Až roztají protiruské sankce…

Vztahy mezi Ruskem a Západem – zdá se – překonaly propad do největších hloubek pod bod mrazu. Patrné jsou první známky „oteplení“. Lze tak předpokládat, že sankce namířené proti Rusku, stejně jako následné „protisankce“ ruské strany, by mohly být opuštěny už v průběhu letošního roku. Takový krok by jistě ocenily například tuzemské firmy vyvážející do Ruska. Nelze však přeceňovat jeho makroekonomický dopad. Opuštění sankcí, stejně jako jejich uvedení, nebude mít na českou ekonomiku jakýkoli zásadnější vliv.

Česká republika – podobně jako zbytek Evropské unie – pocítila dopad sankcí, uvedených v roce 2014, teprve v roce 2015. Objem vývozu do Ruska vyjádřený v korunách klesl loni meziročně o více než 36 procent. V korunovém vyjádření byl však i tak stále vyšší než kdykoli před rokem 2011. Jinými slovy, sankce vlastně svým způsobem pouze korigovaly vývoj z let 2011 až 2014, která byla z hlediska našeho vývozu do Ruska historicky nejúspěšnější.

Francie by v létě chtěla zrušit sankce vůči Rusku

Sankce u nás relativně nejtíživěji dopadají na odvětví strojírenství, energetiky, chemického a petrochemického průmyslu a technologií pro zemědělství a potravinářství. Řada firem se ale i tak dokázala přeorientovat na jiné trhy, takže v souhrnu sankce nezanechaly českém exportu výraznější šrám. Lze předpokládat, že korunový objem tuzemského exportu dosáhl v roce 2015 historicky rekordní hodnoty (data budou známa 8. února 2016).

Nijak citelně se ale sankce neprojevily ani ve vzájemném zahraničním obchodě mezi Ruskem a Evropskou unií jako takovou. Shodou okolností ve stejné době, kdy byly uvedeny, tj. v červenci a září 2014, začaly klesat ceny ropy na světových trzích. Ty se na následném propadu ruské ekonomiky podílely takřka ze tří čtvrtin, zatímco sankce pouze ze čtvrtiny. I tak byl propad ruské ekonomiky mělčí než v letech 2008 a 2009, kdy vrcholila globální finanční krize. Jak je patrné z Obrázku 1, například útlum ruské průmyslové výroby a zpracovatelského průmyslu, jenž nastal v letech 2014 a 2015, nebyl tak hůuboký jako ten z let 2008 a 2009.

Kde a jak se projeví konec sankcí vůči Íránu?

Právě citelnému zlevnění cen ropy na světových trzích a související recesi v Rusku – nikoli sankcím – lze takřka výlučně přičíst propad tamního zahraničního obchodu. Pokud by útlum obchodu měly na svědomí sankce, muselo by nastat přesměrování obchodních toků mezi Ruskem a jeho obchodními partnery. K ničemu takovému ale nedošlo. Podíl klíčových obchodních partnerů na ruském dovozu zůstal v zásadě nezměněn, jak znázorňuje Obrázek 2-3. V případě Spojených států, které sankce významným způsobem prosazovaly, nastal paradoxně dokonce nárůst podílu na ruském importu.

Celkově lze tedy shrnout: dopad sankcí na ekonomiky zúčastněných zemí nebyl sám o sobě nijak zásadní. Je spíše třeba je vnímat jako politické gesto. Útlum ruského zahraničního obchodu je možné takřka výlučně vysvětlit propadem cen ropy na světových trzích a související recesí. Předpokládané opuštění sankcí tedy samo o sobě nemá potenciál jakkoli výrazněji podpořit růst ani ekonomiky eurozóny, ani ekonomiky české.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter