Agroanarchista s vlastní kryptoměnou. Chce změnit ruský venkov

Ruský agroanarchista chce zpřetrhat finanční vazby na Moskvu, proto zavedl vlastní kryptoměnu. Lidé s ní zaplatí za mnohé, od mléka až po traktory, píše server Wall Street Journal.

Farmář Michail Šljapnikov tvrdí, že nejlepší způsob, jak oživit churavějící ekonomiku v jeho zapadlé vesnici, je přerušení finančních vazeb na Moskvu. Zavedl proto kryptoměnu kolion, která se jmenuje podle jeho vesnice Kolionovo ležící 130 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Pro svůj experiment již získal půl milionu dolarů od ruských i zahraničních investorů.

S měnou se začalo platit a stala se prostředkem směny v Kolionovu i v okolních vesnicích. Dá se s ní platit za různé transakce od mléka až po traktory. „Moc rublů tady nenajdete,“ říká Šljapnikov. „Máme tu svou vlastní zemi a měnu. Sami si v pohodě vystačíme“.

Rusko, stejně jako další země, zvažuje, jestli kryptoměny přijme, nebo naopak zakáže. Prezident Vladimir Putin chce mít pravidla pro jejich fungování připravena do léta. Jeho úředníci proto v rámci práce monitorují i Šljapnikovův experiment, aby tak dostatečně pochopili fungování  a princip digitálních měn.

Samozvaný agroanarchista svou rebelií testuje soběstačnost oblasti, kterou Moskva dlouho opomíjela. Jeho snaha upozorňuje na rozdíl mezi prosperujícími městy a izolovanými venkovskými komunitami. Peníze za prodej ropy a zemního plynu totiž plynuly v posledních dvou dekádách především do měst, kde se vytvořila střední třída. Ta si mohla dovolit importované technologie a dovolenou v zahraničí. Malé vesnice však takový vývoj nezažily a definuje je spíše chudoba, stárnoucí infrastruktura, zmenšující se populace a špatné služby poskytované státem.

Šljapnikov, zavalitý muž se šedým vousem, kterého místní znají jako strýčka Míšu, chce rozšířit používání kolionu i v dalších okolních vesnicích, aby lidé mohli platit za místní služby jako odstranění sněhu a odpadků, které si dosud rezidenti dělají sami. Podle něj jeho kryptoměnu zatím používá zhruba sto lidí, většinou za nákup a prodej zeleniny a mléčných produktů v tomto chudém regionu.

Používání kolionu v místní ekonomice se mu podařilo rozšířit díky systému půjček, kdy poskytne budoucím farmářům inkubátor a padesát kuřat. Poté, co se z nich stanou slepice a začnou snášet vejce, polovina z nich jde Šljapnikovi a zbytek mohou farmáři prodat, jak uznají za vhodné. Vše má jen jednu podmínku – transakce musí probíhat v kolionu.

„Banky nechtějí malým farmářům půjčovat, a tak jsme si vytvořili vlastní měnu,“ říká Šljapnikov. Podle něj z tohoto systému nijak neprofituje a žije skromně.

A tato taktika se ukazuje jako populární právě v části venkovského Ruska, kde lidé nemají přístup k cenově dostupným půjčkám. Ruské banky se snažily zvýšit své zastoupení v malých městech a na vesnicích, ruská pošta dokonce v roce 2016 odstartovala svou vlastní banku, aby poskytla chybějící služby. Úrokové sazby jsou však u většiny retailových bank pro venkovské lidi až příliš vysoké.

Finanční nestabilita po rozpadu Sovětského svazu podpořila ochotu lidí zkoušet různé alternativy k tradičním finančním nástrojům. Ty však skončily špatně, a to včetně voucherů, které sovětské továrny poskytovaly svým zaměstnancům. Až kryptoměny znovu zažehly zájem o možnosti mimo ruský finanční systém a nestabilní rubl.

„Strýček Míša se chopil příležitosti,“ říká Ioann Voronin, expert na kryptoměny a zakladatel obchodní platformy Tradisys. „Spustil kolion za obrovského zájmu investorů o kryptoměny a pracuje na tom, aby se stal součástí reálné ekonomiky.“

Kryptoměny, které pro svoje transakce využívají decentralizovanou účetní knihu, se staly oblíbenou alternativní měnou pro investice i reálnou ekonomiku. Některé online obchody dokonce vyvíjí  vlastní kryptoměny určené pro nákup zboží a služeb.

Kolion, stejně jako první kryptoměna bitcoin, po svém spuštění následoval divokou jízdu. To ale Šljapnikova nijak nevzrušuje. „Kolion jde nahoru a dolů, ale v Kolionovu si s ním stejně nakonec koupíte mléko i maso,“ říká.

Igor Levitin, bývalý družstevní zemědělec, se přidal k rozšiřující se komunitě a má teď dvě kozy a tři sta slepic – vše si pořídil za koliony. Některé ze slepic dostal od Šljapnikova jako součást úvěru. Nyní mu odevzdává část vajec a zbytek může prodat za rubly a koliony. „Když žijete v divočině, snažíte se vystačit si i s kryptoměnami,“ říká Levitin.

Šljapnikov si loni dokonce za svou kryptoměnu pořídil ojetý traktor. Přišel ho na 4500 kolionů, což tehdy odpovídalo 10 000 dolarům. Teď doufá, že mu stát umožní s jeho experimentem pokračovat. Koneckonců, měl kolize se zákonem už dříve. V roce 2015 mu ruské úřady zatrhly jeho vlastní papírovou měnu, rovněž pojmenovanou kolion. Bankovka byla tehdy navázána na jeden kilogram brambor. Když se úřady o jeho experimentu dozvěděly, místní prokurátor tehdejší koliony zakázal s tím, že by mohly destabilizovat ruský ústavní pořádek. Papírové koliony byly zabaveny a  Šljapnikov se musel zavázat, že je už nebude používat. „Proto chci využít možnost spustit svou vlastní kryptoměnu. Chybějící regulace je příležitost a já ji chci využít,“ říká.

Newsletter