Dolarový index smazal většinu dopoledních ztrát a posunul se směrem k hranici 90,3 bodů. Euro se proti dolaru obchoduje těsně nad 1,2160 EURUSD, což odpovídá korekci posílení po zveřejnění evropských indexů PMI. Měny regionu oslabují. Koruna se posunula k 26,15 za euro.

ANKETA: Kam se vydá koruna, co čekat od ČNB a ECB?

 Česká koruna propadla na šestileté dno k euru a devítileté dno k americkému dolaru. U počátku jejího sestupu bylo potvrzení deflace v eurozóně a následný komentář viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka ze 7. ledna, akcentující deflační tlaky a možnou potřebu dalšího uvolnění měnové politiky centrální bankou. Od toho data si koruna „vydělala“ nálepku nejhůře se vyvíjející měny světa.

PROPAD ČESKÉ KORUNY na Roklen24

Deflační tlaky v eurozóně následně potvrdil vývoj výrobních cen a tlak na korunu umocnilo citelné zpomalení inflace v tuzemské ekonomice. Sestup koruny zesílil na výrazném zpomalení v tuzemském maloobchodě (data za listopad). Další oslabení koruny začala předpovídat řada investičních bank a analytických domů: Societe Generale, BNP Paribas, Bank of America, Goldman Sachs. Terči analytiků jsou i úrovně koruny nad 30,00 k euru.

Podle zatím posledního komentáře z ČNB nynější situace v ekonomice nevyžaduje nové změkčení měnové politiky (zejména posun kurzového závazku na eurokoruně od 27,00), ale zesílení deflačních tendencí takové rozhodnutí může přinést. Dle Bank of America bude také záležet na souběhu případných kroků ČNB a rozhodnutí o QE v eurozóně.

Tuzemských ekonomů jsme se proto v anketě Roklen24 zeptali:

Jaký očekáváte (krátkodobý) vývoj na české koruně?

Jakou očekáváte reakci České národní banky na aktuální vývoj?

Jaké kroky podle Vás podnikne ECB? Kdy a v jaké podobě (pokud) přijde QE?

Jaký očekáváte (krátkodobý) vývoj na české koruně?

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T BANKA, a.s.:

Následující týdny může koruna zůstat pod tlakem a podívat se i na slabší úrovně (29 CZK/EUR), důvodem je snaha „shortovat“ korunu dřív než ČNB.  Ze strany ČNB jde vlastně o slovní intervence. Klíčovými body budou zasedání ČNB 5. února a také další data o inflaci 9. února a data o vývoji mezd v ekonomice. Krátkodobý návrat koruny směrem k úrovni 27,00 – 27,50 se zdá jako méně pravděpodobný a nepřijde dřív, než se zvýší/otočí inflační výhled.

Miroslav Novák, analytik, AKCENTA:

Minimálně do zasedání bankovní rady ČNB, tedy do 5. února, očekávám, že CZK vůči EUR zůstane pod prodejním tlakem. Konkrétně předpokládám obchodování nad hladinou 28 CZK/EUR a nevylučuji ani krátkodobé oslabení CZK k hladině 29 CZK/EUR, což je potenciální nová intervenční úroveň, alternativně až testování minima z února 2009 – 29,60 CZK/EUR. Jen pro doplnění: v únoru posun intervenčního cíle ze strany ČNB neočekávám. Situace v domácí ekonomice je navzdory téměř nulové inflaci kvalitativně výrazně rozdílná oproti roku 2013. V horizontu 3 a 6 měsíců vidím jako nejpravděpodobnější variantu průměrného kurzu CZK kolem 28 CZK/EUR.

Pokud jde o vývoj na eurodolaru do konce ledna, kdy zasedá ECB, jsou parlamentní volby v Řecku, zůstane EUR pod tlakem  a pravděpodobně pod hladinou 1,20 USD/EUR. Další oslabení EUR nelze v nadcházejících dvou týdnech vyloučit. Pro další vývoj na měnovém páru EURUSD budou klíčové kroky ECB (kdy a v jakém rozsahu bude QE, pokud bude) a Fedu (kdy a jestli zvýší úrokové sazby). Očekávání by měla působit ve směru dalšího oslabení EUR. Průměrný kurz na horizontu 3 a 6 měsíců 1,15 USD/EUR. Výraznějšímu oslabení EUR však nevěřím.

Filip Fyrbach, makroekonomický analytik, GE Capital

Koruna bude mít v nejbližších týdnech pravděpodobně tendenci být slabší s tím, jak rostou sázky na zásah ČNB v návaznosti na deflační tlaky. Na nejbližším zasedání ale žádné nové kroky ze strany měnové autority nečekáme.

