Nejmocnější žena světa, německá kancléřka Angela Merkelová, toho má zřejmě na mysli momentálně mnoho – migranty ve Středomoří, ruské sankce, špionážní skandály v Německu nebo pád letadla Germanwings. Mimo jiné. Ji samotnou tedy zajisté nyní příliš netrápí, že příští rok budou americké volby a ona by mohla díky Hilary Clintonové poprvé od roku 2010 přijít o svůj titul „nejmocnější vůdkyně“ světa. Časopis Forbes sestavující pravidelně již od roku 2004 žebříček stovky nejmocnějších žen na světě však tuto skutečnost analyzuje a čeká, zda v nadcházejícím roce Hillary přeci jen Angelu vystřídá na pomyslném trůnu.
Hillary Clintonová se objevuje v tomto žebříčku již od jeho založení a to v rolích senátorky, ministryně zahraničí a vlivné osoby. V roce 2015 se však poprvé dostala až na druhou příčku, tedy jen krůček a jedno hlasování od postu nejmocnější ženy světa.
Faktory moci
Definitivní roční audit se skládá z předních hlav států, ikonických podnikatelek, generálních ředitelek, celebrit, miliardářů aktivistů a filantropek. Podle čeho tedy Forbes sestavuje svůj žebříček a co patří mezi hodnotící kritéria?
Finance, jak by mohlo někoho hned napadnout, jsou pouze jedním že čtyř základních faktorů, které bral časopis Forbes v úvahu. Dalšími je výskyt v médiích, vlivných kruzích a dopad, samozřejmě kladný, na danou problematiku.
Top 10
Kdo se tedy umístil na prvních deseti místech? Jak už víme, první místo patří, již podeváté během posledních 12 let, německé kancléřce Angele Merkelové, které šlape na paty horká kandidátka demokratů pro příští prezidentské volby Hillary Clintonová. Třetí nejvlivnější ženou se pro rok 2015 stala manželka nejbohatšího muže na světě Mellinda Gatesová, která se společně s manželem angažuje prostřednictvím jejich nadace Bill & Mellinda Gates Foundation v oblasti filantropie. Páté místo patří oprávněně americké ekonomce Janet Yellen, která od 1. února 2014 zastává funkci předsedkyně Rady guvernérů Federálního rezervního systému. Další na seznamu je žena, která se prosadila ve velmi atypickém průmyslu a to v automobilovém. Ten byl totiž v USA vždy doménou především mužů, tedy dokud nepřišla právě Mary Barraová.
Šesté místo si zasloužila francouzská pravicová politička, bývalá ministryně financí Francie a současná generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Hned za ní se umístila brazilská ekonomka a politička Dilma Rousseffová, která od 1. ledna 2011 zastává funkci prezidentky Brazílie a díky svému znovuzvolení v roce 2014, jí bude až do roku 2018.
Pravděpodobně nikoho nepřekvapí přítomnost této velmi úspěšné americké manažerky Sheryl Sandbergové, která od roku 2008 zastává funkci provozní ředitelky Facebooku. To ovšem zdaleka není jediný úspěch této studentky Harvardu. Předtím než se přidala k Facebooku, byla viceprezidentkou Global Online Sales and Operations ve společnosti Google, ředitelkou kanceláře ministerstva financí USA Larryho Summerse v administrativě Williama J. Clintona anebo konsultantkou ve společnosti McKinsey.
Další úspěšnou ženou je výkonná ředitelka YouTube a zároveň máma na plný úvazek Susan Wojcicki, která svou kariéru začala jakožto 16. zaměstnanec společnosti Google. Desáté místo patří v historii první afro-americké první dámě Ameriky a manželce amerického prezidenta Michelle Obamové.
Pojem síly však může být velmi nejasný, obzvláště pokud jde o pohlaví. Od ledna roku 2015, celkem deset žen zastávalo funkci hlavy státu a 14 jich stálo v čele vlády. Ženy momentálně tvoří 4,6 procent, tedy 23 pozic jako CEO S&P 500 společností. Z celkového počtu 1826 miliardářů, je pouze 197 žen (11 procent) a pouze 9 procent ředitelských pozic v oblasti Silicon Valley zastávají ženy.
To, že tyto statistiky jsou každý rok velmi stresující a naléhavý problém, je již známé téma. Čísla rostou, ale pomaleji než bychom si přáli. Možná kdybychom rozšířili hledáček a nebrali jako měřítko právě množství peněz, pozice, které zastávají a tituly, jimiž disponují, našlo by se bezesporu na světě mnohem více mocných žen.
