Spojené státy dnes oznámily zavedení dalších protiruských sankcí, které mají postihnout finanční sektor, ale také zbrojní a ropný průmysl. Nové americké sankce, motivované ruským podílem na ukrajinské krizi, se týkají i plynárenského gigantu Gazpromu a poprvé zahrnují největší ruskou banku Sberbank, napsala agentura Reuters.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že nová omezení se týkají ruského strojírenského a zbrojního konglomerátu Rostec. Washington kromě toho zablokoval aktiva pěti ruským státem vlastněných zbrojních a technologických podniků: Vědeckovýzkumného ústavu přesného strojírenství V. V. Tichomirova, Mytiščského strojírenského závodu, Strojírenského závodu M. I. Kalinina, státního výrobce zbraní a střeliva Almaz-Antej a Dolgoprudného vědeckovýrobního podniku.
Sankce namířené proti ropnému odvětví mají zasáhnout aktivity pěti ruských energetických podniků, konkrétně průzkum a těžbu v ruských hlubinných vodách, v pobřežních arktických vodách a jejich projekty týkající se ropy a plynu z břidličných hornin. Těmito podniky jsou Gazprom, Gazprom Něfť, Lukoil, Surgutněftěgaz a Rosněfť.
Sankce mají citelně zasáhnout i bankovní sektor, protože nyní zahrnují už celkem šest ruských bank včetně ruského největšího bankovního domu Sberbank. Americké společnosti ani jednotlivci bance Sberbank nesmějí poskytovat úvěry s delší než 30denní splatností. Dosavadní americké restrikce se vztahovaly na pětici bank bez Sberbank, přičemž tyto banky narážely na omezení u úvěrů s dobou splatnosti delší než 90 dní. Američtí jednotlivci ani podniky nesmějí nově obchodovat s dluhopisy s více než 90denní dobou splatnosti, které nově vydají Gazprom Nefť a Transněfť.
USA také zakázaly vývoz jakýchkoli zařízení, která by ruským ropným společnostem jako jsou Gazprom či Lukoil mohla sloužit při vyhledávání dalších zdrojů ropy, zejména v Arktidě.
Washington sankce vůči Rusku zpřísnil krátce poté, co dnes k tomuto kroku přistoupila i Evropská unie.
Podle nejmenovaného vysokého představitele americké administrativy, kterého cituje agentura Reuters, Spojené státy protiruské sankce přestanou uplatňovat ve chvíli, kdy Moskva splní určité podmínky. Patří mezi ně například stažení ruských vojáků z Ukrajiny a ustavení nárazníkové zóny u ukrajinsko-ruských hranic.
Rusko přichystá odvetu
Kreml schválí jen takové odvetné sankce proti Západu, které prospějí ruské ekonomice, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. „Ukazovat svaly a cenit zuby, a přitom počítat škody, to Rusko dělat nebude,“ zdůraznil.
Ruská vláda se nyní nad odvetou proti novým západním sankcím zamýšlí, řekl ruský prezident. „Budou-li zavedeny, pak jenom tak, aby vytvořily pro nás samotné lepší podmínky,“ uvedl Putin a jako příklad uvedl embargo na dovoz evropských potravin, které Rusko v srpnu vyhlásilo odvetou za předešlý balík sankcí EU. „Jaké kroky to budou a budou-li vůbec nějaké, to ať posoudí vláda a předloží návrhy,“ dodal.
Podle kremelského poradce Andreje Belousova se ruská protiopatření mohou týkat embarga na dovoz automobilů a některých druhů spotřebního zboží, například textilních výrobků.
„Existuje celá řada nezemědělských produktů, kde naši evropští partneři závisejí víc na Rusku, než je tomu naopak. Týká se to například dovozu automobilů, zejména ojetých, případně některých výrobků lehkého průmyslu, které už dokážeme sami vyrobit. Hovořit lze také o některých – ne všech – druzích oděvů,“ řekl Belousov listu Vedomosti. Ruská vláda už podle něj seznam takových výrobků sestavila.
Nové sankce EU, které dnes vstoupily v platnost, vyhlížejí podle Putina podivně a ve skutečnosti podkopávají mírový proces, který se už na Ukrajině projevuje. „Jsme dlouhodobě přesvědčeni, že sankce jako nástroj zahraniční politiky nefungují a prakticky nikdy nevedou k žádoucímu výsledku, dokonce i když se týkají malých zemí. Politika sankcí jisté škody způsobuje, ale i těm, kdo je zavedou,“ řekl Putin.
„Před časem jsem telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a následně jsem navrhl plán mírového řešení konfliktu. Naše stanoviska byla do značné míry shodná,“ konstatoval ruský prezident. „Plán se pak stal základem mírových dohod dojednaných na setkání v běloruském Minsku. Je třeba s uspokojením říct, že proces začal,“ uvedl.
Rozšíření jmenného seznamu osob, které jsou sankcím EU vystaveny, Putina nijak netrápí. „Čím méně se naši úředníci a šéfové velkých podniků budou toulat v cizině a budou se místo toho starat o aktuální problémy, tím lépe. Totéž platí pro poslance Státní dumy, kteří se musejí častěji věnovat svým voličům, než aby si vyhřívali panděra někde v zahraničních lázních,“ řekl Putin.
