Válka v méně či více výrazném projevu probíhá v Afghánistánu od roku 1979. Zklidnění situace je připisováno vojenským operacím pod vedením zejména USA a dalších spojenců NATO. Na konci roku 2014 došlo k oficiálnímu ukončení mise Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISIF) a průzkum The Asia Foundation tvrdí, že právě tento moment vedl ke zhoršení situace v zemi. Ta se v průzkumu reflektuje ve strachu lidí z různých sociálních i etnických skupin v obavách o vlastní bezpečnost a ekonomický osud celé země. Varování ale přicházejí také v rovině klimatu.
Nálada v zemi se zhoršuje
Zmíněný průzkum byl prováděn ve všech 34 provinciích země, s cílem zmapovat reálnou situaci, pocity a stanoviska běžných občanů k otázkám bezpečnostním i ekonomickým. Letošní data, získaná od tisíců obyvatel Afghánistánu, jsou prezentována jako znepokojivé informace o celkovém stavu země, která se podle značného procenta obyvatel v letošním roce zásadně zhoršila, to si myslí 63 % dotazovaných. Za největší problémy země sami občané považují korupci, nezaměstnanost a celkovou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu. Ale tím to nekončí.
Klimatolog Václav Cílek varuje
Na další problém, který by mohl zkomplikovat životní situaci milionu lidí žijících ve Střední Asii a naplno otevřít pandořinu skřínku a změnit mapu světa, upozorňuje klimatolog Václav Cílek. Při debatě s Petrem Robejškem věnované uprchlické krizi, jejímž mediálním partnerem byl Roklen24, poukazoval na změny klimatu vyhánějící obyvatele z jejich domovů stejně jako válka. „Sucho se živí suchem.“ A samozřejmě také zdražuje ceny potravin, což v kontrastu se zvyšujícím se počtem obyvatel, může přerůst až ve válku o základní zdroje. Václav Cílek dále poukazuje: „Na jednu vdanou afgánskou ženu připadá průměrně více jak 5 dětí. V zemi jsou provincie trpící chronickým suchem a některé části trpí 5 až 8 let hladomorem.“
VIDEO Klimatolog Cílek: Ocitáme se v celkové transformaci světa – @Institut2080 https://t.co/e5cy18g7U5 @roklen24 pic.twitter.com/gjxzcbV162
— Josef Nemecek (@JosefNemecek) 21. Listopad 2015
I Arabské jaro dává Václav Cílek do souvislosti se suchem. „To bylo v roce 2010 extrémnější než jindy a zvýšené ceny potravin a existenční nejistota zapříčinila první fázi migrační krize – okolo 1,5 milionu Syřanů se přesunulo z chudších venkovských oblastí do měst. Zvýšená cena potravin byla spouštěčem nestability v celé oblasti, k nepokojům došlo i v dalších zemích. Ale syrská vláda tuto situace naprosto neustála.“ Smrtící koktejl nestability a strachu eskaloval v současný konflikt, který je sice nejvíce vidět, ale není jediným svého druhu.
Cílem se stává Evropa
Možnost emigrace nezanedbatelného počtu lidí, se pak ve světle nepříznivých životních podmínek Afghánců, v poslední době zvětšuje. Oproti roku 2011, kdy by možnosti opustit zemi využilo 33,8 % dotazovaných, při letošním průzkumu už to bylo bezmála 40 % Afgánců. Od roku 2002 došlo k odchodu 5,8 milionu obyvatel, přičemž organizace UNHCR tvrdí, že díky ní se 80 % lidí po čase zase vrátilo zpátky domů a uprchlickou vlnu nesly sousední země, především Pákistán a Írán. Počet obyvatel Afghanistánu stoupl od roku 2002 z 21,5 milionu na 31,6 milionu v roce 2014. Ve stínu současných trendů už ale pro obyvatele nejsou sousední země natolik zajímavé jako Evropa, která se stává stále populárnější cílovou destinací uprchlíků. Organizace UNHCR uvádí, že i z tohoto důvodu Afgáncům patří druhé místo ve snaze emigrovat do Evropy, po uprchlících ze Sýrie.
Rozhovor, který jsem po debatě s Václavem Cílkem poskytl mediálnímu partnerovi naší středeční akce @roklen24 https://t.co/anB9LfZkC4
— Petr Robejšek (@RobejsekPetr) 20. Listopad 2015
Výsledky průzkumu The Asia Foundation bijí na poplach ohledně křehké stability Afghánistánu, jež jak tvrdí, je zkoušena nejen sílící pozicí Talibánu, který v zemi opět posiluje svoji pozici, ale také problémy ekonomickými, sociálními a ve vzduchu visí také hrozba z řad bojovníků tzv. Islámského státu. V neposlední řadě zemi nepřeje ani počasí.
Debata Institutu 2080: „Bez politické korektnosti“ s Petrem Robejškem a Václavem Cílkem
