Americký spotřebitel se nenechává příliš rozhodit zmatkem posledních dní a týdnu, který panuje na finančních trzích. Alespoň to naznačuje vývoj maloobchodních tržeb, které (ač nijak výrazným tempem) rostly v oba prázdninové měsíce. Američané zatím spíše sahají do svých úspor (respektive „přebytků“ díky levnějším energiím). Trh práce se sice z pohledu tvorby pracovních míst i růstu mezd zotavuje, do spotřebitelských výdajů se ale pravděpodobně projeví s větším zpožděním. Pro centrální banku Fed je ale trh práce klíčovým faktorem pro rozhodnutí o sazbách. Přijde už tento čtvrtek?
Nákupy domácností tvoří zhruba dvě třetiny velikosti americké ekonomiky, související statistiky – včetně maloobchodních tržeb – jsou tedy bedlivě sledovány.
Americké maloobchodní tržby srpnu vzrostly ve srovnání s předchozím měsícem o 0,2 procenta. Jejich růst tak zpomalil z červencových 0,7 procenta, protože příznivý vliv růstu prodeje aut zpomalil pokles tržeb čerpacích stanic způsobený nižšími cenami benzinu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Analytici (konsensus Bloomberg) očekávali růst o 0,3 procenta. Meziročně tržby stouply o 2,2 procenta.
Bez zahrnutí prodeje automobilů, benzinu, stavebního materiálu a potravinářských služeb tržby vzrostly o 0,4 procenta po zvýšení o 0,6 procenta v červenci. Podle analytiků tento relativně vysoký růst jádrových tržeb, které se používají pro výpočet hrubého domácího produktu, naznačuje, že domácí poptávka je silná. To by mohlo být silným argumentem pro první zvýšení sazeb po více než devíti letech. Fed se ke svému ostře sledovanému zasedání sejde zítra a rozhodnutí o úrokové politice padne zítra.
Tržby čerpacích stanic se snížily o 1,8 procenta, stejným tempem se snížil i obrat obchodů se stavebním materiálem a zahradním vybavením. Tržby prodejců aut stouply o 0,7 procenta a obchodů s oděvy o 0,4 procenta. Zvýšily se také tržby internetových prodejců, restaurací a barů, prodejců sportovního zboží a hobbymarketů a obchodů s elektronikou a domácími spotřebiči.
Méně pozitivní zprávy dnes přišly z oblasti průmyslu. Americká průmyslová výroba v srpnu klesla o 0,4 procenta oproti červenci, kdy o 0,9 procenta rostla (revize k lepšímu z 0,6 procenta). Ekonomové (Bloomberg) očekávali poloviční 0,2procentní pokles. Růstu výroby zamezil sektor automobilů, který oslabil o více než 6 procent, nejvýrazněji od dubna 2011. Po očištění o tento sektor, výroba v americké ekonomice zhruba stagnovala.
Podle analytiků ale šlo jen o dočasný sezonní pokles poté, co v červenci automobilky zvýšily produkci o 10,6 procenta. Americký automobilový trh zůstává silný a v celém letošním roce míří poprvé od roku 2001 k překonání hranice 17 milionu prodaných vozů.
Důvodů, aby Fed nespěchal, v poslední době přibylo…
Fed v minulosti již vícekrát uvedl, že při rozhodování, zda úroky zvýšit, bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a z vývoje inflace. Zatímco trh práce se zlepšuje, inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a nejeví známky výraznějšího zvyšování.
Centrální banka od konce roku 2008 drží základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta, aby podpořila ekonomiku a růst spotřebitelských cen. Donedávna podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv, loni ale program nákupů dluhopisů ukončil. Od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.
Kritici Fedu tvrdí, že zvýšení úroků by v tuto chvíli bylo špatným rozhodnutím. Poukazují hlavně na nedávné výkyvy na finančních trzích, k nimž přispěly obavy z hospodářského útlumu v Číně a z dalšího zpomalení růstu globální ekonomiky. Významným argumentem je také absence inflačních rizik v USA. Jiné hlasy naopak upozorňují, že pokud Fed již dlouho avizované zvýšení úroků odloží, utrpí tím jeho důvěryhodnost a prodlouží se období nejistoty, protože investoři budou dál horlivě spekulovat o načasování začátku zvyšování úroků.
Fed si prozatím nechává otevřená zadní vrátka a poslední komentáře některých jeho činitelů naznačují, že snahou Fedu je uklidnit investory. Centrální bankéři totiž zdůrazňují, že ať už bude čtvrteční rozhodnutí jakékoliv, jeho smyslem je podpora ekonomiky.
Podle nejnovější ankety, kterou mezi analytiky minulý týden provedla agentura Reuters, je počet expertů, kteří čekají zvýšení úrokových sazeb již tento čtvrtek, pouze nepatrně vyšší než počet těch, kteří zvýšení úroků čekají později. Ekonomové a banky, které obchodují přímo s Fedem, pak za pravděpodobnější považují zvýšení úroků spíš až v prosinci.
Trpělivost se vyplácí?
Žádný z představitelů Fedu v posledních týdnech nevyslal jasný signál, jak by se banka mohla nyní rozhodnout. Yellenová v červenci v projevu před členy Kongresu uvedla, že delší čekání na zvýšení úroků by mohlo znamenat, že úroky budou muset růst rychleji. To si lze vyložit jako signál, že by se úrokové sazby mohly zvýšit už teď. Ne všichni členové měnového výboru Fedu ovšem s Yellenovou souhlasí.
Americká ekonomika nyní roste svižným tempem, hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vykazoval růst v přepočtu na celý rok o 3,7 procenta. Míra nezaměstnanosti činí 5,1 procenta a je nejnižší za sedm let. Problémem tak zůstává jen inflace, která je stále velmi nízká – v červenci činila pouze 0,2 procenta. Vzhledem k poklesu cen komodit a vzhledem ke zpomalení růstu globální ekonomiky se žádné zlepšení v dohledné době ani nečeká.
Zvýšit úrokové sazby se od globální finanční krize pokusilo už několik významných centrální bank, například ve Švédsku, v Izraeli, Kanadě, Jižní Koreji, Austrálii a Chile. A také v eurozóně. Nakonec je ale musely znovu snížit, protože jejich ekonomiky začaly slábnout. Jediné dvě významné centrální banky, které sazby od krize nezvýšily, jsou Fed a britská centrální banka. Ekonomiky Spojených států i Británie se přitom nyní těší mnohem silnějšímu oživení než ekonomiky ostatních zemí, což podle listu The Wall Street Journal ukazuje, že trpělivost se zřejmě vyplácí.
