Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Andrej Babiš se opět ukázal. Jak? Jako totální demagog…

Andrej Babiš; ministr financí, předseda nejpopulárnějšího politického uskupení a jeden z největších českých demagogů opět prokázal, na čem se jeho popularita veze. Babiš se nám snaží ukázat, jak je skvělý člověk, jak mu jde o blaho naší země a jak jsou všichni „tradiční“ politici proti němu. Nu dobrá, což o to, tomu by se i dalo věřit. Proč jsou ale na něho tak škaredí? Protože Babiš více než kdokoli jiný nehraje čistě.

Často v politice vidíme různé neférové rány pod pás, ono to už tak nějak k té politické reality show patří. Až s příchodem druhého nejbohatšího Čecha ze Slovenska jsme ale dosáhli úplně nového levelu. Najednou je tu člověk, který se národu snaží vsugerovat, že jedině on to všechno dobře zařídí, že do té politiky vlastně nechtěl a že všichni mu podkopávají nohy. Andrej Babiš nejenže hraje zbytečně ublíženého (však ho taky do politiky nikdo nenutil), ale sám hází těch polínek pod nohy ostatním daleko více.

Nemá smysl rozebírat kolosální střet zájmů, kterému je náš národ vystaven. Že úřad Andreje Babiše kontroluje firmy Andreje Babiše, nebo že firmy druhého nejbohatšího člověka této země čerpají obrovské dotace. Selský rozum si řekne: „Proboha proč? Má to tak bohatý člověk zapotřebí?“ Zřejmě má. Podnikatel vždy bude mít srdce podnikatele, a to i tehdy, kdy vykonává funkci politika. I kdyby tomu tak nebylo, i kdyby své funkce nezneužíval, už z principu je to obrovské nebezpečí svědčící o tom, že takoví lidé by neměli sedět ve vládě.

Zpět ale k tomu, co mě tak rozohnilo, abych napsal tento článek. V neděli 26. února zveřejnil „AB“ na svém facebooku zábavný obrázek ilustrující, že zas on a jen a jen on je ten nejlepší ministr financí.

Obrázek úžasně „tvrdými čísly“ ilustruje, že opět za všechno může „Kalúsek“. Čísla to sice pravdivá být mohou, ale bez uvedení potřebných souvislostí mohou být AB prezentována leda tak v matrixu. To, že Babiš jednoduše vzal absolutní čísla, o kolik se zvýšil státní dluh za působení toho nebo onoho ministra bez kontextu tehdejší doby, je typický „babišismus“ (rozuměj informace zneužitá ve svůj prospěch).

Začnu něčím lehčím. Vezměme si například působení Eduarda Janoty (budiž mu země lehká). Vinit ho jako čtvrtého nejhoršího ministra financí, co měla tato republika, je hodně ale hodně nefér. Janota působil na postu ministra financí jen něco málo přes rok, byl členem úřednické vlády bez jasné opory v parlamentu a HLAVNĚ BYLA KRIZE.

Stejně tak šesté místo tohoto neslavného žebříčku. Vlastimil Tlustý byl ministrem pět měsíců, tedy nemohl nijak stihnout ovlivnit státní dluh a pracoval s rozpočtem, který nesestavil.

Podívejme se ale na pomyslného vítěze „symbol korupce“ pana Miroslava Kalouska, který se mimo jiné honosí dvojnásobným titulem nejlepšího ministra financí v oblasti střední a východní Evropy (Andrejko získal toto ocenění jen jednou). Dle logiky AB Kalousek zadlužil naši zemi o 667 miliard, zatímco on zadlužení snížil o 68 miliard. Prostě typický babišismus.

Babiš neříká a ani říkat nechce (přitom věřím, že této problematice rozumí), že současná vláda si hoví v době ekonomického rozkvětu, takže lze bez obav provádět i nesmyslné útraty a stejně s velkou pravděpodobností skončí rozpočet v přebytku. Kalousek měl ale úplně jinačí situaci. Ten ministroval v době, kdy si česká ekonomika procházela velkou krizí, HDP klesal, nezaměstnanost rostla, a tudíž se tyto skutečnosti zákonitě musely podepsat na výsledku státního hospodaření.

Voliči ANO bohužel většinou netuší, co je to strukturální a cyklická složka deficitu státního rozpočtu, a právě na tom Babiš staví. Ono opravdu na tom nesejde, kdo je zrovna ministrem financí, na vývoj HDP nebo nezaměstnanost to má pramalý vliv. Přebytek bychom měli loni i s Pinocchiem, kterým by AB do jisté míry i byl, kdyby mu za každou polopravdu povyrostl nos. Dnes by jím už dávno brousil o zem a nechával za sebou hoblinky.

Pro jednoduché vysvětlení:

Strukturální složka státního rozpočtu je ta, kterou vláda má ve své moci ovlivnit. Jedná se například o dotace pro Agrofert, navyšování počtu státních zaměstnanců nevytvářející žádné hodnoty a jiné.
Cyklická složka státního rozpočtu naopak souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky. Když klesne německé hospodářství, podepíše se to nutně i na růstu ČR, takže je vybráno méně daní a řada zaměstnanců je propuštěna. A s tím nikdo, ani Babiš nic nezmůže.

 

Proti Kalouskovi bohužel hodně hrála právě cyklická složka, která způsobovala českému rozpočtu velký deficit. Kalousek se alespoň snažil vylepšit strukturální složku snížením platů státních zaměstnanců, zvýšením DPH apod., ale cyklická složka byla natolik silná, že rozpočet skončil ve výrazném mínusu.

Andrej Babiš naproti tomu má nesmírný cyklický přebytek a strukturální složku naopak za velkého přispění hlavního koaličního partnera „ojebává“ zbytečnými výdaji. Vláda a potažmo ministr financí má tak za svého působení vliv jen na strukturální složku státního rozpočtu, a tudíž by se nejlepší ministr financí měl vyhodnocovat na základě tohoto kritéria. A to s klidným svědomím můžu tvrdit, že strukturální složka byla na tom za Kalouskova působení mnohem lépe než za Babišova.

Babiš exkluzivně pro Roklen24: O Uberu, daních a exportu

Jak Kalousek s oblibou říká: „Hospodářský růst se této vládě přihodil, ona za něj nemůže“. A toto je právě nesmírně důležité, aby voliči věděli. Tato vláda nemá nejmenší zásluhu na tom, že se nám daří. Ona vlastně naše životy příliš neovlivňuje, ačkoli se snaží. A díky Bohu to tak snad bude i nadále. Stát by neměl mít na život člověka příliš velký vliv a měl by se ho snažit obtěžovat co nejméně.

V jednom ale musím dát AB za pravdu, a to ohledně jeho kamaráda Sobotky. Ten je v infografice na vysoké příčce oprávněně. Dokonce bych ho zařadil na první místo. Sobotka byl ministrem taktéž v době konjunktury, ale přesto dokázal se státním rozpočtem zatřást takovým způsobem, že i oslíka by z třepání rozbolela prcka.

Newsletter