Sazby Evropské centrální banky zůstávají beze změny, tj. hlavní sazba na historickém minimu 0,05 % a depozitní sazba na úrovni -0,2 %, kde se obě drží od září loňského roku. To není nijak překvapivá informace, a navíc ta méně zajímavá část závěrů z dnešního měnového jednání ECB. Tisková konference přinesla zhoršený výhled pro ekonomiku i inflaci a ubezpečení o schopnosti ECB zasáhnout výrazněji.
Letošní léto z hlediska finančních trhů rozhodně nudné nebylo – letmo zmiňme paniku na trzích odstartovanou zesílenými obavami z dopadů zpomalování čínské ekonomiky, propad cen komodit či neustávající spekulace o načasování prvního zvýšení sazeb americkou centrální bankou Fed. Všechny tyto aspekty promlouvají i do výhledu pro ekonomiku eurozóny. Právě ten, společně s průběhem a podobou programu kvantitativního uvolňování, byl hlavním otazníkem pro následující tiskovou konferenci Maria Draghiho.
Živý přenos tiskové konference Maria Draghiho na Roklen24:
Guvernér ECB trhy ujistil o připravenosti měnovou politiku uvolnit ještě výrazněji, bude-li třeba. Dosavadní průběh QE zhodnotil jako hladký a řekl, že poběží podle plánu v objemu 1,1 bilionu eur do září příštího roku či za tento horizont, pokud si to situace vyžádá. Draghi navíc zopakoval připravenost ECB využít všechny zbraně ve svém arzenálu, ačkoli možnosti rozšíření QE zatím měnový výbor banky nediskutoval. Tempo nákupů dluhopisů do bilance ECB se nemění, nicméně došlo k navýšení limitu pro maximální podíl ECB v jedné emisi dluhopisů z 25 na 33 procent.
Mělo by silné euro znervózňovat Draghiho?
V neposlední řadě (a pro ECB v první především) stojí zhoršená inflační očekávání, spojená s posilující evropskou měnou. Draghi podle očekávání upozornil na zvýšená rizika inflačního výhledu na spodní straně – jinými slovy slabší než očekávaný růst cenové hladiny, a oznámil zhoršený výhled ECB pro růst cen i hrubého domácího produktu v eurozóně. Draghi dokonce připustil, že v následujících měsících může ekonomika eurozóny opět spadnout do deflace. Pro letošní rok očekává jen těsný růst cen, tj. o 0,1 procenta, a v příštích dvou letech zvýšení míry inflace na 1,1 procenta respektive 1,7 procenta. Ekonomika eurozóny letos podle zhoršené prognózy posílí o 1,4 procenta, v roce 2016 zrychlí na 1,7 procenta a o rok později na 1,8 procenta.
Podle rychlého odhadu za srpen, index spotřebitelských cen udržuje skromný 0,2procentní růst. Tlaky na růst cenové hladiny nadále výrazně tlumí padající ceny energií. V zájmu ECB je přitom návrat inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty. Za tímto cílem si centrální bankéři šli sražením sazeb na rekordní minima, nabídkou levných úvěrů komerčním bankám i zahájením nákupů cenných papírů letos v březnu.
ECB chce agresivněji rozhýbat úvěrový trh
Nyní trochu upozaděným tématem je Řecko, které po rezignaci Tsiprasovy vlády čekají předčasné volby. ECB dnes oznámila snížení stropu pro nouzové financování řeckých bank o 600 milionů eur na 89,1 mld. eur.
Kurz eura není cílem ECB, zopakoval Draghi priority měnové politiky. Euro k dolaru dnes obchodovalo poblíž úrovně 1,1230 EURUSD, v průběhu tiskové konference ale padá až na 1,111 EURUSD – online kurz sledujte ZDE.
