfa SYRIZA a premiéra Alexise Tsiprase v parlamentu.

„Požadavky věřitelů jsou provokativní a nemohou být přijatelné. Jejich vytrvalá snaha realizovat vládní program (předchozí vlády expremiéra Antonise Samarase) vyjde naprázdno,“ uvádí se v prohlášení 13členného nejužšího vedení strany, kterému předsedá Tsipras.

„Je v rozporu se zdravým rozumem, ale i se zmocněním řeckého lidu překonat úsporná opatření a obnovit důstojnost a demokracii. Naším spojencem je řecký lid, jemu se zodpovídáme a z něho čerpáme sílu a inspiraci pro nastávající bitvy,“ uvedlo rovněž politbyro strany SYRIZA.

Mezinárodní věřitelé přitom slíbili, že pokud Řecko plán přijme, dostane vedle 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z nevyčerpaného programu ještě 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby na červenec a srpen.

Tsipras klíčové návrhy věřitelů odmítl už po středečním setkání s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem. Původně se spekulovalo, že by řecký premiér letěl k dalším jednáním do Bruselu už v sobotu, podle zdrojů Evropské komise se ale nová schůzka nepředpokládá dřív než příští týden v úterý.

Řecko, které už má téměř prázdnou státní pokladnu, sdělilo ve čtvrtek MMF, že plánuje sloučit všechny červnové splátky do jedné s pozdější splatností. Je mezi nimi i 300 milionů eur, které měly být podle dosavadních plánů uhrazeny právě dnes. Krok, který je ve světě nevídaný za posledních 40 let, má tak umožnit Aténám vyjednávat až do konce června. Činitelé strany SYRIZA v této souvislosti hovoří o možnosti uspořádání předčasných parlamentních voleb v Řecku na počátku července.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění schvaluje stále 60 procent Řeků vyjednávací taktiku nynější vlády. Ale 47 procent jich je pro přijetí návrhů věřitelů, zatímco 35 procent jich je proti, uvedla agentura Reuters. 

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikální levicovou Tsiprasovu vládu. 

Řecký kabinet jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z druhého dohodnutého záchranného programu. 

Podle Tsiprase zůstává strategickým cílem i přerozdělování příjmů země ve prospěch většiny obyvatelstva. Atény se také dál zasazují o zvrácení deregulace pracovněprávních vztahů. Vláda rovněž požaduje zajištění mohutných investic, které umožní „šokové“ oživení ekonomiky. 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.