Jon Burkhart se narodil v Americe, v době Velké hospodářské krize. Stejně jako mnoho dalších z tzv. tiché generace, nemohl mít větší štěstí.
Když se v roce 1959 oženil, žil se svojí ženou ve státě Texas a společně si spořili pravidelně deset procent z každé výplaty. Díky včasné majetkové investici nyní tento 81letý důchodce žije značně odlišný život, než jaký měli starší lidé, když on sám byl ještě dítě. „Pouze jsme velmi moudře investovali naše peníze, některé na trzích a některé do nemovitostí. V důsledku toho jsme se po přechodu do důchodu nemuseli uskromňovat,“ řekl Burkhart, který momentálně žije v domově pro seniory v Severní Karolíně.
Podle průzkumu Fedu, zaměřeného na finance spotřebitelů, se průměrná hodnota čistého jmění starších Američanů, ve srovnání s jinými věkovými skupinami, za posledních dvacet let zásadně vyšplhala. Tichá generace, narozena v letech 1928-1945, těžila z lepšího zdraví, štědřejší sociální záchranné sítě, růstu akcií a cen nemovitostí. Podle Williama Emmonse, ekonomického poradce při Fedu v St.Louis, to vše v kombinaci s diverzifikovaných přístupem k investování, vytvořilo „nejbohatší starší generaci, jakou Amerika kdy viděla.“
Průměrné příjmy
Průměrná hodnota čistého jmění v americké rodině, jejíž členům je 75 let a více, byla minulý rok 194.000 dolarů. Pro srovnání, podle údajů Fedu to v roce 1989 bylo 130.900 dolarů. Členové tzv. tiché generace jsou v současné době ve věku zhruba 69 až 86 let.
Titul nejbohatších nebude pravděpodobně v dohledné době překonán, především díky dvěma faktorům ovlivňujícím minimálně následující dvě generace – pozdní vlna baby boomu a tzv. generace X. Pro tyto skupiny bude obtížné naspořit si majetek, než odejdou do důchodu, tvrdí Emmons.
Navíc se navýšení čistého jmění dnešních seniorů v Americe nemusí projevit na útratě spotřebitelů. Ačkoli nastávající důchodci mohou uvolnit akumulovanou poptávku po cestování a pokrmech v restauracích, takové chování obvykle pro většinu lidí neplatí. JPMorgan Chase zjistila, že výdaje domácnosti dosahují vrcholu ve věku 45 let a poté ve všech kategoriích kromě zdravotní péče klesají. Na hranici 75 let tak v průměru klesnou až o 43 procent.
Dopad na ekonomiku
„Celková míra bohatství stoupá, ale nemusí se nutně transformovat do výdajů,“ tvrdí Emmons. „To je jeden z důsledků stárnutí této populace, o kterém musíme více přemýšlet.“
Označení tichá generace se poprvé objevilo v článku magazínu Time v roce 1951. Time tuto generaci popisoval jako „tvrdě pracující a mlčící“. Jako generaci, která nevyjadřuje hlasitě své názory.
Celkem 34 procent lidí z této tiché generace se podle Rew Research Center ve Washingtonu označuje za demokraticky smýšlející, 32 procent jako nezávislý a 29 procent jako republikán.
Silná ekonomika
Od roku 1962 do roku 1991, kdy byli členové Tiché generace ve svých ekonomicky nejlepších letech, rostl HDP v průměru o 3,5 procenta ročně. Od té doby HDP roste ročně o 2,6 procenta. Domy a majetek získávaly na hodnotě. Pokud někdo investoval do indexu Standard & Poor’s 500 na začátku roku 1977, k poslednímu dni v prosinci roku 2007, měsíc před tím, než začala poslední recese, mu investice narostla až 14krát.
Mezitím cena realit podle agentury Federal Housing Finance vzrostla o 472 procent od roku 1975, od kdy jsou data k dispozici.
Fascinující kontrast
Tehdy „byli těmi chudými starci,“ tvrdí demograf Neil Howe, „a to je poměrně fascinující v kontrastu s dneškem.“ Zřízení Medicare a Medicaid zlepšilo přístup ke zdravotní péči, což se promítlo i na délce života mnoha starších Američanů. V roce 2009, 65letý člověk mohl očekávat, že bude žít v průměru dalších devatenáct let. V roce 1930 to přitom bylo pouze let dvanáct. Zvýšení průměrné délky života dělá bohatství v důchodu o to důležitější a žádanější.
(Zdroj: Bloomberg)