Viktor Zeisel, ekonom, Komerční banka

Kurz koruny se stabilizoval kolem hodnoty 28,40 CZK/EUR. Až do zasedání ČNB 5. února nevidíme příliš mnoho impulsů pro výraznější pohyb koruny oběma směry. Výjimkou mohou být v pátek zveřejněné prosincové ceny výrobců, který by měly potvrdit výrazné desinflační tlaky v ekonomice. Riziko pro kurz koruny tak vidíme spíše ve směru dalšího (mírného) oslabení. Pokud ČNB rozhodne o ponechání měnové politiky beze změn, měla by koruna korigovat směrem k silnějším úrovním, nicméně úroveň 28 se pro kurz jeví jako silná hladina odporu.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Roklen:

Pád koruny je momentálně dán zejména spekulací trhu, že ČNB už na svém zasedání počátkem února posune hladinu svého závazku v rámci intervenčního režimu, a to ve směru dalšího oslabení koruny. Zastavit propad koruny až k úrovním, o nichž se spekuluje jako o možné nové hladině závazku, tak do té doby může vlastně jen slovní intervence centrální banky, která by svým efektem působila ve směru posílení české měny.

Tato verbální intervence je však nepravděpodobná, neboť z hlediska ČNB je situace vítaná: koruna oslabuje, což je vzhledem k zesilování deflačních tlaků (zejména zlevňování ropy, za poslední půlrok více než padesátiprocentnímu) u nás i v eurozóně kýžené. Ačkoli mírné a přechodné korekce nelze nikdy vyloučit, zvláště ne na devizovém trhu, zlomové z hlediska dalšího vývoje kuru české měny bude zřejmě právě až měnověpolitické zasedání ČNB 5. února 2015. Do té doby nelze očekávat výraznější korekci ve směru posílení koruny.

Jakou očekáváte reakci České národní banky na aktuální vývoj?

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T BANKA, a.s.:

ČNB se pravděpodobně rozhodla přehlížet či snižovat pozitivní efekty, které dovozci ropy, jako je česká ekonomika, přináší zlevnění energií a maximálně se slovy viceguvernéra Tomšíka zaměřuje na „splnit inflační cíl“. Pokud se pád cen ropy nezastaví, že neobjevní nějaké jiné inflační riziko (potraviny?), tak se obávám, že budeme alespoň první polovinu letošního roku ve vyčkávání, zda ČNB dál oslabí korunu, nebo ne. Konec současného režimu (oslabování koruny, nulové sazby) pravděpodobně nenastane dřív než v roce 2017.

Miroslav Novák, analytik, AKCENTA:

ČNB současný cenový vývoj nevnímá tak negativně, jako před zhruba dvěma lety. V nové prognóze bude výhled na inflaci jistě posunut směrem dolů, ale kvalitativní situace domácí ekonomiky je nyní odlišná (růst HDP, růst zaměstnanosti, solidní spotřeba domácností, růst mezd…) oproti roku 2013. Navíc současný cenový vývoj ČR nyní je importem z eurozóny + poklesu cen ropy, což je však pozitivní nabídkový šok, který by měl pomoci spotřebě domácností. Posun intervenční hladiny nevidím minimálně na nadcházejících dvou zasedání ČNB jako pravděpodobný.

Filip Fyrbach, makroekonomický analytik, GE Capital

Cena ropy nebude pravděpodobně pro ČNB zásadní problém, protože neohrožuje domácí poptávku, byť samozřejmě je hlavní příčinou pro meziroční zpomalení růstu a budoucí, krátkodobý pokles spotřebitelských cen.

Viktor Zeisel, ekonom, Komerční banka

V naší prognóze prozatím předpokládáme, že ČNB hodnotu kurzového závazku neposune. Rizika pro tento scénář se v poslední době ale stupňují. Na druhou stranu komentáře ze strany ČNB zatím nenaznačují, že by se centrální banka pro tento krok měla rozhodnout už případně na nejbližším zasedání 5. února.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Roklen:

Lze se domnívat, že současná reakce trhu je přepjatá a že po únorovém zasedání ČNB by mělo dojít k výraznější korekci kurzu koruny k euru ve směru jejího posílení. Samozřejmě jen tehdy, pokud se ČNB opravdu neuchýlí k další intervenci, oslabující korunu. Takový zásah se však nyní jeví jako poměrně nepravděpodobný, jakkoli jej už od prosince 2014 představitelé ČNB úplně nevylučují.

