Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

EU bude po brexitu chybět 20 miliard. Přijde i účet za uprchlíky?

Dvacet miliard eur ročně, to je díra, která do budoucna kvůli brexitu a novým výdajům hrozí rozpočtu Evropské unie. Kde je vzít? Unie se zřejmě obrátí především na členské země střední a východní Evropy. Nedržíte se základních hodnot? Nedostanete příspěvky. Nechcete uprchlíky? Zaplaťte! 

Jak zalepit díru

Odchod Velké Británie z EU sníží příjmy unijního rozpočtu o 16 %, tedy o 10 až 11 miliard eur ročně, uvedl komisař pro rozpočet Günther Oettinger podle serveru Spiegel Online. Celkový rozpočtový výpadek by se však kvůli novým výdajům na obranu, migraci a ochranu hranic mohl vyšplhat na dvojnásobek. Roční rozpočet EU v současné době činí celkově kolem 150 miliard eur.

Zbožné přání George Sorose: Na brexit nakonec nedojde

Podle diskusního dokumentu, který ve středu německý politik představil společně s komisařkou pro regionální politiku Corinnou Cretu, by měla být tato díra z poloviny zalepena škrty a přerozdělováním na straně výdajů a z poloviny „novými penězi“ od jednotlivých členských států.

Stále prý platíme málo

Ano, členské státy budou muset do budoucna sáhnout hlouběji do kapsy, aby společnou Evropu udržely v chodu. Podle dokumentu nyní v průměru každý občan unie z každých 100 eur, které vydělá, odvede 50 eur státu – a do rozpočtu EU z toho jde jen jedno euro. Například v USA teče podle serveru do Washingtonu 30 z 50 vydělaných dolarů.

Project Syndicate: Překvapivý technologický úspěch Evropy

Kde škrtat?

Otevřenou zatím Oettinger nechává otázku, kde by mohlo dojít ke škrtům. V úvahu prý přichází v zásadě všechny oblasti: „Když přemýšlíme o škrtech, nelze si dopředu stavět nějaké ochranné ploty.“

Podle Spiegelu je nicméně nasnadě, že jako první přijdou na přetřes velké výdajové položky, jako je zemědělská a strukturální politika, které tvoří dohromady kolem dvou třetin rozpočtu a profitují z nich především země ve východní části unie – tedy podle serveru ty, které se nadále brání přijetí uprchlíků, nebo – jako Polsko a Maďarsko – porušují základní hodnoty EU.

Kam poslat účet?

Účet za díru otevřenou v příštím rozpočtu EU, který má platit od roku 2020, by tak podle serveru mohly dostat právě tyto země. Existuje „jasný vztah mezi zásadami právního státu a efektivním provádění soukromých a veřejných investic podporovaných z rozpočtu EU,“ píše Oettinger ve svém dokumentu.

Myšlenku, že by vyplácení příspěvků z unijního rozpočtu mělo být podmíněno dodržováním základních principů právního státu, ventilovalo podle serveru již dříve německé ministerstvo hospodářství. V podobném duchu se vyjádřila také italská vláda i nový francouzský prezident Emmanuel Macron, obdobný návrh také padl z úst komisařky pro spravedlnost Věry Jourové.

A právě brexit nyní zvyšuje šance, že by se takovéto hrozby mohly stát realitou. Čistí plátci by nyní totiž nemuseli ani vyhrožovat snížením svých prostředků. Stačilo by, aby se prostě jen postavili proti tomu, aby se jejich příspěvky kvůli výpadku způsobenému odchodem Británie navýšily.

Omezení objemu prostředků ve strukturálních fondech by přitom mělo na Polsko a Maďarsko dramatický dopad. Polsko je totiž zdaleka největším čistým příjemcem peněz z Bruselu (druhým je Česká republika) – do našeho severního souseda teče téměř čtvrtina všech unijních peněz, které jsou zodpovědné za 2,3 % polského HDP. V Maďarsku tento podíl činí dokonce 4,5 %.

Utáhnout kohoutek a zarazit klín?

Oettinger sice podle Spiegelu zdůraznil, že nechce, aby někdo jeho dokument chápal jako vyhrožování, a že je otevřen jakémukoli řešení. Z úst jiných politiků však po zveřejnění tohoto dokumentu padala ostřejší slova, zejména v Německu, kde se na podzim budou konat parlamentní volby. Například Finanční expert CSU Markus Faber požadoval, aby se „těm členským státům, které nedodržují evropské právo a evropské dohody, utáhl peněžní kohoutek.“

Podle serveru jsou však i tací, kteří před takovým krokem varují. „Bylo by nebezpečné, kdyby se při rozporech v rámci EU chtěla komise pokusit prosazovat vlastní linii s využitím páky rozpočtové politiky,“ řekl německý „zelený“ politik Reinhard Bütikofer. To by totiž podle něj členské státy „spíše rozdělovalo, než spojovalo.“

Jens Geier, šéf německé sociálnědemokratické frakce v Europarlamentu, je však přesvědčen, že k navázání poskytování prostředků z rozpočtu EU na dodržování základních hodnot nakonec určitě dojde. V současném rozpočtu to sice právně ještě realizovat nelze, ale německé ministerstvo hospodářství i sociální demokracie již prý zvažuje, že do příštího rozpočtu takové mechanismy prosadí.

Nechcete uprchlíky? Nedostanete peníze

Možné je podle Geiera také zavedení odpočtu „jasně vyčíslitelných“ nákladů na přijetí uprchlíků z příspěvků zemím, které se jejich přijetí brání. Takové myšlenky podle serveru také odráží frustraci jiných zemí západní a jižní Evropy z tvrdého odmítavého postoje východních členských států EU ohledně přijímání uprchlíků. Podle serveru se tak krácení unijních příspěvků zdá mnohým jako poslední účinný prostředek.

Na druhou stranu je fakt, že rozpočet EU musí být ve finále přijat jednomyslně všemi členskými státy. Možnost, že se vyplácení příspěvků podaří právně navázat na uvedené podmínky, je tak omezená. Proto podle Geiera k tomu, že by některý stát přišel o vše, určitě nedojde. Jednání o příštím rozpočtu EU však pro některé členské státy určitě nebudou příjemná.

Úspěch iniciativy „Merkcron“ může znovu nastartovat projekt Evropy

Newsletter