Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Agonie saúdských bank. Ta centrální pomohla jen málo

Problémy saúdských bank nadále pokračují. I přes zásah ze strany centrální banky si finanční instituce největšího ropného exportéra procházejí další vlnou intenzivního propadu. Terčem jejich zájmu je teď především likvidita. „Boj“ o ni však není zrovna snadný.

Podle informací agentury Bloomberg vzrostla mezibankovní úroková sazba, za kterou si finanční domy mezi sebou půjčují likviditu, nejvíce od srpna letošního roku. Úvěrové podmínky se tak ještě více zhoršily, a to i přesto, že saúdská centrální banka v necelé polovině října do systému napumpovala dodatečných 20 miliard rijálů (5,3 miliardy USD), které byly navíc doplněny o nové výpůjční facility.

„Sazby se díky jedné likviditní injekci o velikosti pěti miliard dolarů jen tak nesníží,“ řekl pro Bloomberg John Sfakianikis z Gulf Research Center Foundation. „K nižším hodnotám by byl potřeba mnohem větší objem. Pět miliard dolarů je tak sice dobrý krok směrem vpřed, ovšem vzhledem k velikosti saúdských bank by obdobných injekcí bylo potřeba hned několik.“

Bankovní masakr. Saúdské banky na krizových úrovních

Tříměsíční mezibankovní sazba, tzv. Saibor, roste již 15 po sobě jdoucích měsíců. Vinou toho se tak dostala na své sedmiroční maximum, které podle Bloombergu odpovídá, po pondělním nárůstu o 84 bazických bodů, 2,386 %. Další ukazatel – poměr půjček a depozit saúdských bank – pak vzrostl na 90,8 %, což je nejhorší výsledek od roku 2008.

Problémy bankovního systému Saúdské Arábie přišly ruku v ruce s propadem cen ropy. Vzhledem k tomu, že je východní země největším ropným exportérem, intenzivní pokles černé komodity, který začal v polovině června 2014, se negativně podepsal na celé ekonomice. K situaci pak přispěly i detailnější opatření, jako například zmrazení výběru splátek půjček těch klientů, jejichž příjmy byly zasaženy škrty příspěvků a platů veřejného sektoru.

Akcie saúdských finančních domů tak mají za sebou vývoj doslova jako na houpačce. Prvotní propad byl sice zachráněn centrální bankou, ovšem ne na dlouho. Aktuálně si totiž tituly sledovaného sektoru připisují další ztráty.

Centrální banka se tak snaží jednat. První krok přišel již v únoru, kdy regulátor zvýšil procento depozit, které je možné poskytnout jako půjčky, z 85 % na 90 %. Další opatření bylo oznámeno o červnu, kdy autorita bankovnímu segmentu nabídla celkem 15 miliard rijálů v krátkodobých půjčkách. Poslední „akce“ byla oznámena minulý měsíc, přičemž ta se má týkat další likviditní injekce, která bude mít podobu termínovaných vkladů vládních institucí. Souběžně s tím byly zavedeny i nové 7denní a 28denní repo operace, díky kterým by banky měly ještě snadnější přístup k dodatečné likviditě.

„Pomoc o velikosti 5,3 miliardy dolarů je méně jak procento aktiv celého sektoru,“ řekl Jaap Meijer z investiční banky Arqaam Capital. „Mnohem prospěšnější by bylo, pokud by banky mohly úvěrovat mnohem větší procento svých vkladů. Stejně tak žádoucí je i osekání množství „bezpečnostní“ likvidity, kterou je potřeba držet ke zmírnění dopadu rostoucích sazeb.“

„Dluhopisová cesta“

Saúdská Arábie shání kvůli nízkým cenám ropy nové zdroje financování. V tomto směru se nejvíce hovoří o vůbec první emisi státních dluhopisů, která by dle odhadů mohla dosáhnout až 10 miliard dolarů. Saúdské banky mají rovněž „spoustu prostoru pro použití vlastních bondů“, míní Meijer.

Kdo zachrání ropný trh? Že by rusko-saudská koalice?

Podle něj je „dluhopisová cesta“ dlouhodobým způsobem financování, který je navíc mnohem stabilnější než využití depozit. Právě jejich růst za rok 2015 totiž dosáhl vůbec nejnižšího tempa za posledních dvacet let.

Pravdou však je, že tento způsob není v saúdské ekonomice zcela běžný. Pouze jediná banka z celé země totiž emitovala vlastní bond v cizí měně. Pro srovnání, ve Spojených arabských emirátech je takových institucí registrováno celkem 2500.

 

Newsletter