Je pravděpodobnější, že v únoru nejprve představitelé ČNB sáhnou po „slabší zbrani“ ze svého arzenálu nekonvenčních měnověpolitických zásahů a deklarují časový posun hranice ukončení stávajícího intervenčního režimu do druhé poloviny roku 2016, případně až za jeho horizont. Tuto „slabší zbraň“ aplikují i z důvodů vyčkávání na výsledky opatření ECB. Ta se v rámci svého boje s deflačními tlaky v eurozóně velmi pravděpodobně již na svém zasedání 22. ledna 2015 rozhodne pro určitou formu plnohodnotného kvantitativního uvolňování, tedy k odkupu vládních dluhopisů členských zemí eurozóny. Pokud by toto opatření bylo úspěšné (pravděpodobnost jeho úspěšnosti je ovšem nižší než v případě amerického, nebo dokonce japonského kvantitativního uvolňování, což si ovšem zasluhuje samostatný komentář), nejpozději do léta by měly být patrné jeho první plody: stabilizace a následně i relativně výraznější růst cenové hladiny v eurozóně. Odtamtud by Česká republika následně ve druhém pololetí letošního roku zvyšující se inflaci postupně „importovala“ a další oslabení koruny by se tak jevilo jako zbytečné a kontraproduktivní.  A to i z toho důvodu, že ČNB už by mohla být v případě další intervence „kárána“ na mezinárodním poli pro kompetitivní znehodnocování měny (tedy pro účast v „měnové válce“).

Jaké kroky podle Vás podnikne ECB? Kdy a v jaké podobě (pokud) přijde QE?

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T BANKA, a.s.:

Jsem opatrný, zda ECB již v lednu hned spustí velké QE, s nákupy cca 500 miliard eur. Spíše bych očekával, že prezident Mario Draghi bude dál zkoušet „quantitative speaking“. Na  druhou stranu může více naznačit, co a jak bude ECB dělat.

Pokud si chce ECB zachovat dosavadní standardy z hlediska rizika (viz. přístup ke krytým dluhopisům, ABS apod.), tak možný rozsah QE v evropských podmínkách je řádově 500 – 700 miliard eur. Kolik připadne na státní dluhopisy a kolik na korporátní, bude asi ještě velký boj uvnitř ECB a těžko se odhaduje výsledek.

Miroslav Novák, analytik, AKCENTA:

QE ano, ale jen v menším objemu a nikoliv státní dluhopisy. Klíčové v tomto směru bude druhé zasedání ECB, tedy 5. březen.

Filip Fyrbach, makroekonomický analytik, GE Capital

QE evropského typu je prakticky jisté a šance, že bude zahájeno už na lednovém zasedání, je slušná a navíc se stále zvyšuje. Trhy ale v jeho úspěch zatím nevěří. Pokud se evropská ekonomika bude vyvíjet hůře, než je nyní očekáváno, a bude generovat silnější deflační tlaky i pro českou ekonomiku, mohl by to být v budoucnu podnět pro další reakci ČNB v oblasti posunu kurzové intervenční úrovně.

Viktor Zeisel, ekonom, Komerční banka

Ekonomové Societe Generale očekávají, že ECB skutečně začne program kvantitativního uvolňování v podobě odkupu státních dluhopisů. ECB by ho měla zahájit již na svém lednovém zasedání, jak tomu napovídají komentáře Maria Draghiho nebo čerstvé komentáře od Ewalda Nowotného.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Roklen:

Eurozóna loni v prosinci zabředla do deflace. Dále tak vzrostla pravděpodobnost plnohodnotného kvantitativního uvolňování na evropském kontinentu. Již tradičně jsou proti Němci. I tak je pravděpodobnost spuštění takového programu v současnosti historicky nejvyšší. Oznámeno může být již na nejbližším zasedání vrcholných představitelů ECB, 22. ledna 2015. Podoba případného evropského kvantitativního uvolňování je však nejasná. Existuje šest zásadních důvodů, proč by v eurozóně nemuselo mít takový efekt, jaký mělo či má ve Spojených státech, Británii nebo Japonsku.

Podrobně rozepsáno zde: Lidé v eurozóně dostanou na účet bezpracně 10 tisíc eur…

Je pravděpodobné, že se v eurozóně nakonec dostane ke slovu nějaká obdoba „standardního“ kvantitativního uvolňování, jak jej uvedly Spojené státy, Británie nebo Japonsko.  Navzdory všem výše uvedeným překážkám.

Newsletter