Igor Březina

Firma nemůže fungovat bez zisku věčně. Pro slovenský startup Eyerim, který se...

Globální geopolitická situace se neustále zhoršuje. Počet ozbrojených konfliktů roste, a to...

„Dobré ráno, Viktore. Zde je InTouch, doufám, že se máš skvěle. Můžu...

Zákoník práce teď prošel významnými změnami. Od letošního června se například zkracuje...

Inovace českému firemnímu sektoru moc nejdou. Podle květnového průzkumu České inovační platformy...

Zpětná vazba nemůže být jen pozitivní, lidé potřebují znát pravdu. Pro startupisty to znamená, že musejí doslova vyjít na ulici a popovídat si tam s lidmi, jestli má jejich byznysová myšlenka smysl. Nemusíte svůj produkt milovat, ale měl by se líbit vašim klientům, říká Markéta Uhrová, šéfka akcelerátoru Start it @ČSOB. Uhrová byla hostem podcastu Startup Kitchen Talk.

Dva Tomášové – Izaiáš a Kruczek – založili projekt ČistéDřevo v roce...

K čemu by byly úžasné vědecké objevy, kdyby z nich nevznikaly prakticky využitelné technologie? Pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) to je zásadní otázka. Tato entita provozuje Large Hadron Collider (LHC), impozantní vědecký nástroj pro zkoumání částicové fyziky. Právě díky LHC se v roce 2012 podařilo potvrdit existenci Higgsova bosonu.

Mnoho výrobních podniků se do digitalizace vrhá bez dostatečného kybernetického zabezpečení. Síťová infrastruktura se stává klíčovou součástí jejich provozu, ale často zůstává bez adekvátní ochrany. Jak se technologický sektor musí přizpůsobit této výzvě? A jak umělá inteligence proměňuje produktivitu a budoucnost podnikání? O těchto tématech jsme hovořili s Michalem Novákem, novým country manažerem české pobočky Soitron Group.

Evropské startupy můžou už jen vzpomínat na tučný rok 2021. Tehdy se sice jim podařilo od investorů vybrat 117 miliard eur, v následujících letech je ale čekal tvrdý pád. V roce 2023 to bylo už jen 54 miliard a loni 51 miliard podle dat Crunchbase. Financování startupů v rané fázi existence (seed a angel) se svezlo s tímto negativním trendem.

Vydělat majetek není jednoduché. Ale když se vám to přece jen povede, čekají na vás starosti s jeho správou. Další problematický okamžik nastává během jeho předání. Jak zajistit, aby majetek neztrácel na hodnotě? Jak ho co nejlépe odkázat potomkům?

S chybně fungujícím spotřebičem se asi setkalo mnoho z nás. Když například pračka odmítne...

Bezdrátová sluchátka, počítačová myš nebo pěnová matrace patří mezi produkty, které běžně využíváme. Tyto a další předměty denní potřeby ale byly původně vyvinuty pro použití ve vesmíru. Nejsou jediné, spousta dalších našla svoje použití na Zemi až následně. Vesmír zkrátka hraje v našich životech mnohem větší roli, než by mnozí čekali.

Přeměnit medicínský patent ve fungující komerční řešení je těžké. Jde o komplikovaný proces, vyžadující specifickou expertizu. V Evropě nám tato přeměna moc nejde, experti na tuto oblast jdou raději za lepšími podmínkami do USA. Přesto se mu však nevyhneme, populace v Evropě stárne a zdravotnictví bude potřebovat nové technologie, aby zvládlo nápor pacientů.

Stane se z EU vzorový příklad, jak regulovat obchod s kryptoaktivy? Unie by o takový vývoj jistě stála, a proto přijala legislativu, aby byl trh s nimi bezpečnější. Investoři se odteď můžou spolehnout na to, že poskytovatelé kryptoaktiv budou muset plnit přísná opatření legislativy MiCA a DORA (viz rámeček níže).

Regulace EU o kryptoaktivech dodá kryptosměnárnám legitimitu a velcí hráči ji vítají....

Audio hraje v marketingu čím dál významnější roli. V době přehlcené vizuálními...

I když si vyžádal velkou mediální pozornost, v praxi se EU AI Act bude týkat jen některých společností, říká partner advokátní kanceláře Bird & Bird Ján Kuklinca. Systémy, na které tato legislativa míří, se u nás totiž téměř nevyvíjejí. Na druhou stranu, banky nebo zdravotnické organizace by se měly mít před ní na pozoru. Některé aspekty totiž na ně dopadnou.

Data jsou nové zlato. Firmy, které se jich nebojí, můžou získat díky datům náskok před otálející konkurencí. Ale není to zadarmo, společnosti si zkrátka musejí dát práci, aby mohly data plně vytěžit k svému prospěchu.

Brněnská společnost ThreatMark, kterou v roce 2015 založili etičtí hackeři Michal Tresner a Kryštof Hilar, se z místního startupu stala globálním strážcem digitálních financí. Díky své platformě založené na AI nyní společnost chrání 50 milionů uživatelů po celém světě před stále sofistikovanějšími kybernetickými hrozbami a ročně zpracuje více než miliardu transakcí.