Pozitivní nálada trhů pomáhá procyklickým měnám. Dolar globálně slábne. Euro vůči dolaru sílí směrem k 1,1900 EURUSD. Koruna sílí nejvíce v regionu, a to k 26,25 za euro.

Americké banky a scénář jejich případného krachu

Poslední finanční krize za sebou zanechala obrovské množství nových bankovních regulací. Mezi ty patří i vymezení možného scénáře, jak by se jednotlivé finanční domy vypořádaly s hrozícím krachem, aniž by jim musel pomáhat samotný stát.

Cílem tzv. „poslední vůle“ banky je tedy předejít dalším bailoutům, které by americká vláda financovala z vlastních zdrojů. Společnosti jako je Goldman Sachs, Citigroup a Morgan Stanley ve svém pondělním nástinu poslední vůle uvedly, že pokud by jejich hypotetický krach hrozil vyvoláním další globální krize, okamžitě by rozprodaly veškerá svá aktiva a dceřiné společnosti.

V případě těchto bank jde o poměrně razantní zákrok. Samotná regulace totiž nevyžaduje nutně okamžitý odchod z trhu. Mnohem mírnější verzi si připravila banka JP Morgan, která by v případě hrozícího krachu zmenšila svou hlavní bankovní činnost a jednu třetinu, zatímco brokerskou odnož o dvě třetiny.

Společnost Bank of America by pak v rámci krizových opatření prodala jedno ze svých pěti hlavních odvětví, zatímco další dvě by byla pouze zredukována, přičemž investiční a retailové oddělení by i nadále pro banku klíčové. Další banka, kterou je Wells Fargo, pak uvedla, že její „přeživší“ oddělení by nabídlo převážně stejné produkty a služby jako dnes, avšak jeho celková velikost by se zmenšila o zhruba 70 %.

Všechny banky se poté shodly na tom, že v rámci plánů sice zjednodušily veškeré své operace, avšak doufají, že na realizaci těchto kroků nikdy nebude muset dojít.

Marcus Stanley z Organizace Američanů pro finanční reformy, která prosazuje zavedení mnohem razantnějších regulací na Wall Street, je přesvědčen, že každá banka by měla mít vlastní jasně propracovaný záchranný plán. Dodal k tomu však, že „pokud by se banky spoléhaly na ponechání všech svých klíčových odvětví bankovního trhu bez dostatečné restrukturalizace, obavy z případného krachu by byly opravdu na místě,“ řekl pro server Financial Times.

Obdobnou organizací volající po zpřísnění regulací je i tzv. Better Markets, za kterou promluvil Dennis Kelleher. „Veškeré tyto plány nejsou zárukou toho, jak by banky při jejich realizaci skutečně vypadaly. Hlavní je, aby byly opravdu důvěryhodné. V minulosti už byla přijata spousta opatření, která se ve výsledku ukázala jako naprosto neúčinná,“ míní pesimisticky Kelleher.

Faktem je, že množství institucí, které by po realizaci krizových plánů přežily na trhu, by ovlivnilo samotnou finanční stabilitu země. „Otázkou pro regulátory zůstává, zda je pro stabilitu systému lepší mít na trhu více menších institucí, či naopak pouze několik velkých, za to však stabilních a diverzifikovaných“, přepisuje server CNBC slova Randyho Guynna, právníka, který se podílel na vytvoření několika posledních vůlí bank. „Obecně se míní, že větší počet menších společností je stabilnější. V tomto směru je však potřeba počítat i s existencí úspor z rozsahu. Systém je tedy dle mého názoru mnohem stabilnější, pokud v něm funguje alespoň pár větších diverzifikovaných bank,“ dodal.

Federální rezervní systém společně s Federální pojišťovnou bankovních vkladů společně projednají jednotlivé dokumenty od bank a svůj verdikt o jejich dostatečnosti zveřejní v průběhu zbytku roku.

Newsletter