Tlaky na mírně silnější dolar přetrvávají. Neoslabil je ani včerejší Fed či pokles delších tržních sazeb. Vliv na kurz tak patrně má tržní sentiment ve znamení averze k riziku. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila nad 26,10 za euro.

Afghánistán. Přehlížený zdroj vlny imigrantů

Válka v méně či více výrazném projevu probíhá v Afghánistánu od roku 1979. Zklidnění situace je připisováno vojenským operacím pod vedením zejména USA a dalších spojenců NATO. Na konci roku 2014 došlo k oficiálnímu ukončení mise Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISIF) a průzkum The Asia Foundation tvrdí, že právě tento moment vedl ke zhoršení situace v zemi. Ta se v průzkumu reflektuje ve strachu lidí z různých sociálních i etnických skupin v obavách o vlastní bezpečnost a ekonomický osud celé země. Varování ale přicházejí také v rovině klimatu.

Nálada v zemi se zhoršuje

Zmíněný průzkum byl prováděn ve všech 34 provinciích země, s cílem zmapovat reálnou situaci, pocity a stanoviska běžných občanů k otázkám bezpečnostním i ekonomickým. Letošní data, získaná od tisíců obyvatel Afghánistánu, jsou prezentována jako znepokojivé informace o celkovém stavu země, která se podle značného procenta obyvatel v letošním roce zásadně zhoršila, to si myslí 63 % dotazovaných. Za největší problémy země sami občané považují korupci, nezaměstnanost a celkovou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu. Ale tím to nekončí.

Klimatolog Václav Cílek varuje

Na další problém, který by mohl zkomplikovat životní situaci milionu lidí žijících ve Střední Asii a naplno otevřít pandořinu skřínku a změnit mapu světa, upozorňuje klimatolog Václav Cílek. Při debatě s Petrem Robejškem věnované uprchlické krizi, jejímž mediálním partnerem byl Roklen24, poukazoval na změny klimatu vyhánějící obyvatele z jejich domovů stejně jako válka. „Sucho se živí suchem.“ A samozřejmě také zdražuje ceny potravin, což v kontrastu se zvyšujícím se počtem obyvatel, může přerůst až ve válku o základní zdroje. Václav Cílek dále poukazuje: „Na jednu vdanou afgánskou ženu připadá průměrně více jak 5 dětí. V zemi jsou provincie trpící chronickým suchem a některé části trpí 5 až 8 let hladomorem.“

I Arabské jaro dává Václav Cílek do souvislosti se suchem. „To bylo v roce 2010 extrémnější než jindy a zvýšené ceny potravin a existenční nejistota zapříčinila první fázi migrační krize – okolo 1,5 milionu Syřanů se přesunulo z chudších venkovských oblastí do měst. Zvýšená cena potravin byla spouštěčem nestability v celé oblasti, k nepokojům došlo i v dalších zemích. Ale syrská vláda tuto situace naprosto neustála.“ Smrtící koktejl nestability a strachu eskaloval v současný konflikt, který je sice nejvíce vidět, ale není jediným svého druhu. 

Cílem se stává Evropa

Možnost emigrace nezanedbatelného počtu lidí, se pak ve světle nepříznivých životních podmínek Afghánců, v poslední době zvětšuje. Oproti roku 2011, kdy by možnosti opustit zemi využilo 33,8 % dotazovaných, při letošním průzkumu už to bylo bezmála 40 % Afgánců. Od roku 2002 došlo k odchodu 5,8 milionu obyvatel, přičemž organizace UNHCR tvrdí, že díky ní se 80 % lidí po čase zase vrátilo zpátky domů a uprchlickou vlnu nesly sousední země, především Pákistán a Írán. Počet obyvatel Afghanistánu stoupl od roku 2002 z 21,5 milionu na 31,6 milionu v roce 2014. Ve stínu současných trendů už ale pro obyvatele nejsou sousední země natolik zajímavé jako Evropa, která se stává stále populárnější cílovou destinací uprchlíků. Organizace UNHCR uvádí, že i z tohoto důvodu Afgáncům patří druhé místo ve snaze emigrovat do Evropy, po uprchlících ze Sýrie.

Výsledky průzkumu The Asia Foundation bijí na poplach ohledně křehké stability Afghánistánu, jež jak tvrdí, je zkoušena nejen sílící pozicí Talibánu, který v zemi opět posiluje svoji pozici, ale také problémy ekonomickými, sociálními a ve vzduchu visí také hrozba z řad bojovníků tzv. Islámského státu. V neposlední řadě zemi nepřeje ani počasí.

Debata Institutu 2080: „Bez politické korektnosti“ s Petrem Robejškem a Václavem Cílkem

Newsletter