ANKETA: Co (ne)udělá ČNB: Výhled inflace dolů, ale co koruna?

Česká národní banka zítra rozhodne o nastavení měnové politiky. Jednání bankovní rady bude spojeno s vydáním nové prognózy. Co od ČNB očekávat, jsme se v anketě Roklen24 zeptali tuzemských ekonomů. Shodují se na tom, že výhled pro inflaci v nové prognóze zamíří výrazně dolů. Očekávání deflace se může protáhnout na několik nejbližších čtvrtletí. Názory naopak rozhodně nejsou shodné ohledně intervenčního režimu na koruně. Zatímco část ekonomů důvod ke změně ze strany ČNB v tuto chvíli nevidí, část očekává prodloužení intervenčního režimu na koruně až k přelomu let 2016 a 2017. Čtěte odpovědi ekonomů v anketě Roklen24.

ČNB podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit, ve své nové prognóze přehodnotí výrazně dolů inflaci pro nejbližších 12 měsíců. „Převládajícím důvodem je propad světových cen ropy. Z hlediska měnové politiky bude ovšem důležitější odhad sekundárních efektů současné desinflace, které by šly za horizont 12 měsíců. Jako nejpravděpodobnější vidím, že ČNB sekundární efekty zohlední upřesněním svého kursového závazku tak, že sdělí, že intervenční režim zůstane v platnosti nejméně do poloviny 2016,“ uvedl pro Roklen24 Sobíšek.

Miroslav Novák, analytik Akcenta, od únorového zasedání bankovní rady ČNB jednoznačně neočekává jakoukoliv změnu v nastavení úrokových sazeb ani posun samotné intervenční hladiny 27 k euru. „Co naopak čekat lze, je výrazný posun prognózy spotřebitelské inflace směrem dolů ve srovnání s listopadovou prognózou. A v důsledku prodloužení velmi nízké inflace v domácí ekonomice rovněž nelze vyloučit další oficiální posunutí termínu ukončení intervenčního režimu, a to až do závěru roku 2016,“ uvedl Novák pro Roklen24.

České ekonomice sice podle Nováka minimálně v první polovině letošního roku hrozí záporný cenový růst, avšak primárně díky nízkým cenám ropy a potravin, nikoliv z příliš slabé domácí poptávky jako v předchozích letech. „Objektivní důvody pro novou intervenci tak momentálně chybí,“ řekl Novák. Mimo jiné poznamenal, že ČNB se bude chtít časovým termínem u intervenčního režimu zcela jasně distancovat od neočekávaného kroku Švýcarské centrální banky z poloviny ledna.

S odkazem na poslední vyjádření zástupců ČNB, konkrétně vystoupení guvernéra Singera, viceguvernéra Tomšíka či člena bankovní rady Lízala, od únorového zasedání ČNB nic zásadního neočekává hlavní ekonom J&T Banky, Petr Sklenář. „ČNB nebude dál oslabovat korunu kvůli současné nízké inflaci – deflaci. Pouze zopakuje, že by reagovala na druhotné vlivy, když se levná ropa a potraviny přenesou do ostatních cen, odhaduje pro Roklen24 Sklenář. Současný režim, tedy závazek kurzu koruny na úrovni 27 k euru plus základní sazba na úrovni 0,05 procenta, ale možná dle něj ČNB protáhne až do roku 2017.

Jako téměř jistotu, že nastavení měnové politiky zůstane po zasedání centrálních bankéřů beze změny, situaci vidí Petr Gapko, hlavní ekonom, GE Money Bank. „Současný vývoj ekonomiky a alespoň nějaká, byť minimální inflace jsou podle našeho názoru pro českou měnovou autoritu zatím postačující. Čekáme, že současné intervence a úrokové sazby u nuly vydrží až hluboko do roku 2016,“ uvedl pro Roklen24 Gapko k očekávané délce zásahu ČNB na koruně.

Se snížením prognózy inflace pro letošní rok na základě klesajících cen pohonných hmot počítá Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky. „Nicméně se jedná pouze nákladový šok. Tomu odpovídají i vystoupení centrálních bankéřů (Singer, Tomšík, Janáček, Lízal, Rusnok), která se nesla v jednotném tónu. Shodují se, že současná ekonomická situace nevyžaduje zvýšení hladiny kurzového závazku, protože domácí poptávka posiluje a domácnosti by neměly spadnout do deflační spirály. Nicméně do budoucna centrální bankéři posunutí hladiny svého závazku nevylučují,“ uvedl Zeisel pro Roklen24. Stalo by se tak podle něj v případě oslabení domácí poptávky a prohloubení deflačních tendencí hlavně u jádrových složek cen. „Neočekáváme žádnou změnu v nastavení měnové politiky. Jádrová inflace se drží v kladných číslech a spotřebitelská poptávka zůstává silná. Navíc v průběhu roku by mělo dojít k normalizaci cen ropy, která pak bude tlačit inflaci v příštím roku k inflačnímu cíli. ČNB pak prozatím nemá důvod zvyšovat hladinu svého kurzového závazku,“ předpovídá výsledek čtvrtečního jednání ČNB Zeisel.

Česká národní banka na svém únorovém zasedání ponechá klíčové úrokové sazby na stávající úrovni, tj. na úrovni takzvané technické nuly, také podle hlavního ekonoma skupiny Roklen, Lukáše Kovandy. Zároveň podle něj velmi pravděpodobně oznámí prodloužení trvání současného intervenčního režimu do konce roku 2016, nebo dokonce až za jeho horizont. „ČNB bude vyčkávat, zda a do jaké míry se zásadní deflační tlak v podobě poklesu cen ropy na světových trzích promítne do inflačních očekávání firem a domácností a do jaké míry bude mít potenciál oslabit domácí poptávku. Bude také vyčkávat, jak se do inflačních očekávání v eurozóně a zprostředkovaně také v České republice promítne oznámení rozšíření programu širokého odkupu aktiv Evropské centrální banky také o státní dluhopisy členských zemí eurozóny, k němuž se ECB zavázala na svém lednovém měnověpolitickém zasedání,“ odhaduje Kovanda.

Svoji prognózu inflace ČNB i podle Lukáše Kovandy přehodnotí výrazně směrem dolů. Pro první čtvrtletí roku 2015 může jít v průměru o přehodnocení směrem níže až o zhruba jeden procentní bod (v poslední prognóze počítala se mírou inflace v prvním kvartále roku 2015 ve výši 0,9 procenta), tedy již do deflačního pásma. Nebude překvapivé, pokud setrvání v deflačním pásmu bude prognózovat i pro druhé a třetí čtvrtletí letošního roku, a to primárně z důvodů zmíněných nízkých cen ropy,“ odhadl Kovanda.  

Newsletter