Asijské obchodování přineslo mírné tlaky na silnější dolar. Dolarový index se obchoduje těsně pod hranicí 90,5 bodů, euro proti dolaru kolem úrovně 1,2130 EURUUSD. Měny regionu vykazují tlaky na oslabení. Koruna by v případě jejich pokračování mohla během dne atakovat 26,20 za euro.

Americké volby v kostce. Nejen pandemie a rasové nepokoje, ale hlavně klimatická změna

V amerických prezidentských volbách se stala poprvé v historii významným tématem klimatická změna – spolu s ekonomikou, rasovým napětím a policejní brutalitou. Do povědomí veřejnosti se dostala zejména proto, že se důsledky člověkem způsobené klimatické změny projevují v poslední době stále častěji. Jen v měsíci srpnu zaznamenaly Spojené státy průměrnou teplotu vyšší, než je stoletý průměr. Letos v září zdevastovaly rozsáhlé požáry na západě USA nespočet domů a celé akry lesů. Události spojené s klimatickou změnou jsou čím dál častější a ničivější.

Popírání klimatické změny je už dnes věcí minulosti, a dokonce ani prezident Trump, který k ní byl v minulosti velice skeptický, se nyní raději příliš nevyjadřuje. Klimatická změna je dnes politickým tématem, které může u volebních uren způsobit významnou změnu, což v předchozích prezidentských volbách neplatilo. Podle profesora politologie Jona Krosnicka ze Stanfordovy univerzity, který na předvolebních průzkumech pracuje již přes dvacet let, bude tentokrát 25 % Američanů volit kandidáta na základě jeho postoje ke klimatické změně, což je u této problematiky rekordní číslo. Větší důležitost se připisuje už jen potratům, na nichž staví své rozhodnutí 31 % voličů.

V případě klimatické změny jsou na tom demokraté lépe než republikáni. Joe Biden předložil už v polovině července svůj ambiciózní klimatický plán za téměř 2 biliony dolarů, tedy 2,5 % HDP, vynaložené v průběhu čtyř let. V následující diskusi se budeme věnovat podrobnostem tohoto plánu a jeho důsledkům, pokud bude Biden zvolen.

Jaké jsou hlavní teze Bidenova klimatického plánu?

Pro demokraty tento dvoubilionový klimatický plán představuje způsob, jak se vyrovnat s dopady klimatické změny v každodenním životě a zároveň vytvořit nová pracovní místa jako protiváhu míst ztracených kvůli pandemii. Jeho klíčovým cílem je dosáhnout díky vyšší energetické efektivitě a zvýšení podílu elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality. Zároveň hodlá vytvořit miliony pracovních míst v rámci budování infrastruktury odolnější vůči přírodním katastrofám (tj. obnovy pobřežních oblastí, velkoplošné výsadby stromů, renovace mostů a silnic apod.).

Plán nezahrnuje uhlíkovou daň na federální úrovni, která by přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů, protože o té se mezi demokraty zatím ještě debatuje. A Biden ani nehodlá znovu přistoupit k Pařížské dohodě z roku 2015, která si klade za cíl předejít v tomto století zvýšení celosvětové teploty o víc než 2°C nad úroveň před průmyslovou revolucí.

Demokraté smíření s jadernou energií. V čem je to revoluční?

Jedná se o zásadní změnu přístupu. Je to poprvé od roku 1972, kdy se demokratická voličská platforma začala vyjadřovat o jaderné energii jako o možném způsobu snížení závislosti na fosilních palivech. Demokraté konečně zaujali pragmatické stanovisko a uvědomili si, že současné technologie pro výrobu obnovitelné energie prostě nedokážou daný úkol splnit a odpověď na potřebu zmírnit dopady klimatické změny jim může pomoci nalézt jaderná energie.

Využití jádra pro ekologické účely u lidí často vyvolává obavy ohledně globální bezpečnosti – Američané si dosud pamatují havárii elektrárny Three Mile Island v roce 1979, v našich končinách to byl Černobyl v roce 1986 a v Japonsku poměrně nedávno Fukušima I – a někteří zpochybňují, zda je nukleární energie dostatečně ekologická na to, aby mohla být součástí „nového zeleného údělu“. Bidenův tým se rozhodl, že ano.

Pokud jde o bezpečnost, sázejí demokraté na to, že jim podporu veřejnosti získají nové, bezpečnější technologie, jako jsou reaktory využívající roztavené soli nebo kovy v tekuté formě. Čeká je ale ještě dlouhá cesta, než se jim povede tuto podporu proměnit v nové investice, aby prodloužili životnost stávajících reaktorů a vybudovali nové (v současnosti jdou ve výstavbě dva reaktory).

Demokratickázelená platforma bez fosilních paliv. Je to realistické?

K dnešnímu dni pocházejí dvě třetiny americké elektřiny z fosilních paliv, 20 % z jádra (což je téměř 63 % bezuhlíkové výroby elektřiny) a 18 % z obnovitelných zdrojů. Cíl začít do roku 2035 produkovat 100 % elektřiny bez fosilních paliv je ambiciózní a předpokládá konstantní poptávku po energiích a masivní zvýšení investičních výdajů – zejména v oblasti jaderné energie, kde investice od roku 2015 prudce klesaly.

Jaké jsou dopady pro Fed a finanční trhy?

Řešení klimatické krize předpokládá položení základů ekologického finančního systému, který bude schopen přímo financovat ambiciózní zelenou platformu demokratů. Dnes ještě většina ESG (environmentálních, sociálních a správních) zásad a předpisů funguje na principu dobrovolnosti („když nesplníte, vysvětlete“) a jejich plnění závisí do značné míry na názorech vlastníka aktiv na investování do ESG. Za Bidenovy vlády budeme svědky nasazení nových pobídek, které povedou k přísnějším požadavkům tak, jak už je tomu v rámci EU (prostřednictvím Akčního plánu EU pro udržitelný růst a taxonomie EU, která specificky řeší problematiku zelených obligací a benchmarků nízkých uhlíkových emisí).

Fed bude mít v této nové finanční infrastruktuře velice specifickou roli a mohou klimatickou změnu explicitněji integrovat do svých mandátů – a tento proces již započal. V rámci svého dozoru nad finančními institucemi může americká cnetrální banka podnikat kroky, které budou podporovat přechod na zelenou ekonomiku, například prostřednictvím zvyšování kapitálových požadavků v případě úvěrů na projekty související s fosilní energií nebo naopak snižování požadavků v případě ekologických projektů.

 

Newsletter