Američané mají problém. Zmenšuje se jim akciový trh

V roce 1976 existovalo ve Spojených státech 23 veřejně obchodovatelných společností na jeden milion obyvatel. O 40 let později, v roce 2016, už to bylo pouze 11. René Stulz ve svém výzkumu amerického akciového trhu uvedl, že toto zmenšování není problém jen pro obvyklé investory, ale také pro širokou veřejnost. Američanům se totiž vytrácí příležitost investovat do středně velkých firem.

Zmenšování amerického akciového trhu v počtu společností, které jsou na něm obchodovány, bylo tak pomalé a konstantní, že si toho většina zainteresovaných pravděpodobně ani nevšimla. Pravdou však je, že americký trh je v tomto měřítku oproti polovině 90. let doslova poloviční, oproti polovině 70. let je pak o čtvrtinu menší. „To představuje problém pro ekonomiku, inovace a také transparentnost,“ uvádí Stulz v  paperu The Shrinking Universe of Public Firms.

V polovině 90. let, což se dá označit jako zlatý věk akciového trhu v USA, bylo 8000 tisíc veřejně obchodovatelných firem. K roku 2016 jich, dle statistik University of Chicago, bylo 3627. Tento pokles je ještě markantnější, když si uvědomíme, že od roku 1976, kdy těchto společností bylo o čtvrtinu více, bylo občanů Spojených států o téměř 50 procent méně.

Jak moc může Turecko poškodit evropské banky?

Autor výzkumu porovnává v tomto ohledu Spojené státy s Venezuelou, která je v této statistice jen o trošku horší. „Vzhledem k velikosti USA, hospodářskému vývoji, finančnímu vývoji a respektování práv akcionářů by člověk čekal, že tato statistika naopak roste,“ uvedl s překvapením Stulz. 

Zmenšení není jedinou změnou

René Stulz ve svém výzkumu přišel také na to, že zisky na akciovém trhu jsou rozděleny mezi pár vyvolených firem. Stručně řečeno, velké firmy jsou ty, na kterých lze investováním vydělat, na středních firmách je to v dlouhodobém horizontu velmi obtížné, stojí v paperu.

Další změnou je, jak se změnilo zaměření největších firem. Dnešní největší veřejně obchodovatelné společnosti nejsou zdaleka tak kapitálově intenzivní, jako tomu bylo dříve. Velká část jejich hodnoty je v duševním vlastnictvích. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o veřejně neznámé „recepty“, např. na algoritmy a podobně, je celý trh také méně transparentní.

V čem se mohou ekonomové mýlit?

Zisky jsou jednoznačně koncentrovány v úzké skupině vyvolených akcií, s Applem na čele. V roce 2015 bylo předních 200 firem dle zisku těmi jedinými, ze kterých mohli akcionáři profitovat. Zbylých 3281 akciových titulů bylo ve ztrátě. Tento trend je podle autora výzkumu nešťastný zejména z toho důvodu, že Američané už nemohou investovat do diverzifikovaného portfolia menších firem. Protože investovat do jiných než Top 200 firem není investováním peněz, ale zbavováním se jich.

Co je příčinou trhu „gigantů“?

Proč se však trend uchýlil k tomu, že trhu vládnou velké firmy a ty malé už se na akciový trh nehrnou stejně jako dříve? Podle Stulze leží vysvětlení v tom, čím se většina nových společností zabývá, tedy duševním vlastnictvím – inovacemi.  Pokud totiž podnik vytvoří reálný produkt a potřebuje kapitál na expanzi a intenzivnější výrobu tohoto produktu, je relativně jednoduché tento nápad vysvětlit a „prodat“ potencionálním investorům na akciovém trhu. Navíc tím neohrožuje svoji budoucnost.

Pokud se ale jedná o firmu, která pracuje s nehmatatelnými produkty, je to pro management daleko složitější, aby získané peníze od investorů použil na správný rozvoj podniku. Pokud totiž firma poskytne mnoho detailů, což obvykle při IPO musí, v některých případech ohrožuje svoji budoucnost tím, že prozradí některé klíčové duševní vlastnictví konkurenci. Pro takovou společnost je tedy mnohem vhodnější sehnat si menší skupinu investorů, kteří už jsou do daného odvětví dobře zasvěceni. Jak bylo výše řečeno, většina nových firem volí právě druhý způsob, což dle autora výzkumu vysvětluje částečný ústup nových společností od akciového trhu.

Newsletter