Růst globální ekonomiky jako by se opět zadrhával, většina Američanů zůstává pesimistická a další nervozitu v posledních týdnech přinesl smrtelný virus eboly. Americká ekonomika přesto zatím odolává a udrží-li dosavadní tempo, mohla by vykázat nejdelší období nejsilnější expanze za posledních devět let.
Ve čtvrtek se dozvíme vládní statistiku o růstu ekonomiky USA ve třetím čtvrtletí a očekává se 3% tempo. Co víc, ekonomové oslovení serverem MarketWatch předpovídají, že obdobného růstu americká ekonomika dosáhne i během závěrečného čtvrtletí.
Stabilní tempo expanze učinilo ze Spojených států oázu růstu, která doposud nepocítila zpomalení ze strany evropského regionu či Asie.
„Fundamenty ekonomiky jsou nyní silnější,“ uvedl Gus Faucher, ekonom ze společnosti PNC Financial Services. Nezatěžují ji vládní škrty, navíc finanční výkazy firem vyhlížejí slušně a domácnosti jsou méně zadlužené. Ekonomika vytváří 200 000 nových pracovních míst měsíčně,“ dodal.
Centrální banka Fed by proto měla během tohoto týdne ukončit svůj dlouhodobý stimulační program nákupu aktiv. Centrální bankéři se sejdou ve středu a trh bude bedlivě sledovat jakékoli signály další možné podpory ekonomiky. O jejím stavu budou v tomto týdnu informovat další statistiky jako objednávky zboží dlouhodobé spotřeby či spotřebitelská důvěra (obojí v úterý).
Vnímání kondice americké ekonomiky je dvojaké. Tržby domácích firem rostou a ty dále nabírají nové zaměstnance. Problematická ovšem zůstává situace v evropském regionu, který je na prahu další recese, a rovněž zpomaluje Čína s Japonskem. Ohrožen by tak mohl být především zámořský export.
Přesto trh odhaduje, že společnosti během září zvýšily svoji spotřebu a investice. Objem nových objednávek zboží dlouhodobé spotřeby, bez zahrnutí volatilních složek (trh letadel a automobilů), dle konsensu vzrostl zhruba o procento.
Podnikové investice jsou jedním ze tří hlavních pilířů americké ekonomiky, který v posledních týdnech ukazuje oživování. Hlavním tahounem zámořského růstu ale samozřejmě zůstávají spotřebitelské výdaje, a to ze zhruba 70 procent. Američané v průběhu uplynulých let snižovali svou zadluženost a jejich spotřeba dosud nedosáhla předkrizových úrovní. Hlavním důvodem je pomalu rostoucí příjem.
Růst přijímání nových zaměstnanců a s tím spojený pokles úrovně nezaměstnanosti, která se poprvé od roku 2008 dostala pod 6procentní hranici, ve svém výsledku nemusí vést k růstu mezd v příštím roce, domnívá se většina ekonomů. Společnosti ovšem budou muset zvýšit mzdy, aby dokázaly přilákat další talenty, a nepřímo dál podpořily ekonomiku skrze vyšší spotřebitelské výdaje.
Je zde ale i americká veřejnost, která má na věc zřejmě trochu jiný názor. Nový průzkum citovaný serverem MarketWatch zjistil, že pouze 27 procent Američanů se domnívá, že se ekonomice bude během příštího roku dařit lépe. Téměř tři čtvrtiny pak očekávají průběh stejný či horší.
