Igor Březina

Bezdrátová sluchátka, počítačová myš nebo pěnová matrace patří mezi produkty, které běžně využíváme. Tyto a další předměty denní potřeby ale byly původně vyvinuty pro použití ve vesmíru. Nejsou jediné, spousta dalších našla svoje použití na Zemi až následně. Vesmír zkrátka hraje v našich životech mnohem větší roli, než by mnozí čekali.

Přeměnit medicínský patent ve fungující komerční řešení je těžké. Jde o komplikovaný proces, vyžadující specifickou expertizu. V Evropě nám tato přeměna moc nejde, experti na tuto oblast jdou raději za lepšími podmínkami do USA. Přesto se mu však nevyhneme, populace v Evropě stárne a zdravotnictví bude potřebovat nové technologie, aby zvládlo nápor pacientů.

Stane se z EU vzorový příklad, jak regulovat obchod s kryptoaktivy? Unie by o takový vývoj jistě stála, a proto přijala legislativu, aby byl trh s nimi bezpečnější. Investoři se odteď můžou spolehnout na to, že poskytovatelé kryptoaktiv budou muset plnit přísná opatření legislativy MiCA a DORA (viz rámeček níže).

Regulace EU o kryptoaktivech dodá kryptosměnárnám legitimitu a velcí hráči ji vítají....

Audio hraje v marketingu čím dál významnější roli. V době přehlcené vizuálními...

I když si vyžádal velkou mediální pozornost, v praxi se EU AI Act bude týkat jen některých společností, říká partner advokátní kanceláře Bird & Bird Ján Kuklinca. Systémy, na které tato legislativa míří, se u nás totiž téměř nevyvíjejí. Na druhou stranu, banky nebo zdravotnické organizace by se měly mít před ní na pozoru. Některé aspekty totiž na ně dopadnou.

Data jsou nové zlato. Firmy, které se jich nebojí, můžou získat díky datům náskok před otálející konkurencí. Ale není to zadarmo, společnosti si zkrátka musejí dát práci, aby mohly data plně vytěžit k svému prospěchu.

Brněnská společnost ThreatMark, kterou v roce 2015 založili etičtí hackeři Michal Tresner a Kryštof Hilar, se z místního startupu stala globálním strážcem digitálních financí. Díky své platformě založené na AI nyní společnost chrání 50 milionů uživatelů po celém světě před stále sofistikovanějšími kybernetickými hrozbami a ročně zpracuje více než miliardu transakcí.

Mladé dynamické firmy nemají na Starém kontinentu na růžích ustláno. Venture kapitálové (VC) fondy jim nedávají dostatek financí pro jejich rozlet, protože mají peníze vázané už jinde. Jistě, existují úspěšné evropské příklady. Ale je jich málo a stejně jdou na burzu raději v USA, protože v Evropě nejsou dostatečně rozvinuté kapitálové trhy, říká Paweł Michalski, šéf a spoluzakladatel vzdělávací platformy VC Leaders. Michalski byl hostem podcastu Startup Kitchen Talk.

„Defense“ sektor stál dlouhá léta na pokraji zájmu startupové scény. Spolupráce se státy a jejich zdlouhavými schvalovacími procedurami nezapadly do uvažování startupistů, kteří chtějí rychle vidět výsledky. Rostoucí počet válek a zejména ruská agrese na Ukrajině ale začínají přinášet změnu v přístupu nových firem. Konflikty nutí vlády zvyšovat výdaje na obranu a modernizovat dosud zanedbávané ozbrojené síly. Státy vydávají více peněz na nové technologie, díky čemuž se obrana stává atraktivnější i pro startupy.

Už 24. ledna se uzavřou přihlášky do národního kola soutěže Creative Business Cup (CBC), kterou pořádá státní agentura CzechInvest. Nové dynamické firmy sázející na kreativní řešení by neměly váhat. Účast v CBC jim pomůže prorazit na české startupové scéně a možná také najít investory. Inspiraci lze čerpat z minulých ročníků – startup Nebesys vyhrál v roce 2023 globální finále v Kodani a vítěz z roku 2019 Snuggs je dnes už zaběhnutou a úspěšnou firmou.

Evropa a Česko mají problém. Zatuhlé podnikatelské prostředí nedovoluje inovativním startupům rychlejší...

Výrobci technologií pro klimatickou změnu neshánějí financování jednoduše. Nenabízejí snadno a rychle škálovatelný produkt a investorům se proto obtížně hodnotí jejich byznys model. Tento typ hardware má taky delší produkční cyklus, což se neslučuje s „netrpělivými“ zdroji venture kapitálových (VC) investorů. Produkce těchto technologií taky nenabízí tak atraktivní ziskovou marži jako software.

Pandemie znamenala pro spoustu lidí obrovskou psychickou zátěž. Proto nepřekvapí, že se mnoho z nich uchýlilo k návykovým látkám, aby trochu ulevili své mysli. Strach o zdraví a své blízké ale bohužel dotlačil některé z nás k opětovným závislostem, říká Adam Kulhánek, expert na léčbu závislostí. Kulhánek nám poskytl video rozhovor během Hlavní události na říjnovém Týdnu inovací v Praze.

Nástup velkých jazykových modelů, které jsou základem generativní AI, přinesl obrovský skok kupředu. Umělá inteligence díky nim nabízí technologický pokrok, jehož potenciál jsme stále ještě nenaplnili. Bude proto zajímavé pozorovat, jak posun v technologii ovlivní náhled na práci s lidmi, myslí si Adam Hanka, Director of Data&AI ve společnosti Creative Dock. Hanka nám poskytl videorozhovor na akci AI Helps v září v Martinickém paláci.

Nedá se nic dělat, ale startupy v pre-seed fázi u nás jen těžko seženou skutečně velké peníze. Vybrat od investorů například pět milionů dolarů pro tak včasnou fázi firmy se v Česku nestává. Jde to spíš v Londýně, anebo ještě lépe ve Spojených státech. České startupy se bohužel musí smířit s nižšími sumami, myslí si Ondřej Zemek, vedoucí advokát právní kanceláře Sparring a host podcastu Startup Kitchen Talk.

Obliba „bubble tea“ v Česku rychle roste a tento trend tak nabízí zajímavé...

Náš zdravotní systém potřebuje změnit své myšlenkové nastavení. Jedině tak budou jeho aktéři chápat přínos technologií a začnou je vyžadovat. Například startup Aireen využívá AI pro detekci degenerativní onemocnění vyšetřením oční sítnice. Jiří Kuchyňa, šéf Aireen nám poskytl videorozhovor v rámci konference AI Helps & Health Stage v září na Pražském hradě.

KPMG Data Festival nabízí každým rokem bohatší program. Návštěvníci to oceňují, a proto se k nám vracejí, říká Kamila Rychtaříková, ředitelka KPMG Data Festivalu. I letošní ročník se nese ve svérázném stylu, tentokrát půjde o Umění datové kuchyně. Proč si pořadatelé letos vybrali téma vaření? Kdo bývá publikum festivalu? Jaké jsou aktuální výzvy práce s daty? Přečtěte si rozhovor s Kamilou Rychtaříkovou.

Spotřebitelé v menších obcích nemají takové možnosti nakupování jako ve městech. Často musejí cestovat jinam, aby si mohli pořídit potraviny nebo drogerii. Brněnský startup Get24 však chce pomoct i obyvatelům na venkově s jejich nákupy. Jeho byznys model spoléhá na prodejny bez obsluhy, díky kterým by se podařilo výrazně snížit náklady a ekonomicky by tak vycházelo otevírat podobná prodejní místa i na vesnicích.