Kam až srazil MMF výhled růstu teď? Komise věští Británii recesi

Mezinárodní měnový fond znovu srazil výhled růstu světové ekonomiky na letošek i příští rok. Jeho výhledy klesají rok v řadě, od poslední červencové zprávy. Evropská komise dnes vydala svou analýzu, ve které recesi předpovídá britské ekonomice. Také revize MMF je nejviditelnější u Velké Británie.

MMF letos očekává zvýšení hrubého domácího produktu o 3,1 procenta a v příštím roce zrychlení tempa růstu na 3,4 procenta. Obě hodnoty jsou proti předchozí prognóze nižší o 0,1 procentního bodu. Fond zároveň upozornil, že rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii zvýšilo globální nejistotu.

Výhled se zhoršil hlavně pro rozvinuté země. Naopak výhled ekonomiky rozvíjejících se a rozvojových zemí zůstává téměř beze změny. V loňském roce globální ekonomika vzrostla o 3,1 procenta. Ještě loni v říjnu MMF čekal na letošní rok zvýšení HDP o 3,6 procenta.

MMF ve své dnešní aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky upozornil, že ještě před britským referendem o brexitu, které se konalo 23. června, ekonomické údaje a vývoj na finančních trzích naznačovaly, že globální ekonomika se vyvíjí tak, jak fond čekal v dubnové prognóze. Výhled některých velkých rozvíjejících se zemí se dokonce zlepšoval a fond počítal původně s mírným zvýšením výhledu na příští rok.

 

 

Rozhodnutí Británie opustit EU však překvapilo finanční trhy a přechodně způsobilo propad cen akcií po celém světě. Trhy se od té doby sice zotavily, hodnota majetku britských a evropských bank ale zůstává nižší než před referendem a slabší jsou i britské akcie zaměřené na domácí trh. Mezi investory přetrvává nechuť k rizikovým obchodům a očekává se uvolněná měnová politika, zvláště v hlavních rozvinutých ekonomikách.

Z makroekonomického výhledu brexit výrazně zvýšil ekonomickou, politickou a institucionální nejistotu, což by podle očekávání mělo mít negativní makroekonomické důsledky, zejména na rozvinuté evropské ekonomiky. Dopady je ale zatím velmi obtížné přesněji určit, protože stále přicházejí nové události.

Britská ekonomika by se v příštím roce mohla propadnout do recese, což bude reakce na červnové referendum, v němž se britští voliči rozhodli pro vystoupení své země z Evropské unie. V svém prvním hodnocení hospodářských dopadů takzvaného brexitu to dnes oznámila Evropská komise.

Britská ekonomika podle nových odhadů komise zažije „výrazné zpomalení“, které v letošním roce omezí hospodářský růst na 1,3 až 1,6 procenta. Předchozí odhady počítaly s růstem 1,8 procenta.

V příštím roce by ekonomika podle nejhoršího scénáře mohla utrpět pokles o 0,3 procenta. Nejoptimističtější scénář komise naopak počítá napřesrok s růstem o 1,1 procenta. Podle dřívějších odhadů měla ekonomika vykázat růst o 1,9 procenta.

Výsledek červnového referenda podle komise „ovlivní nejen Spojené království, ale také zbytek ekonomiky EU, a to několika způsoby, zejména prostřednictvími nejistoty, investic, obchodu a migrace“.

Nejnovější výhled MMF počítá s postupným snižováním nejistoty. To mimo jiné znamená, že Británii a EU se podaří dojednat příznivé podmínky brexitu a vyhnout se nárůstu hospodářských bariér, že se neobjeví žádné narušení finančního trhu a politické dopady referenda zůstanou omezené.

 

 

Z rozvinutých ekonomik MMF nejvíce zhoršil výhled právě Británie. Zatímco její ekonomika se v první části roku zdála silnější, než čekal fond v dubnu, nárůst nejistoty po referendu by podle odhadů měl výrazně oslabit domácí poptávku. Na letošní rok tak fond snížil výhled růstu ekonomiky Británie o 0,2 procentního bodu na 1,7 procenta a na příští rok o téměř jeden procentní bod.

Po slabých údajích za první čtvrtletí se zhoršil i letošní výhled pro Spojené státy, i když tam dopady brexitu zůstávají spíše utlumené. Výhled pro eurozónu na letošní rok měnový fond sice zlepšil, na příští rok ale vzhledem k nejistotě kolem brexitu výhled naopak zhoršil.

MMF rovněž upozornil, že ekonomická a politická nejistota se zvýšila a že je pravděpodobnější, že brexit bude míst spíše negativní dopady. Do budoucna by hospodářský růst mohly negativně ovlivnit turbulence na finančních trzích či nechuť investorů více riskovat. V politické oblasti globální růst ohrožují problémy s uprchlíky, stále větší přesun k ochranářské politice, geopolitické napětí, domácí ozbrojené spory a terorismus. Obavu vyvolávají také sucha ve východní a jihovýchodní Africe, či nemoci jako je virus zika v Latinské Americe a v karibské oblasti.

Komise odhadla, že hospodářský růst v eurozóně letos mírně zvolní a bude činit 1,5 až 1,6 procenta. V příštím roce komise očekává další zpomalení, a to na 1,3 až 1,5 procenta. Květnové prognózy komise předpokládaly, že růst ekonomiky eurozóny letos dosáhne 1,6 procenta a napřesrok zrychlí na 1,8 procenta.

Komise dnes nicméně upozornila, že hodnocení hospodářských dopadů brexitu by se mohlo změnit, vzhledem k tomu, že výsledek referenda vytvořil mimořádně nejistou situaci.

Britská centrální banka minulý týden překvapivě nepodpořila ekonomiku snížením úrokových sazeb, jak očekávaly finanční trhy. Hlavní ekonom centrální banky Andrew Haldane ale prohlásil, že příští měsíc bude nutné měnovou politiku uvolnit, což by mělo předpokládané zpomalení hospodářského růstu zmírnit.

Britský ministr financí Philip Hammond dnes řekl, že centrální banka bude první, kdo učiní kroky s cílem pomoci ekonomice překonat šok způsobený brexitem. Případná rozpočtová opatření na podporu ekonomiky by podle něj přišla až později. „První reakcí na takový typ šoku musí být měnová reakce, kterou uskuteční Bank of England,“ řekl podle agentury Reuters ministr.

Hammond, který se funkce ministra financí ujal teprve minulý týden, odmítl sdělit, zda bude pokračovat v plánech svého předchůdce George Osbornea na další snižování daňové zátěže podniků. Řekl, že své rozpočtové plány představí na podzim.

Newsletter