Prezident Trump překvapil jak finanční trhy, tak většinu ekonomických komentátorů ukončením vyjednávání ohledně dalšího fiskálního stimulu s jeho demokratickými protějšky. K dalším vyjednáváním by dle něj mělo dojít až po listopadových volbách. Prohlášení přišlo neočekávaně. Většina analytiků totiž zvláště po vystoupení guvernéra centrální banky Powella, na kterém zdůraznil potřebu větší vládní pomoci, očekávala urychlené přijmutí nových opatření. Potřebu fiskálního stimulu navíc ještě před několika týdny zdůraznil i Trumpův ministr financí Steven Mnuchin.
Ohlášení přišlo náhle a vneslo podstatnou nejistotu na finanční trhy, které si byly téměř jisty tím, že se vláda s Kongresem domluví na dalším záchranném balíčku. Index S&P se propadl o 1,4 %.1 Prohlášení přišlo poté, co demokraté ve Sněmovně reprezentantů minulý týden odsouhlasili balíček v hodnotě 2,2 bilionu dolarů.2 Návrh republikánského ministra financí Stevena Mnuchina byl trochu skromnější a počítal s pomocí v celkovém objemu 1,6 bilionu. Přestože se návrhy lišily v řádech stovek miliard, demokraté by se s Mnuchinem pravděpodobně dokázali dohodnout na kompromisu. Trump však naději na takovou dohodu, alespoň na nějakou dobu, utnul.
Nervozita na finančních trzích by mohla vzbudit zdání toho, že pozastavení jednání s sebou ponese citelné ekonomické následky. Tomu by napovídalo i prohlášení Jeromeho Powella o možných „tragických důsledcích“, ke kterým by mohlo dojít, pokud politici neodsouhlasí výraznější pomoc ekonomice. To je však nutné brát s určitou dávkou rezervy. Je pravděpodobné, že Powell záměrně přidal situaci na její dramatičnosti, aby politiky donutil jednat. Situaci dobře vystihuje komentář Julie Coronado, prezidentky výzkumného institutu MacroPolicy Perspectives, dle které situace „neznamená, že dojde k výraznému propadu ekonomiky, zvyšuje ale riziko pomalého ekonomického oživení“.2 K tomu už navíc dochází již nyní. Nová ekonomická data ukazují, že tempo oživení za poslední měsíce zpomalilo. Nezaměstnanost v září sice klesla na 7,9 %, ale tvorba vytváření nových pracovních míst značně zpomalila. Za září se jich vytvořilo 661 000, tedy pouze kolem dvou pětin srpnových 1,5 milionů.3 K tomu se navíc kvůli snížení vládních příspěvků v nezaměstnanosti na konci léta propadly příjmy domácností. I to stojí za zpomalením nárůstu spotřebitelských výdajů. Zpomalení je dle mnohých způsobeno právě nedostatečnou podporou americké ekonomiky ze strany Washingtonu a Trumpovo odložení jednání v tomto ohledu situaci pouze zhoršuje.
Pozastavení jednání by ale teoreticky mohlo mít pozitivní přínos. Především ze stran mnohých republikánů totiž zaznívá, že v současné podobě by další stimul byl pouhým bezuzdným utrácením. Zatímco v březnu byla peněžní injekce naprosto potřebná, aby nedošlo k totálnímu kolapsu agregátní poptávky, je otázkou, jak efektivní by byla podobná politika nyní. Podobně jako s kvantitativním uvolňováním Fedu se objevuje otázka, zda sypání dalších peněz do americké ekonomiky nepovede pouze k udržení tzv. zombie společnosti na nohou, ať už prostřednictvím přímé pomoci, jako tomu bylo v případě aerolinek, či nepřímo díky snižování požadovaného výnosu na kapitál zahlcením finančních trhů levnými penězi. Taková politika sice chrání ekonomiku před tím nejhorším recesním scénářem, nicméně rovněž činí následující ekonomickou obnovu o to méně dynamickou. Nemůže totiž dojít ke strukturálním změnám v ekonomice. U podniků, které vládní pomoc potřebují i nyní, několik měsíců po uvolnění vládních opatření, je totiž otázkou, do jaké míry jsou perspektivní do budoucna.
Rovněž politika posílání přímých šeků domácnostem nemusí nyní být potřebná, a znamenala by pouze navýšení již tak rekordního deficitu. Ve většině domácností výdaje již dosáhly na své lednové hodnoty – nedošlo k tomu pouze u vysoko-příjmových domácností, ke kterým šeky nepoputují.4 Je tedy nepravděpodobné, že by pomohly poptávku navrátit na původní hladinu.
Právě nové vyjednávání by teoreticky mohlo pozměnit podobu záchranného balíčku, který v současné podobě připomíná ten předešlý, tak, aby podpořil síly tzv. kreativní destrukce. Nadějně v tomto ohledu vypadal plán republikánských senátorů. Ten počítal s pomocí ve velikosti kolem 650 miliard dolarů.2
I to se ale jeví jako nepravděpodobné. Trump totiž své překvapivé rozhodnutí o několik hodin později následoval salvou tweetů, ve kterých se nechal slyšet, že američtí občané by měli obdržet novou sadu šeků co nejdříve. Pozastavení dalších vyjednávání je tak spíše politický gambit než snaha o změnu hospodářské politiky. Lze očekávat, že další záchranný balíček přijde v listopadu, hned po vyhlášení vítěze voleb. Ten už ale nemusí podepisovat Donald Trump, ale jeho demokratický protějšek Joe Biden, a v tom případě by byl pravděpodobně ještě objemnější než ten předchozí.
3) https://www.wsj.com/articles/september-jobs-report-unemployment-rate-2020-11601593020
4) https://tracktherecovery.org
Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
Podívejte se na https://inev.cz pro další informace.
Podpořte nás na https://www.darujme.cz/projekt/1203037
